Podle „Zprávy o alkoholu v České republice“, vydávané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti, je alkohol každoročně spojován s přibližně 6 až 7 tisíci úmrtími, což představuje zhruba šest procent celkové mortality v zemi. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR navíc ročně eviduje více než deset tisíc hospitalizací s diagnózami přímo souvisejícími s konzumací. V tomto kontextu působí měsíc abstinence nikoliv jako výzva ze sociálních sítí, ale jako vysoce racionální investice do budoucí vitality.
Co říkají tvrdá data o regeneraci jater?
Játra sice disponují mimořádnou regenerační schopností, proces má však svá biologická pravidla. Přehledová práce v odborném periodiku Alcohol Research: Current Reviews uvádí, že u raných stadií alkoholové steatózy (ztučnění) může při úplné abstinenci dojít ke zlepšení již během několika týdnů. Tuková infiltrace je v těchto případech potenciálně reverzibilní.
Situace se však dramaticky mění u pokročilejších forem poškození, jako je fibróza či cirhóza. Zde je proces obnovy omezený a vyžaduje komplexní terapii. Klinická doporučení European Association for the Study of the Liver (EASL) jednoznačně zdůrazňují, že základem je dlouhodobá změna životního stylu, nikoliv krátkodobá intervence. U metabolicky asociovaného onemocnění jater (MASLD) je klíčová systematická redukce hmotnosti. Pokles váhy o 7 až 10 % je prokazatelně spojen s ústupem zánětlivých změn. Měsíční abstinence je tedy vynikajícím vstupním bodem, nikoliv však definitivním řešením.
Měsíc jako startovní výstřel
Tento přístup potvrzuje i Mgr. Pavla Horáková z lékárenské online poradny. „Suchý únor určitě dává smysl, ale pokud jde o regeneraci jater, jeden měsíc nestačí. Játra jsou neuvěřitelně odolný orgán, ale jejich obnova trvá déle – obvykle jeden až tři měsíce, podle toho, jak moc je zatěžujeme. Nejde jen o alkohol. Játrům škodí i nadměrné množství soli, nezdravá strava, obezita, kouření nebo dlouhodobé užívání léků. Suchý únor je dobrý začátek, ale pokud se lidé chtějí cítit dlouhodobě lépe, měli by svá játra podporovat celoročně zdravou stravou, vhodnými doplňky – to je správný vzorec prevence. Pokud jde o příležitostného konzumenta, pak je měsíc bez alkoholu určitě přínosný. Pro hlubší regeneraci je ale potřeba játra podpořit i jinak.“
Z hlediska laboratorní medicíny lze skutečný efekt objektivně hodnotit až v horizontu tří měsíců sledováním jaterních enzymů (ALT, AST, GMT). Krátkodobé zlepšení v únoru často značí spíše ústup akutní zánětlivé zátěže než kompletní strukturální obnovu tkáně.
Výživa jako moderní terapeutický nástroj
V moderní dietologii hraje prim středomořský typ stravy. Odborná doporučení EASL–EASD–EASO vyzdvihují význam zeleniny, celozrnných produktů, luštěnin a kvalitních rostlinných tuků. Omezení průmyslově zpracovaných potravin a nasycených tuků není „detoxem“, nýbrž nezbytnou metabolickou stabilizací.
Mgr. Pavla Horáková v této souvislosti upozorňuje na roli mikronutrientů: „Vitamin C, který se sice často spojuje hlavně s imunitou, jako antioxidant podporuje i regeneraci jater. Dále jsou důležité vitaminy skupiny B, především B12 a kyselina listová, jež pomáhají játrům lépe zpracovávat toxiny a přispívají k celkové regeneraci.“
Bylinná podpora a síla cholinu
Mezi nejoblíbenější pomocníky patří ostropestřec mariánský (silymarin). Mgr. Horáková dodává: „Ostropestřec podporuje regeneraci jaterních buněk. Může ho užívat téměř každý a má minimum nežádoucích účinků. Je vhodné se poradit s lékařem, pokud má člověk například vysoký krevní tlak nebo cukrovku.“
Zatímco silymarin vykazuje hepatoprotektivní účinky díky antioxidačnímu působení, u jiných bylin (kurkuma, pampeliška) je vědecká evidence zatím spíše doplňková. Zásadní roli však hraje cholin. European Food Safety Authority (EFSA) potvrzuje příčinnou souvislost mezi příjmem cholinu a udržením normální funkce jater. Najdeme jej ve vejcích, luštěninách či v listové zelenině – jeho role spočívá v podpoře správného metabolismu lipidů.
Často skloňovaná „jarní očista“ má v medicíně jen slabé opodstatnění. Játra nejsou pasivní „čistička“, kde by se hromadily toxiny čekající na jarní výplach. Jsou to dynamické laboratoře pracující nepřetržitě. Jejich kondice se odráží v kvalitě našeho spánku i kognitivní výkonnosti.
Pokud tedy únorová abstinence plynule přejde v trvalou úpravu životního stylu, má hluboký smysl. Pokud je však jen dočasným příměřím před návratem k původním zlozvykům, efekt bude prchavý. Skutečná stabilizace jaterních funkcí vyžaduje měsíce péče a vědomé volby, které překračují hranice kalendáře.
