Sdílet
Loni i letos připadá 28. říjen na střed týdne, což pro rozsáhlé maloobchodní prodejny znamená zákonnou povinnost uzavřít své brány. Omezení dopadá zejména na velké hypermarkety a supermarkety, kam většina lidí směřuje pro velké týdenní nákupy. Ani tentokrát však nelze mluvit o plošném vypnutí obchodní sítě. Vybraná prodejní místa smí přivítat zákazníky i ve chvíli, kdy rozlohou překračují stanovený limit.
Právě okolo jednotlivých výjimek se každoročně vede nejvíce debat. Zákazník se může snadno splést, neboť legislativa posuzuje zdánlivě podobné provozovny odlišně. Zatímco v prodejně situované na železničním nádraží si čerstvé pečivo bez problémů koupíte, obchod se stejnou výměrou v podzemních prostorách pražského metra již podléhá přísnějšímu režimu a zůstane uzavřen. Podobné nuance provázejí také fungování internetových e-shopů a provoz služeb pro osobní odběr nákupů.
Omezení pro velké řetězce a pravidlo dvou set metrů
Regulaci svátečního prodeje diktuje zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě. Tento předpis vyjmenovává svátky, během nichž se obchodní ruch ve velkých provozovnách musí zcela zastavit. Kromě 28. října jde například o 28. září, 8. květen nebo vánoční svátky 25. a 26. prosince. Zákon však neplatí univerzálně pro každý sváteční den v kalendáři. Například 17. listopadu nebo 1. května si mohou obchodníci zvolit běžný otevírací režim.
O sváteční středu 28. října tudíž neotevřou standardní velké provozovny známých značek Kaufland, Lidl, Penny Market, Albert, Tesco ani Globus, neplatí-li pro konkrétní pobočku zvláštní legislativní výjimka.
Klíčovým dělicím kritériem zůstává hranice 200 metrů čtverečních prodejní plochy. Obchody s menší výměrou mohou obsluhovat zákazníky bez jakéhokoliv omezení. Týká se to převážně menších lokálních samoobsluh, večerek či specializovaných řeznictví a pekařství. Rozhodnutí o samotném otevření zůstává výhradně na úvaze majitele provozovny.
Je velmi důležité zdůraznit, že legislativa striktně vymezuje pojem prodejní plocha, který nelze zaměňovat s celkovou užitnou výměrou objektu. Kontrolní orgány do prodejní plochy započítávají veškeré prostory určené pro pohyb zákazníků a vystavení zboží – tedy uličky mezi regály, obslužné pulty či prodejní výklady. Naopak zázemí, kanceláře, šatny zaměstnanců a skladovací prostory se do tohoto limitu neuzavírají.
Zákon pamatoval i na případné obcházení pravidel. Velký hypermarket nemůže o svátku zpřístupnit pouhou část své haly a přehradit zbývající regály páskou tak, aby dostupná výměra nepřesáhla 200 metrů čtverečních. Rozhodující je zkolaudovaný a reálný stav celého prodejního prostoru, nikoliv jeho dočasně vytyčený výsek.
Nádraží představuje výjimku, stanice metra nikoliv
Mimo rozlohu pamatuje legislativa na místa s vysokou koncentrací cestujících a na zajištění nezbytných životních potřeb. Výjimka ze zákazu prodeje se uplatňuje na čerpací stanice, lékárenské provozovny a obchody umístěné na letištích, železničních stanicích či autobusových nádražích. Zde mohou zákazníci nakoupit bez ohledu na to, zda prodejna překračuje dvoustočtvereční limit.
Pozoruhodný právní detail se však pojí s pražským metrem. Přestože dopravní uzel pod zemí denně odbaví tisíce cestujících, z pohledu litery zákona nelze stanici metra považovat za železniční stanici.
Oficiální výklad právních předpisů striktně odmítá automatické řazení podzemní dráhy mezi klasické železniční stanice pro účely svátečních výjimek. Obchod situovaný v vestibulu či pasáži metra tak podléhá zcela běžným maloobchodním pravidlům. Pokud jeho prodejní plocha přesahuje stanovený rozměr a prodejna nedisponuje jinou specifickou výjimkou, musí mít 28. října zavřeno.
U všech provozoven, které ze zákona otevřít smí, je zároveň nutné počítat s tím, že otevírací doba nemusí kopírovat běžný všední den. Majitelé mohou provozní hodiny výrazně zkrátit, případně se rozhodnout neotevřít vůbec a dopřát personálu volno.
Digitální nákupy a výdejní místa
Výrazně svobodnější režim nabízí oblast e-commerce. Zákaz namířený proti kamenným prodejnám nijak neomezuje fungování internetových obchodů a virtuálních supermarketů.
Zajímavou kapitolu představuje osobní odběr zboží v kamenné pobočce. V minulosti vyvolávalo otázky, zda pouhé fyzické předání dříve objednaných potravin na prodejně neznamená porušení zákazu svátečního prodeje.
Tuto problematiku s definitivní platností vyřešil Nejvyšší správní soud ve svém přelomovém judikátu z července 2021. Soud rozhodl, že samotný výdej zboží zakoupeného na dálku přes internet neodporuje zákonu. Podstatný je moment uzavření kupní smlouvy – ta vzniká v digitálním prostředí a kamenná pobočka slouží výhradně jako výdejní místo pro předání hotového balíčku.
Spotřebitelé si díky tomu mohou i během svátečního dne vyzvednout předem sestavený nákup potravin. Předpokladem samozřejmě zůstává, že daný obchodník tuto logistickou službu o svátcích reálně provozuje.
Stejná logika drží v chodu doručovací služby a kurýry čerstvých potravin. Kapacity časových oken i dostupnost rozvozu v konkrétním regionu však závisí na kapacitních možnostech a strategii jednotlivých společností. Legální možnost fungování nezaručuje automaticky plný servis ve všech městech.
Velkoobchodní sítě fungují bez omezení
Významné odchylky od běžného maloobchodu vykazuje velkoobchodní sektor. Současná právní úprava cílila své restrikce výhradně na maloobchodní prodej směrem ke koncovému spotřebiteli, zatímco velkoobchodní činnost ponechala bez plošných omezení.
Zářným příkladem tohoto modelu je velkoobchodní řetězec Makro. Vzhledem k tomu, že tyto prodejny oficiálně operují v režimu velkoobchodu pro podnikatelské subjekty, vztahují se na ně zcela jiné legislativní nároky než na běžné supermarkety.
Pro nadcházející svátek 28. října společnost Makro potvrzuje plný provoz všech svých poboček. Zákazníci a držitelé zákaznických karet tak mohou využít služeb v plném rozsahu bez svátečních restrikcí.
Je ovšem nutné striktně odlišovat právní možnost otevření provozovny od podmínek vstupu pro veřejnost. Velkoobchodní prodejny uplatňují specifické registrační systémy a přístup k nákupu vyžaduje splnění podmínek dané společnosti. Věžný spotřebitel bez příslušné karty v těchto prostorách nenakoupí stejným způsobem jako v klasickém supermarketu.
Podzimní prázdniny a nákupní strategie
Nákupní plánování letošního 28. října ovlivňuje ještě jeden důležitý faktor. Bezprostředně po sváteční středu navazují oficiální podzimní prázdniny, které pro školní rok 2026/2027 připadají na čtvrtek 29. a pátek 30. října.
Školáci tak v kombinaci s nadcházejícím víkendem získávají souvislý pětidenní blok volna. Na některých školách navíc vedení vyhlašuje ředitelské volno, což prázdninové období ještě prodlužuje.
Pro rodiny plánující odjezd na venkovská sídla, prodloužený víkend či návštěvu příbuzných je rozumné zajistit si zásoby s ohledem na sváteční středu. Panika a nadměrné hromadění potravin na celých pět dní však není namístě.
Již od čtvrtka 29. října právní restrikce neplatí a veškeré supermarkety i hypermarkety se vracejí k obvyklému provoznímu režimu. Případné změny v otevírací době během prázdninových dnů by byly pouze individuálním rozhodnutím konkrétního obchodníka, nikoliv zákonnou povinností.
Při plánování svátečních nákupů se vyplatí sledovat dvě odlišné roviny: zda má obchodník právo ze zákona otevřít a zda se rozhodl toto právo využít. Zatímco první rovinu striktně definuje legislativa, ta druhá podléhá interním možnostem prodejce. Krátká kontrola otevírací doby na webu konkrétní prodejny před odjezdem z domova tak zůstává nejlepší prevencí před zavřenými dveřmi.
