Sdílet
Cestující letu Delta Air Lines 133 z Amsterdamu do Detroitu se 13. února 2024 dostali jen několik stovek kilometrů od nizozemského pobřeží. Potom se letadlo otočilo a zamířilo zpět na letiště Schiphol. Příčinou nebyla technická závada ani počasí, ale obsah jednoho z příručních zavazadel.
Jeden z cestujících si na palubu vzal rybu zabalenou v novinách a uložil ji do schránky nad sedadly. Ryba byla podle svědků zkažená a objevily se v ní larvy much. Ty postupně začaly vypadávat ze zavazadlového prostoru na cestující sedící pod ním. Posádka nakonec zdroj našla a pilot rozhodl o návratu do Amsterdamu. Společnost Delta následně potvrdila, že let se vrátil kvůli nesprávně zabalenému příručnímu zavazadlu. Stroj byl vyřazen z provozu kvůli vyčištění a cestující pokračovali do Detroitu jinými spoji.
Přivézt si domů místní rybu tak v tomto případě znamenalo poměrně mimořádný cestovní suvenýr i pro několik stovek lidí, kteří s jejím nákupem neměli vůbec nic společného.
Místo sušených ryb byly v kufru čtyři opice
Ještě o několik týdnů dříve řešili neobvyklý nález pracovníci letiště Boston Logan v USA. Cestující přilétající po návštěvě Demokratické republiky Kongo uvedl, že má v zavazadle sušené ryby. Služební pes americké celní správy však zavazadlo označil k další kontrole.
Uvnitř pracovníci našli čtyři mrtvé a vysušené opice. Celkem šlo přibližně o čtyři kilogramy masa a cestující vysvětlil, že si je přivezl ke konzumaci. Americká celní správa nález zabavila a předala k likvidaci pod dohledem Centers for Disease Control and Prevention.
Takzvané bushmeat, tedy maso volně žijících zvířat, je při dovozu problematické zejména kvůli možnosti přenosu infekcí. Americké úřady v souvislosti s tímto případem upozorňovaly například na riziko ebolavirů. Nešlo tedy o spor nad tím, zda někomu vysušená opice připadá jako přijatelná večeře. Šlo o biologickou bezpečnost země.
Lízátko se štírem prošlo lépe než obyčejné ovoce
Patrně nejbohatší sbírku potravinových kuriozit mají australské úřady. Není to náhoda. Austrálie si kvůli své izolované přírodě a zemědělství velmi přísně hlídá zavlečení nepůvodních škůdců a chorob.
Při kontrolách během roku 2018 našli pracovníci například plesnivý jačí sýr a housenky s houbou, cestující z Vietnamu se zase pokusil pronést čtyři kilogramy nepřiznaného čerstvého ovoce a zeleniny. Jiný člověk měl dva kilogramy kolových ořechů a do země se dostal i celý povlak na polštář napěchovaný neidentifikovanými semeny.
Kuriózní je případ tří barevných lízátek zakoupených v Mexiku. Uvnitř každého byl skutečný mrtvý štír. Jejich majitel ovšem udělal přesně to, co po něm australské předpisy požadovaly: sladkosti při příjezdu přiznal. Bizarně vypadající cukrovinka tak z hlediska kontroly dopadla lépe než obyčejná taška ovoce zatajená v zavazadle.
Právě v tom je podstata podobných pravidel. O tom, zda potravina představuje riziko, nerozhoduje její extravagance ani cena.
Salám schovali za podšívku kufru, prozradil ho pes
Že podobné případy nepatří jen do starších letištních historek, ukazuje Austrálie i nyní. Detekční pes Ghost, který pracuje na letišti v Adelaide, během roku 2025 zachytil více než tři tisíce rizikových předmětů. V jednom zavazadle upozornil na náklad, který jeho majitel zjevně nechtěl ukazovat.
Za podšívkou kufru byla ukryta lotosová semena, čerstvé bambusové výhonky, sezam a salám. V batohu se následně našla ještě nepřiznaná pizza. Cestující dostal pokutu 3 960 australských dolarů. Australské ministerstvo zemědělství upozornilo, že takové produkty mohou být nositeli škůdců nebo závažných nákaz; u masných výrobků zmiňuje například slintavku a kulhavku.
Na první pohled to může působit přehnaně. Pár koleček salámu přece vypadá podstatně nevinněji než kufr plný vysušených opic. Jenže právě masné výrobky patří z pohledu veterinárních úřadů k nejproblematičtějším suvenýrům.
Australské laboratorní rozbory například už dříve prokázaly virus afrického moru prasat v některých zabavených vepřových výrobcích nalezených na letištích a v mezinárodní poště. Nebezpečí, před kterým mají dovozní pravidla chránit, tedy není pouze teoretické.
Proč může být problém právě salám nebo sýr
Podobná logika platí také při cestování do Evropské unie. Evropská komise upozorňuje, že v mase, mléce a výrobcích z nich mohou přežívat původci závažných nákaz zvířat. Potravina přivezená v cestovním kufru tak představuje jednu z cest, kterými by bylo možné patogen zavléct na nové území.
Pro českého turistu je přitom zásadní rozlišovat, odkud se vrací.
Rozhodující je, odkud jídlo vezete. Po Evropské unii je převoz potravin pro vlastní spotřebu poměrně volný. Sýr koupený ve Francii, italskou šunku nebo německou klobásu si tedy můžete bez problémů přivézt domů. Podobně se postupuje také při cestách z Andorry, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, San Marina a Švýcarska.
Úplně jiná situace nastává po dovolené mimo EU. Z většiny těchto zemí si cestující nesmí v zavazadle přivézt maso ani mléčné výrobky. Nejde přitom jen o syrové maso. Do zákazu spadají také uzeniny, šunka, klobásy nebo sýry. Takže třeba salám koupený na trhu v Turecku může při návratu skončit v koši ještě na letišti. Pokud ho kontrola najde, může ho zabavit a zlikvidovat, za porušení pravidel navíc může následovat sankce.
Existují ovšem výjimky a zvláštní limity. Například rybích výrobků lze při splnění podmínek dovézt až 20 kilogramů nebo jednu rybu, pokud váží více. U některých dalších produktů živočišného původu, například medu, platí limit dva kilogramy. Zvláštní režim mají rovněž kojenecká a některá dietní či zdravotně nezbytná jídla.
Pozor i na mango nebo rostlinku z místního trhu
U masa a sýrů alespoň většina cestovatelů tuší, že hranice mohou být problém. Podstatně méně nápadné jsou rostliny, ovoce nebo zelenina.
Při cestě do EU ze třetí země vyžaduje většina rostlin, čerstvého ovoce, zeleniny a řezaných květin rostlinolékařské neboli fytosanitární osvědčení. Důvodem je opět riziko zavlečení škůdců a chorob, tentokrát rostlinných. Evropská pravidla se nevztahují pouze na profesionální dovozce; výslovně se týkají také osobních zavazadel cestujících.
Zajímavou a snadno zapamatovatelnou výjimku tvoří pět druhů ovoce: ananas, kokos, durian, banán a datle lze do EU přivézt bez fytosanitárního osvědčení. U jiného čerstvého ovoce proto není dobré automaticky předpokládat, že jeden kus manga nebo citrus utržený na dovolené je tak malé množství, že se na něj pravidla nevztahují.
A právě to bývá při balení kufru největší past. Rozhodující není, zda jde o drahou specialitu, kilogramy potravin nebo jeden symbolický dárek pro rodinu. Malé množství nemusí automaticky znamenat povolený dovoz.
Nejlepší suvenýr je někdy ten, který sníte ještě na dovolené
Před cestou tedy stojí za to ověřit pravidla nejen země, do které letíme, ale také podmínky pro návrat do Evropské unie. Zvlášť pokud chceme z místního trhu přivézt maso, domácí klobásu, sýr, čerstvé ovoce, semena nebo rostlinu.
A pokud prodavač přesvědčuje, že „to turisté vozí domů běžně“, není to z hlediska celních ani veterinárních předpisů příliš použitelná informace.
Některé místní speciality je zkrátka bezpečnější sníst tam, kde jsme je koupili. V nejhorším případě člověk přijde o pěkný jedlý suvenýr. V tom poněkud extrémnějším může skončit jako cestující, jehož ryba přiměla transatlantický let otočit se zpátky do Amsterdamu.
