Sdílet
Vysoký krevní tlak, rozjíždějící se cukrovka ani některé typy nádorů zpočátku člověka nijak neomezují. Muž se cítí fit a snadno podlehne pocitu, že běhat po doktorech nemá smysl. Jenže bezpříznakové období bývá pro podchycení nemoci zcela klíčové. Jak ukazují čísla, čeští muži na pravidelné kontroly pořád moc neslyší.
Průzkum agentury Ipsos z října 2026, realizovaný pro Pluxee mezi 523 pracujícími muži ve věku 18 až 65 let, nabízí rozporuplné výsledky, jak cituje tisková zpráva společnosti. Na jedné straně 74 % dotázaných tvrdí, že u praktika v posledních dvou letech byli. Současně ale každý čtvrtý přiznává, že prevenci řeší všelijak, jen ne pravidelně. A skoro polovina respondentů vůbec netuší, na jaké prohlídky má s ohledem na svůj věk nárok.
Nádor prostaty se umí dlouho schovávat
Mezi onemocnění, na která upozorňuje listopadová osvětová kampaň Movember, patří v první řadě rakovina prostaty. Právě u ní se taktika „počkám, až mi něco bude“ krutě nevyplácí.
„Zrádnost rakoviny prostaty spočívá v tom, že o sobě dává vědět až v pokročilém stádiu, kdy už ji nelze kompletně vyléčit. Je proto zásadní, aby muži mezi 50 a 70 lety absolvovali screeningové vyšetření, i když nemají vůbec žádné potíže. Jde o jednoduchý odběr krve na prostatický specifický antigen (PSA). Ten nám pomůže odhalit nádor ještě v době, kdy nezpůsobuje žádné problémy a je plně vyléčitelný,“ vysvětluje profesor Marek Babjuk, urolog a děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
V Česku od roku 2024 funguje národní program časného záchytu rakoviny prostaty určený muži od 50 do 69 let, kteří se s tímto onemocněním dosud neléčili. Základem je zmíněný odběr PSA. Pokud je hodnota vyšší, neznamená to automaticky diagnózu rakoviny – na vině může být i běžné zvětšení prostaty nebo zánět. Další postup vždy stanoví lékař.
Prohlídku odloží, i když vědí, že hazardují
Z průzkumu vyplynul i další nešvar: třetina mužů během posledního roku alespoň jednou odložila lékařské vyšetření, které považovala za potřebné. Ze 173 mužů, kterých se to týkalo, se 28 % dodnes k doktorovi ani neobjednalo.
„Pokud má muž jakékoliv těžkosti při močení, urologickému vyšetření by se vyhýbat neměl. Příčiny bývají různé a včasná léčba dokáže předejít vážným komplikacím,“ zdůrazňuje profesor Babjuk.
Kontrola má ale smysl i ve chvíli, kdy se člověk cítí zcela zdráv. Od ledna 2026 se navíc podle Národního zdravotnického informačního portálu náplň preventivních prohlídek rozšířila. Praktičtí lékaři se dnes podrobněji zaměřují na metabolická a kardiovaskulární rizika, rodinnou anamnézu či obvod pasu. Jde o ukazatele, které na hrozící problém upozorní mnohem dříve, než se objeví první fyzické symptomy.
Zásadní roli hraje to, co máme na talíři
Péče o tělo samozřejmě nekončí zavřením dveří ordinace. Zdravotní rizika výrazně ovlivňuje každodenní strava, pohyb a ručička na váze. Tyto faktory hrají prim hlavně v prevenci srdečních chorob, cukrovky 2. typu i některých typů rakoviny.
Státní zdravotní ústav připomíná, že při ochraně před rakovinou tlustého střeva a konečníku pomáhá dostatečný příjem vlákniny a omezení červeného masa či uzenin. Vlákninu přitom snadno najdeme v běžných potravinách – v luštěninách, celozrnném pečivu, ovesných vločkách, zelenině nebo ovoci.
S tím souhlasí i doporučení organizace World Cancer Research Fund, jež radí nepřekračovat týdenní konzumaci tepelně upraveného červeného masa nad 350 až 500 gramů a průmyslově zpracované masné výrobky omezit na úplné minimum.
Roli hraje i sůl. Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým vejít se do pěti gramů denně. Většinu tohoto množství však zkonzumujeme skrytě v pečivu, sýrech a uzeninách. Přemíra sodíku přitom nenápadně zvyšuje krevní tlak, který léta nemusí bolet.
Lepší jídelníček preventivní vyšetření nenahradí, obojí se však doplňuje: úprava stravy snižuje pravděpodobnost vzniku nemoci, zatímco prohlídky pomáhají zachytit případné selhání včas.
Pravidelný screening se posunul už od 45 let
Pro muže středního věku platí od ledna 2026 podstatná novinka. Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku v Česku nově pokrývá osoby už od 45 do 74 let.
Lidé bez obtíží mohou jednou za dva roky podstoupit test na okultní (skryté) krvácení do stolice, případně jednou za deset let screeningovou koloskopii. Když se však objeví jakékoliv varovné signály, vyšetření se provádí bez ohledu na věkové hranice či termíny.
Že prevence funguje, potvrzují i samotné výsledky zkoumání Pluxee. Ze skupiny mužů, kteří v posledních pěti letech preventivní prohlídku absolvovali, 31 % uvedlo, že im lékař díky tomu odhalil dosud netušený zdravotní problém nebo riziko.
Práce jako nejčastější výmluva
Průzkum ukázal i to, co mužům v návštěvě lékaře nejčastěji brání. Ze 173 respondentů, kteří prohlídku odložili, 68 % přiznalo, že v tom sehrály roli pracovní povinnosti.
„Za vlastní zdraví zodpovídáme primárně my sami. Zaměstnavatelé ale mohou fungovat jako skvělý partner, který lidi k prevenci motivuje a dává jim prostor. Nejde o suplování zákona, ale o kroky navíc – například skrz zdravotní benefity, preventivní programy nebo pružnější pracovní dobu. Péče o zdraví by neměla být něco, co řešíme až ve chvíli, kdy nás systém donutí zastavit,“ komentuje Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.
Vyšší podporu v oblasti prevence přímo na pracovišti by uvítalo 77 % dotázaných. Nejčastěji zmiňovali zavedení placeného dne volna určeného výhradně na preventivní prohlídky a lepší přehled o tom, na co mají nárok.
Informovanost je přitom klíčová. Běžnou preventivní prohlídku u praktického lékaře hradí zdravotní pojišťovna všem dospělým jednou za dva roky. V průzkumu o tom však vědělo pouhých 47 % mužů.
Movember tak vzkazuje poměrně přímočarou věc: Posuzovat svůj stav jen podle toho, zda nás zrovna nic nebolí, je riziko. Vedle lékařských prohlídek záleží i na tom, jaké si denně vytváříme návyky a zda si na své zdraví dokážeme udělat čas dřív, než o sobě dají znát první potíže.
