Sdílet
Výhodné ceny másla jsou pro Čechy mimořádně lákavé. Jakmile se objeví výraznější akce, kostky rychle mizí z regálů a často rovnou končí v domácích mrazácích. Současné nízké cenovky ale nemusí vydržet dlouho. První náznak obratu už ostatně přišel – po mimořádném červencovém zlevnění vzrostly ceny másla v srpnu meziměsíčně o 5,3 procenta.
Právě červenec přitom přinesl mimořádný milník. Průměrná spotřebitelská cena másla se dostala na 117,54 koruny za kilogram, tedy v přepočtu přibližně 29,40 koruny za čtvrtkilovou kostku. Byla nejnižší od června 2010. Akční ceny dokážou jít ještě podstatně níž a v září se objevily nabídky kolem dvaceti korun za balení.
Proč cena másla tak prudce kolísá
Máslo patří mezi potraviny, jejichž cena dokáže během relativně krátké doby vystoupat velmi vysoko a poté zase prudce klesnout. Důvodem je především to, že jeho hlavní surovinou není jednoduše „mléko“, ale především mléčný tuk, jehož nabídka se na trhu mění. Pokud se vyprodukuje více mléka a zároveň není odpovídající poptávka po tučných mléčných výrobcích, cena tuku klesá. Pokud je ho naopak nedostatek, máslo reaguje výrazným zdražením.
Právě nyní je mléka na evropském trhu dostatek. Průměrná cena placená českými mlékárnami za litr klesala prakticky celý letošní rok: z 11,46 koruny v lednu na 9,68 koruny v červenci. Ještě loni na podzim přesahovala 13 korun za litr. Produkce mléka přitom podle mlékárenského svazu rostla v Evropě i ve světě, zatímco globální poptávka oslabila. Výsledkem je tlak na ceny suroviny i hotových výrobků.
Do ceny másla ale vstupuje také sezónnost. Množství a složení mléka se během roku mění a jiná je i spotřebitelská poptávka. Na podzim a před Vánocemi roste zájem domácností o máslo na pečení. Do toho přicházejí zásoby mlékáren, ceny energií, doprava, kurz koruny a především obchodní politika řetězců. Máslo je totiž klasickým „tahákem“ do prodejny, takže obchod může některé akce nastavit velmi agresivně.
Cenové dno možná právě sledujeme
Pro spotřebitele je nyní podstatné především to, zda bude zlevňování pokračovat. Z dostupných dat už nelze říct, že ceny pouze padají. Srpnové zdražení másla o 5,3 procenta ukázalo první obrat také v českých spotřebitelských cenách.
Změna se objevila rovněž na evropském velkoobchodním trhu. Ve druhém zářijovém týdnu se máslo v EU obchodovalo v průměru za 4201 eur za tunu, což bylo o 2,3 procenta více než týden předtím. Proti loňsku však zůstávala cena o více než třetinu nižší.
Také termínový trh naznačuje, že obchodníci počítají s vyššími cenami později během roku. Německé burzovní kontrakty z 17. září ukazovaly přibližně 4136 eur za tunu pro září, ale 4375 eur pro prosinec a 4450 eur pro leden 2027. Termínové ceny nejsou zárukou, za kolik bude máslo skutečně stát v českém supermarketu, ukazují však očekávání trhu.
Podobně hovoří i Českomoravský svaz mlékárenský. Jeho předseda Jiří Kopáček upozorňuje, že propad cen trvá přibližně deset měsíců a obrat očekává v závěru letošního roku. Výkupní cena mléka se podle něj pohybuje kolem 9,70 koruny za litr, zatímco výrobní náklady jsou přibližně 11 korun.
To ještě neznamená, že máslo během několika týdnů vystřelí na dvojnásobek. Znamená to ale, že dnešní akce za 18, 20 nebo 22 korun nelze považovat za novou trvalou cenovou hladinu.
Má tedy smysl koupit máslo na Vánoce už teď?
Pokud domácnost ví, že před Vánocemi spotřebuje několik kostek na cukroví a další pečení a narazí nyní na cenu kolem dvaceti korun, nákup do zásoby ekonomický smysl má. Ne proto, že bychom mohli s jistotou předpovědět předvánoční zdražení, ale proto, že současné ceny patří z dlouhodobého hlediska k mimořádně nízkým a na trhu se už objevují první známky obratu.
Máslo je navíc možné zmrazit. Není proto nutné čekat do listopadu jen proto, aby bylo „čerstvé“ na prosincové pečení. Pro několik měsíců skladování je mrazák bez problémů dostačující.
Levné máslo neznamená horší máslo
Nízká cena může vzbuzovat ještě jednu otázku: zda řetězce při akcích neprodávají výrobek nižší kvality. Samotná cena ale o kvalitě másla nic takového nevypovídá.
Potravinářská komora připomíná, že označení máslo je na evropském trhu vyhrazeno výrobku z mléčného tuku. Evropské nařízení č. 1308/2013 stanoví, že musí obsahovat nejméně 80 a méně než 90 procent mléčného tuku, nejvýše 16 procent vody a maximálně dvě procenta tukuprosté mléčné sušiny.
Česká vyhláška č. 397/2016 Sb. pak rozlišuje mimo jiné čerstvé máslo, které lze takto označit nejvýše 20 dnů od data výroby, a stolní máslo, které mohlo být skladováno v mrazírenském režimu při minus 18 stupních nebo nižší teplotě. To je při výběru podstatnější informace než samotná cenovka.
Máslo za 19,90 koruny tedy není automaticky „horší“ než máslo za 49,90. Pokud oba výrobky splňují stejnou zákonnou kategorii, cenový rozdíl může být výsledkem akce, obchodní strategie, výrobce či původu a nikoli nižšího podílu mléčného tuku.
Současná situace je tak pro zákazníky poměrně výjimečná. Máslo se dostalo na šestnáctileté cenové minimum, zatímco první tržní ukazatele naznačují, že období dalšího prudkého zlevňování může končit. Kdo před Vánocemi pravidelně peče, nemusí kvůli tomu vykupovat celý regál. Několik kostek za cenu kolem dvaceti korun v mrazáku ale dnes rozhodně není nerozumná zásoba.
