Na kelímku jogurtu v chladicím boxu může být výrazná sleva, ale údaj o nejnižší ceně za posledních třicet dní chybí. O několik regálů dál najdeme čokoládu, u níž je stejný údaj vytištěný vedle akční ceny. Rozdíl nemusí znamenat chybu ani rozdílnou pečlivost personálu. Český zákon o ochraně spotřebitele totiž u části výrobků připouští výjimku.

Ještě před několika lety stačilo krátce zvýšit cenu zboží a následně jej s výraznou procentní slevou nabídnout zákazníkům. Takový postup měl vyvolat dojem mimořádně výhodného nákupu, přestože výsledná úspora mohla být podstatně menší. Od ledna 2023 se slevy musejí počítat podle přísnějších pravidel. Obchodník už nemůže jako jediné srovnání použít cenu, za kterou zboží prodával bezprostředně před akcí. Na cenovce musí zpravidla uvést také nejnižší částku, za jakou výrobek nabízel v předchozích třiceti dnech. Zákazník si tak může ověřit, kolik skutečně ušetří a zda obchod před vyhlášením slevy cenu účelově nezvýšil. To platí pro kamenné prodejny i e-shopy.

U některých potravin rozhoduje krátká doba spotřeby

U některých potravin však obchodníci nejnižší cenu za posledních třicet dnů zveřejňovat nemusejí. Zákon totiž pamatuje na zboží, které se rychle kazí nebo má omezenou dobu spotřeby. Typickým příkladem jsou čerstvé mléko či jogurty označené slovy „spotřebujte do“. Když je prodejce zlevní, nemusí ale na cenovce uvádět, za kolik je nabízel v předchozím měsíci.

Totéž platí i u dalších potravin určených k rychlé spotřebě, jako jsou čerstvé pečivo, ovoce, zelenina nebo nebalené zákusky. Obchodník může jejich cenu snížit, aniž by na cenovce musel zveřejňovat nejnižší částku z uplynulého měsíce.

Ne každá potravina uložená v chladicím regálu ovšem do této skupiny patří, protože záleží na jejím složení, způsobu uchovávání a především na datu na obalu. Ono známé označení „spotřebujte do“ se používá u potravin, jež mohou být po uplynutí uvedené lhůty zdravotně rizikové, a proto se již nesmějí prodávat. Jiný význam má údaj „minimální trvanlivost do“. Výrobce jím stanovuje dobu, po kterou si správně skladovaná potravina zachovává své obvyklé vlastnosti. Ani po tomto datu nemusí být závadná. Pokud je nadále bezpečná a splňuje příslušné požadavky, obchod ji smí prodávat, musí ji však odpovídajícím způsobem označit.

U potravin označených „spotřebujte do“ je situace odlišná. Jakmile uvedené datum uplyne, obchodník už je prodávat nesmí.

 

Na dvou modelových cenovkách je rozdíl vidět

Představme si jogurt označený „spotřebujte do“, který obchod nabízí v akci za 14,90 Kč. Cenovka sděluje aktuální prodejní cenu, případně starší cenu a výši zlevnění, ale chybí údaj „nejnižší cena za 30 dní“. Samotná absence tohoto údaje není v případě takového jogurtu porušením třicetidenního pravidla, zatímco u čokoládové tyčinky s datem minimální trvanlivosti by stejná cenovka při oznámené slevě obvykle neobstála.

Představte si čokoládu, která stála dříve 120 Kč, ale během posledních třiceti dnů se prodávala také za 100 Kč. Nyní ji obchod zlevní na 90 Kč. Jako nejnižší cenu před slevou musí uvést 100 Kč a případnou procentní slevu počítat z této částky. Je tedy desetiprocentní, nikoli pětadvacetiprocentní, jak by mohlo naznačovat srovnání s původními 120 Kč.

Samotné slovo „akce“ může založit povinnost

Obchodník se nemůže třicetidennímu pravidlu vyhnout tím, že z cenovky odstraní procenta a místo nich napíše jen „akce“. ČOI považuje za oznámení slevy i slovní sdělení, které u zákazníka vyvolá dojem zlevnění. Naopak samotné sdělení „dlouhodobě výhodná cena“ ještě nemusí představovat oznámení slevy. Jinak se také posuzují množstevní nabídky typu „2+1 zdarma“ a skutečně individuální věrnostní výhody.

Podle výkladu Evropské komise mohou státy pro rychle se kazící zboží stanovit odlišný režim, včetně úplné výjimky z pravidla předchozí ceny. Česká úprava této možnosti využívá. Neznamená to však povolení zákazníky klamat. Pokud obchodník srovnává současnou a dřívější cenu, musí informace podávat pravdivě a srozumitelně, i když u výrobku nemusí zveřejňovat třicetidenní minimum.

 

Výjimka neruší ostatní povinnosti

Jogurt ve slevě musí být stále označen aktuální konečnou cenou. U balených potravin, u nichž se to vyžaduje, musí být dostupná také měrná cena, například za kilogram. Právě ta ukáže, zda je menší kelímek skutečně výhodnější než větší balení. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém výkladu navíc upozorňuje, že měrná cena má při zlevnění odpovídat aktuální snížené prodejní ceně.

Další otázkou je datum na obalu. Zlevněný jogurt, kterému zbývá jediný den do konce použitelnosti, může být stále v pořádku, pokud byly splněny podmínky jeho uchování. Po uplynutí data „spotřebujte do“ už jej ale prodávat nelze, a to ani se slevou. U čokolády po datu minimální trvanlivosti naopak zákon za splnění podmínek prodej připouští; výrobek však musí být příslušně označen a oddělen od ostatních.

Pro zákazníka je proto nejspolehlivější číst cenovku společně s obalem. U jogurtu s datem použitelnosti chybějící třicetidenní cena nemusí znamenat problém. U běžné čokolády označené jako zlevněná už je důvodem zbystřit. A u obou výrobků zůstává zásadní to, kolik skutečně zaplatíme a jaké množství potraviny za danou částku dostaneme.