98 % Čechů podceňuje příjem vlákniny! Průměrných 15 gramů rozhodně nestačí
Vláknina je jednou z důležitých složek v našem jídelníčku, na kterou se bohužel často zapomíná. „Vláknina přitom přináší mnoho benefitů a její dostatečný příjem slouží jako prevence mnoha onemocnění,“ vysvětluje Veronika Pourová, nutriční terapeutka a technoložka potravin.
Na kádě s kapry letos nečekejte! Billa, Lidl i Tesco jsou zajedno
Řetězec Tesco letos poprvé neumožní prodej kaprů z kádí před svými obchody. Přidá se tak ke konkurenčním řetězcům Lidl a Billa, které prodej kaprů z kádí nepovolily už v minulých letech. ČTK to dnes řekla mluvčí Tesca Iva Pavlousková. Proti prodeji živých kaprů dlouhodobě vystupují organizace na ochranu zvířat.
Zdravé mlsání pro děti je nonsenc! Rodiče na něj ale slyší
Kdo dětem dává čokoládu, chipsy a slazené limonády, asi sám tuší, že se nejedná o to nejzdravější, co jim může nabídnout. Bohužel i ti, kdo dětem dopřávají zdánlivě zdravou stravu, mohou splakat nad výdělkem. Prostě i zde platí – není všechno zlato, co se třpytí. Řada potravin má kolem sebe auru zdravé výživy, ale důkladnější pohled na jejich složení nám odhalí o poznání smutnější realitu.
Antibiotika v mase? Nesmysl! Zpráva veterinářů mluví za vše
V probíhajícím týdnu si zainteresované organizace z oblasti humánní a veterinární medicíny a resortu životního prostředí po celém světě, včetně Státní veterinární správy (SVS), připomínají Světový antibiotický týden. Jeho cílem je upozornit na zodpovědné používání antibiotik. Pokud jde o veterinární oblast, je dobrou zprávou, že se spotřeba antibiotik v českých chovech hospodářských zvířat dlouhodobě snižuje a je nižší než průměr Evropské unie.
Sůl v pivu, sádra v mouce: Falšování potravin je tu od nepaměti, jak vypadalo za císaře pána?
Snahy obohatit se na úkor zákazníka jsou tak staré jako obchod s potravinami sám. Spotřebitelé vždy museli být jako ostříži, pokud si domů chtěli přinést kvalitní potraviny, namastit kapsy si na nich většinou chtěl pekař, mlékař, trhovec i hostinský.
Pečení není těžké, vyžaduje ale přesný postup, míní majitel mlýna Daniel Perner
Kynuté těsto je základem mnoha oblíbených pokrmů – od nadýchaných buchet a křupavé pizzy po slavnostní vánočky a mazance. Ale jak dosáhnout toho, aby bylo vždy perfektní? Klíčem je nejen kvalitní mouka a správné kvasnice, ale také precizní technika. Jak říká Daniel Perner, pekař a majitel mlýnu Pernerka: „Základem úspěchu je správná volba mouky a pečlivé dodržení postupu, který zaručí, že těsto vykynuté na správnou míru bude mít tu nejlepší strukturu.“
Jak se jí v domovech pro seniory? Průzkum přinesl alarmující data
Plýtvání potravinami v nemocnicích a domovech pro seniory v Praze dosahuje alarmujících hodnot, jak ukázala rozsáhlá studie projektu Prague Food Waste. Tento výzkum, spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem životního prostředí, zkoumal odpad vznikající při přípravě, výdeji a konzumaci pokrmů v několika zařízeních. Největší podíl odpadu byl zaznamenán na talířích pacientů a klientů, což poukazuje na problémy v oblasti plánování stravy, velikosti porcí a respektování specifických potřeb strávníků.
Zoufalý pohled do jídelního lístku: Děti se buď nenají, nebo si musí dát smažené
Řízek s bramborovou kaší, smažený sýr s hranolkami nebo sladké palačinky sice patří mezi nejoblíbenější pokrmy dětí, ale odborníci upozorňují, že jejich složení nepodporuje zdravý růst a vývoj dětí. Navzdory tomu, že si až 90 % Čechů přeje pestřejší a kvalitnější nabídku, většina restaurací stále upřednostňuje cenovou dostupnost a jednoduchost přípravy před nutriční hodnotou.
Lidské tělo je plné chemických látek z jídla a jeho obalů, aneb Když poplašné zprávy spolehlivě straší spotřebitele
Diskuse o chemických látkách v obalech potravin přirozeně vzbuzuje strach. Nikdo se přece nechce dobrovolně otrávit. Ovšem poplašné zprávy některých médií, které referují o potravinářském světě jako o vysoce toxickém prostředí, jsou poněkud přitažené za vlasy. Existenci chemických látek, jejichž stopové množství se může teoreticky přenášet z obalů do potravin a následně do lidského těla popřít nelze, jejich množství je ale přísně regulováno a kontrolováno!
Sezóna svařáku je tady! Nepoctivci si pořádně namastí kapsy, spotřebitelé to často nepoznají
Když staří Římané vymysleli svařené víno, patrně vůbec netušili, že jeho věhlas neuhasne ani v dalších tisíciletích a že bude i v 21. století jedním z nejvýraznějších symbolů té pravé zimní atmosféry a přicházejícího Adventu adventu téměř po celé Evropě. Ve světě používá různé krycí názvy - gGlögg ve Švédsku, Gglühwein v Německu, vin chaud ve Francii, mulled wine v anglicky mluvících zemích anebo vin brulé v Itálii, odkud možná trochu i překvapivě pochází.
