Sdílet
„Kratom jsem si dával při přípravě na střední školu. Učení mi šlo lépe, vydržel jsem se déle soustředit a látku jsem si pamatoval,“ popisuje šestnáctiletý Kryštof. Nezačínal s představou, že si vypěstuje závislost. Chtěl se učit. A kratom mu, alespoň zpočátku, nabídl přesně to, co potřeboval.
Potíž nastala ve chvíli, kdy jej chtěl vysadit. Dostavily se velmi silné abstinenční příznaky a Kryštof nakonec s pomocí rodičů vyhledal adiktologa. Určit, zda má potomek vypěstovanou závislost, je přitom velmi obtížné. Dospívající nemusí vykazovat příznaky rizikového chování.
Stát přitvrzuje. Kratom má být až od 21 let
Vláda 14. září schválila takzvaný Lex Kratom. Návrh Ministerstva zdravotnictví počítá se zvýšením minimálního věku pro nákup psychomodulačních látek ze současných 18 na 21 let, se zákazem internetového prodeje, přísnějšími pravidly pro specializované prodejny i zpřísněním kontroly samotných výrobků.
Ministerstvo změnu zdůvodňuje mimo jiné právě situací na středních školách, kde mohou plnoletí studenti kratom snadno předávat mladším spolužákům. Návrh nyní míří do Parlamentu…
A nejde o problém několika experimentujících teenagerů.
Podle českých výsledků studie ESPAD 2024, do které se zapojilo 2 977 šestnáctiletých studentů, vyzkoušelo kratom někdy v životě 18,9 procenta dospívajících. Během předchozího roku jej užilo 16,7 procenta a během posledních třiceti dnů rovných 10 procent. Mezi chlapci je číslo ještě vyšší – 13 procent. U studentů středních škol bez maturity a odborných učilišť dosahuje užívání v posledních třiceti dnech 16,7 procenta. Zelený prášek už dávno není exotická kuriozita z jihovýchodní Asie. Pro část českých teenagerů se stal součástí běžného školního života.
Oliver začal na základce. Brala ho prý půlka třídy
Ještě drsněji to ukazuje příběh Olivera, který ve svém textu o kratomu a dospívajících popisuje adiktoložka Mgr. Monika Plocová. Kratom vyzkoušel v posledním ročníku základní školy. Podle jeho zkušenosti ho užívala více než polovina třídy, takže mu na tom nepřipadalo nic mimořádného. Po první dávce cítil klid až euforii. Ve škole pak zjistil ještě něco podstatnějšího: dokázal udržet pozornost.
Kratom se rychle stal jeho ranním pomocníkem. Po několika týdnech už ho ale neužíval jen ráno, nýbrž několikrát denně. Povzbuzoval ho, dodával mu sebevědomí a nějaký čas měl Oliver pocit, že všechno funguje lépe. Po osmi měsících se karta obrátila.
Oliver začal být unavený, nedokázal přemýšlet, dostavily se úzkosti a myšlenky na odchod ze života. Nakonec jej odvezla záchranná služba do nemocnice. Když se pokoušel přestat, přišla zimnice, křeče v nohou, zvracení a tak špatný psychický stav, že se bál sám sebe. Z nemocnice zamířil rovnou do léčby závislosti. „Kratom je velmi zrádný,“ upozorňuje Plocová.
Základní mechanismus závislosti dobře vysvětluje, proč může být začátek tak nenápadný. Člověk látku nejprve bere kvůli účinku, který mu vyhovuje. Postupem času může začít zvyšovat dávky a užívat častěji. A nakonec už ji nebere proto, aby mu bylo dobře, nýbrž proto, aby mu bez ní nebylo špatně.
„Proč ho bere?“ je důležitější otázka než „Kde ho koupil?“
Adiktolog SANANIMu Karel Kolitsch upozorňuje právě na motivace mladých uživatelů. Ve svém doporučení rodičům vysvětluje, že v menších dávkách může kratom působit stimulačně, dodat energii a potlačit únavu, zatímco při vyšších dávkách převládá tlumivý účinek. Při pravidelném a nekontrolovaném užívání se může rozvinout psychická i fyzická závislost. Po vysazení se pak mohou objevit výrazné psychické i tělesné obtíže.
Kolitsch však rodičům doporučuje ještě jednu věc, která může být podstatnější než prohledávání batohu: zjistit, co dítěti kratom řeší. Je přetížené školou? Nezvládá stres? Je chronicky unavené? Potřebuje zapadnout do party? Má pocit, že se bez látky nedokáže učit?
Právě okamžitý křik, moralizování a tresty podle doporučení SANANIMu nemusí skutečný problém vyřešit. Otevřená komunikace přitom neznamená užívání schvalovat. Znamená pokusit se pochopit, proč látka získala v životě dítěte tak důležité místo.
A tady leží možná nejzajímavější paradox celé debaty. Stát řeší dostupnost kratomu. Adiktologové musí řešit poptávku po jeho účinku.
Zvýšit věkovou hranici lze zákonem. Zakázat e-shop také. Podstatně složitější je zařídit, aby šestnáctiletý kluk nepotřeboval ráno před školou psychoaktivní látku, protože jinak má pocit, že nedokáže vydržet dávat pozor.
Když jedna dávka přestává stačit
Varovným signálem přitom není pouze nalezený sáček zeleného prášku. Zpozornět je namístě především tehdy, pokud se z příležitostného experimentu začne stávat rutina.
Dítě užívá před školou, potom i odpoledne, postupně zvyšuje množství nebo potřebuje kratom několikrát denně. Přidat se mohou výkyvy nálad, podrážděnost, úzkost, problémy se spánkem, nezájem o dřívější aktivity nebo problémy ve škole. Po vynechání dávky se mohou objevit tělesné i psychické abstinenční obtíže, které podrobněji popisuje také Šance Dětem.
Zvlášť nebezpečné je kombinování s dalšími psychoaktivními látkami.
Policie ČR uvedla, že za rok 2025 evidovala 17 úmrtí v souvislosti s užíváním kratomu. U části případů byly současně zjištěny další látky, například léky nebo alkohol. Není proto korektní udělat z tohoto čísla jednoduchou rovnici „kratom zabil 17 lidí“. Data ale ukazují, proč odborníci před kombinováním psychoaktivních látek důrazně varují.
Tvrdší zákon ano. Jenže tím příběh nekončí
Ani samotná tvrdší regulace nemusí mít pouze jeden efekt. Část odborníků upozorňuje zejména na riziko spojené s úplným zákazem internetového prodeje. Pokud část uživatelů místo regulovaného českého trhu přesune nákupy k nelegálním nebo zahraničním prodejcům, stát může naopak ztratit kontrolu nad složením výrobků i nad věkem zákazníků. Tento spor doprovází debaty o nové regulaci. To nic nemění na faktu, že současná čísla užívání mezi teenagery jsou vysoká.
A že rodič, který zjistí, že jeho dítě bere kratom několikrát denně nebo po vysazení prožívá výrazné abstinenční potíže, by neměl spoléhat na domácí detox podle rad z internetu. SANANIM provozuje Adiktologickou ambulanci, která poskytuje pomoc lidem ohroženým závislostí i jejich blízkým.
Kontakty na odborná zařízení po celé České republice lze najít také prostřednictvím Mapy pomoci Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Bezplatnou pomoc nabízí rovněž Národní linka pro odvykání na čísle 800 350 000, která je určena lidem od 15 let i jejich blízkým.
Pokud se objeví bezprostřední ohrožení života, porucha vědomí, těžká intoxikace nebo sebevražedné myšlenky, nejde už o situaci pro domácí řešení a je namístě akutní zdravotnická pomoc.
