Sdílet
Začátek září přináší do rodin stálý koloběh. Děti se po prázdninách vrátí do kolektivu a během dvou týdnů se doma objeví první smrkání, kašel a únava. Rodiče i prarodiče pátrají po zázračných sirupech, které by nemoc okamžitě zastavily.
Běžná nemocnost však k dětskému věku přirozeně patří. Dětský imunitní systém se s viry teprve učí pracovat a buduje si vlastní paměť. Místo utrácení stokorun za lákavé krabičky se vyplatí zaměřit na obyčejné návyky, které o zdraví rozhodují daleko více.
Když spánek zmizí, tělo prohrává boj s prvním bacilem
Prázdninový volnější režim střídá brzké vstávání, což představuje pro dětský organismus po létě a prázdninách velkou změnu a výraznou zátěž. Dlouhodobý nedostatek odpočinku oslabuje přirozenou regeneraci těla a zhoršuje zdolávání běžných infekcí.
Návrat do školy by přitom neměl znamenat okamžitý dril. Tělu pomáhá pevný čas usínání, omezení obrazovek těsně před spaním a dostatek pohybu. Pravidelný spánek podle dlouhodobých výzkumů přímo ovlivňuje tvorbu ochranných látek. „Po návratu do školy není podle mě potřeba dítěti během jednoho týdne naplánovat celý podzim. Několik prvních týdnů může být příležitostí znovu nastavit pravidelný režim a najít rovnováhu mezi školou, kroužky, pohybem a odpočinkem,“ vysvětluje Adam Hošek ze značky Natios.
Skutečná odolnost nevzniká v lékárně, ale na jídelním stolu
Druhým pilířem je obyčejná strava. Školáci často podléhají sladkostem cestou ze školy. Není ale nutné nakupovat drahé exotické potraviny. Stačí stavět na poctivých domácích surovinách, o kterých slýcháme všichni od dětství. Klíčem jsou ovoce a zelenina, luštěniny, kysané mléčné výrobky a kvalitní bílkoviny.
Jistě, je možné, že vaše díte čerstvou zeleninu jíst odmítá. Tady je pak řešením zapracování ji do polévek či omáček. Obyčejné kysané zelí nebo domácí kefír podpoří střevní mikroflóru, kde sídlí převážná část imunitních buněk. Tento fakt dokládají i studie zaměřené na dětský mikrobiom.
S tabletami opatrně, více látek neznamená automaticky lepší zdraví
Doplňky stravy mají své místo, ale nemohou nahrazovat jídlo. Vysoké dávky vitaminů nezaručí, že dítě bude mít silnější imunitu a neonemocní. Smysl má doplnění vitaminu D během podzimu a zimy, případně vitamin C a zinek v rozumném množství. Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že prevence má vycházet z pestré stravy. Mnohé dětské sirupy navíc obsahují zbytečně moc přidaného cukru.
„Z pohledu trhu s doplňky stravy vidím, že rodiče často začínají řešit imunitu až ve chvíli, kdy se objeví první nemoc. Přitom o výběru doplňků je dobré přemýšlet v kontextu celkového životního stylu dítěte. Doplňky stravy by podle mě neměly být vnímány jako náhrada pestré stravy a zdravého režimu,“ říká Adam Hošek.
Při nákupu je nutné sledovat složení. „U doplňků stravy bych rodičům doporučil především dívat se na jejich složení a nepodléhat představě, že čím více látek výrobek obsahuje, tím lépe. Důležité je také vědět, pro jakou věkovou skupinu je konkrétní produkt určený a jaké je doporučené dávkování,“ zdůrazňuje Hošek a dodává: „U doplňků stravy se snažíme dlouhodobě zdůrazňovat, že nejde o soutěž v počtu účinných látek. Rodič by měl především vědět, co konkrétnímu dítěti podává, v jakém množství a proč.“
Odborník přitom dodává, že uchránit dítě před všemi viry nelze: „Imunita není podle mě něco, co bychom měli každé září ‚nastartovat‘ jedním přípravkem. Z pohledu doplňků stravy dává větší smysl přemýšlet o nich jako o jednom z dílků celkové péče o sebe a rodinu. Základem zůstává pestrá strava a zdravý životní styl,“ uzavírá Hošek.
