Sdílet
Pro někoho představuje propocené tričko daň za poctivý trénink, pro jiného nepříjemnou komplikaci běžného dne. Hyperhidróza totiž aktivuje potní žlázy i v momentech, kdy organismus žádné ochlazování nepožaduje. Nepříjemný pocit vlhka vás tak může překvapit i u rozepsaného e-mailu, během sousedského rozhovoru nebo při večerním relaxu u oblíbeného seriálu. Zatímco běžné pocení po zchlazení těla rychle odeznívá, u hyperhidrózy tělesná teplota ani okolní prostředí nehrají zásadní roli.
Podle údajů o výskytu hyperhidrózy postihuje tato porucha odhadem 15,8 milionu Američanů. Nejčastěji zasahuje dlaně, chodidla a podpaží, objevit se však může také na obličeji či ve vlasové části hlavy. V závažnějších případech pot komplikuje manipulaci s běžnými předměty, způsobuje maceraci pokožky a vytváří ideální podmínky pro rozvoj kožních infekcí.
Když nervový systém vysílá nesprávné signály
Za primární hyperhidrózou stojí nadměrná aktivace potních žláz prostřednictvím nervového systému. Ten běžně řídí automatické tělesné funkce včetně regulace teploty. U postižených osob však nervová stimulace neodpovídá skutečné potřebě organismu odvádět teplo. Typický bývá začátek v dětství či dospívání, přičemž obtíže bývají oboustranné, opakují se alespoň jednou týdně a během spánku zpravidla ustávají.
Odlišnou situaci představuje sekundární hyperhidróza, která souvisí například s poruchami štítné žlázy, kolísáním hladiny krevního cukru, hormonálními změnami nebo užíváním některých léků. Častěji postihuje rozsáhlé oblasti těla a projevuje se i nočním pocením. Správné rozlišení obou forem je klíčové pro výběr vhodné péče. Pokud se pocení objeví bez zjevné příčiny nebo výrazně zasahuje do života, je podle doporučení pro diagnostiku nadměrného pocení na místě odborné vyšetření.
Káva může pocení spustit, i když je ledově chladná
Jedním z nejznámějších potravinových spouštěčů hyperhidrózy je kofein. Jeho stimulační účinek na nervovou soustavu může u citlivých jedinců zesilovat reakce spojené s tvorbou potu. Nejde přitom jen o horké espresso, stejný dopad může mít ledová káva, energetický nápoj, černý čaj nebo kofeinová limonáda.
Důležitá je přitom individuální citlivost. Zatímco někdo vypije několik šálků kávy bez reakce, druhý pozoruje zvýšené pocení už po jediné porci. Překvapivým spouštěčem bývá také čokoláda. Vedle kofeinu obsahuje theobromin, příbuznou látku ze skupiny methylxantinů. Obě sloučeniny vykazují stimulační účinky, byť se jejich koncentrace i přesné působení liší.
Mezi nápoje a potraviny vhodné k osobnímu sledování proto patří káva, kofeinové čaje, kolové nápoje, čokoláda a kakao. Neznamená to automatický zákaz jejich konzumace, avšak pokud vysledujete pravidelné zhoršení obtíží po konkrétní pochoutce, jejím omezením si můžete výrazně ulevit.
Chilli dokáže oklamat receptory tepla
Zatímco kofein stimuluje nervovou aktivitu, pálivé pokrmy vyvolávají pocení jiným mechanismem. Kapsaicin z chilli papriček aktivuje receptor TRPV1, který odpovídá za vnímání vysokých teplot a bolesti. Mozek tak zpracovává signál podobný tepelnému podráždění, přestože skutečná tělesná teplota neroste. Následuje zarudnutí obličeje a pocení, především na čele, horním rtu či ve vlasech.
Odborně se tento jev označuje jako gustatorní pocení. V určité míře jde o přirozenou reakci, existují však i patologické formy, kdy se člověk začne výrazně potit i po zcela nepálivém jídle. Tento stav může souviset také s poškozením nervů, například po operaci příušní slinné žlázy, kdy se rozvíjí takzvaný Freyův syndrom. Spouštěčem navíc nemusí být jen chilli, u některých osob reakci vyvolávají kyselé potraviny, citrusy, sladkosti nebo velmi horké pokrmy.
Alkohol rozšiřuje cévy a mění hospodaření s teplem
Také sklenka vína nebo piva dokáže pocení zesílit. Alkohol podporuje rozšíření kožních cév, zvyšuje průtok krve pokožkou a současně ovlivňuje termoregulaci i činnost autonomního nervového systému. Výsledkem bývá pocit horka a náhlá produkce potu i bez fyzické námahy.
Alkohol spolu s pálivými jídly patří mezi faktory, jejichž omezení může pacientům viditelně pomoci. U tučných, velmi sladkých, slaných nebo na bílkoviny bohatých jídel jsou však souvislosti méně jednoznačné. Individuální reakce na tyto potraviny jsou možné, plošné vyřazování celých potravinových skupin z jídelníčku ale není nutné.
Pomoci může medikace
Současná medicína nabízí pro boj s nadměrným pocením celou řadu řešení. Pokud lokalizované metody či antiperspiranty nestačí, lékaři mohou přistoupit k systémové léčbě pomocí tablet, jako jsou anticholinergika typu oxybutyninu či glykopyrrolátu. Tyto látky blokují nervové signály stimulující potní žlázy, jejich užívání však vyžaduje pečlivý dohled odborníka kvůli možným vedlejším účinkům.
Pro pocení dlaní a chodidel se využívá také iontoforéza, tedy ošetření využívající slabý elektrický proud procházející vodní lázní. V oblasti podpaží se vedle specializovaných přípravků aplikují injekce botulotoxinu, které dočasně přerušují stimulaci potních žláz s účinkem na několik měsíců. Chirurgické zákroky se zvažují až jako krajní možnost u nejzávažnějších případů. Správný postup vždy závisí na přesné diagnostice a individuálních potřebách konkrétního člověka.
