Při nákupu zeleniny platíme i za části, které následně často vyhazujeme. Slupky, natě nebo odřezky přitom mohou posloužit jako základ omáček, polévek, dochucovadel, ale i samostatných pokrmů. Stačí změnit způsob, jakým o jejich zpracování přemýšlíme.

Právě na maximálním využití surovin staví svou kuchyni Pavel Drdel.

Inspiraci nasbíral během téměř osmi let v Itálii, kde ho nadchl přístup tamních kuchařů k lokálním surovinám a regionální kuchyni. „Nápad otevřít vlastní restauraci přišel až po návratu domů. V Itálii mě úplně dostalo, jak tam kuchaři pracují s místními surovinami a drží se své regionální kuchyně,“ vzpomíná.

Zeleninové odřezky nepatří do koše. Připravte z nich domácí kečup

Při čištění mrkve, petržele nebo celeru často odstraňujeme více, než je skutečně nutné. V profesionální gastronomii však mají i tyto části zeleniny své využití.

„Z odřezků mrkve, celeru či petržele vyrábíme silné základy, omáčky nebo domácí zeleninový kečup,“ prozrazuje Drdel.

Podobný kečup si můžete připravit také doma. Hodí se k pečeným bramborám, zeleninovým plackám i masu.

Redakční tip: Domácí zeleninový kečup

Suroviny: 300 g čistých odřezků mrkve, celeru a petržele, 200 g rajčatové passaty, 1 menší cibule, 1 lžíce oleje, 2 lžíce jablečného octa, 1 lžička cukru, sůl a případně špetka nového koření.

Postup: Cibuli orestujte na oleji, přidejte nakrájené zeleninové odřezky, passatu a trochu vody. Pod pokličkou vařte přibližně 30 minut, dokud zelenina nezměkne. Směs rozmixujte dohladka, dochuťte octem, cukrem a solí. Podle potřeby ještě chvíli redukujte. Uchovávejte v lednici a spotřebujte do tří dnů.

Zeleninové omáčky připravujte stejně jako ty masové

Zelenina nemusí být pouze přílohou. Když se dobře připraví, dokáže překvapit výraznou chutí – a klidně postavit celé hlavní jídlo.

„V naší kuchyni je rovnováha mezi zeleninou a masem založena na filozofii, že zelenina není jen příloha, ale rovnocenný partner,“ vysvětluje šéfkuchař. Pomáhá mu v tom fermentace, uzení, pečení v popelu nebo kávové sedlině a také rehydratace.

„Omáčky jsou pak připravovány stejným způsobem jako je tomu u masových – zeleninové demi-glace, zeleninové redukce nebo omáčky z fermentů. Díky tomu jsou naše zeleninové chody plnohodnotné a mnohdy dokážou překvapit i milovníky masa,“ dodává.

Intenzivní zeleninový základ si přitom můžete připravit i doma. Důležité je zeleninu nejprve opéct, aby získala výraznější chuť, a následně ji pomalu vyvařit.

Redakční tip: Koncentrovaný zeleninový základ

Suroviny: 500 g odřezků mrkve, celeru, petržele a cibule, případně žampionů, 2 lžíce oleje, 1 lžíce rajčatového protlaku a 1 litr vody.

Postup: Zeleninu promíchejte s olejem a rajčatovým protlakem. Pečte při 200 °C přibližně 30 minut, dokud nezačne hnědnout. Poté ji přesuňte do hrnce, zalijte vodou a nechte asi hodinu mírně vařit. Tekutinu přeceďte a bez pokličky dále redukujte. Výsledný základ můžete využít do rizota, těstovin, omáček nebo k pečené zelenině.

Z mrkvové natě připravíte pesto, z brokolicového košťálu placky

Kulinární využití nemají pouze kořeny a odřezky. Pozornost si zaslouží také zelené části rostlin, které často vyhazujeme už při nákupu. Například z mrkvové natě lze připravit pesto a brokolicový košťál poslouží jako základ zeleninových placek.

Redakční tip: Pesto z mrkvové natě

Suroviny: 50 g čerstvé mrkvové natě, 30 g slunečnicových semínek, 30 g parmazánu, 1 stroužek česneku, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce citronové šťávy a sůl.

Postup: Mrkvovou nať důkladně omyjte a odstraňte tuhé stonky. Společně se semínky, parmazánem, česnekem, olejem a citronovou šťávou ji rozmixujte. Podle chuti osolte. Pesto se hodí k těstovinám, do sendvičů nebo k pečené zelenině.

Redakční tip: Placky z brokolicového košťálu

Suroviny: 1 brokolicový košťál, 1 vejce, 2–3 lžíce mouky, 50 g strouhaného sýra, 1 stroužek česneku, sůl a pepř.

Postup: Košťál zbavte tuhé vnější vrstvy a nastrouhejte nahrubo. Smíchejte s vejcem, moukou, sýrem a prolisovaným česnekem. Osolte, opepřete a ze směsi vytvarujte menší placky. Opékejte je na pánvi z obou stran dozlatova.

Nakupujte v době hojnosti. Přebytečnou zeleninu uchovejte na zimu

Důležitou součástí kuchyně Sůl & Řepa je také sezonnost. Menu se mění podle aktuální úrody lokálních farmářů. Na jaře přicházejí na řadu divoké byliny, medvědí česnek a mladé kopřivy, v létě rajčata, cukety a čerstvé bylinky. Podzim patří dýním, celeru, fenyklu, mangoldu, kadeřávku a červené řepě.

„Nebojíme se ale ani přebytků, které si pak ukládáme na zimu,“ říká Drdel. Právě nakládání, sušení a fermentace umožňují uchovat suroviny z období největší hojnosti.

„Tyto tradiční techniky nám umožňují zpracovat lokální suroviny od jihočeských farmářů v momentě jejich největší hojnosti a plné zralosti a uchovat je na zimní měsíce. Každý z těchto postupů mění strukturu surovin a specifickým způsobem rozvíjí jejich chuťový profil,“ vysvětluje.

Nakládaná zelenina nemusí skončit jen ve sklenici s okurkami

Nakládat lze také mrkev, ředkvičky, červenou cibuli nebo květák. Výhodou je nejen delší uchování, ale také možnost obohatit zeleninu o nové chuťové tóny.

„Při nakládání dochází k propojení surovin s divokým kořením, bylinkami nebo česnekem,“ popisuje šéfkuchař.

Redakční tip: Rychle nakládaná zelenina

Suroviny: 250 ml vody, 250 ml pětiprocentního octa, 1 lžička soli, 1 lžíce cukru, mrkev, ředkvičky, červená cibule nebo květák, případně česnek, kopr či hořčičné semínko.

Postup: Zeleninu nakrájejte na tenké plátky a vložte do čisté sklenice. Vodu s octem, solí a cukrem zahřejte, aby se ingredience rozpustily. Přidejte případné koření a nálevem zalijte zeleninu. Po vychladnutí uložte do lednice. Ochutnat ji můžete následující den. Nejde o sterilovanou zavařeninu, proto ji uchovávejte v lednici a spotřebujte přibližně do týdne.

Kvašením získají nečekanou chuť dokonce i brambory

Samostatnou kapitolou je fermentace. Ta dokáže proměnit chuť i běžných surovin a dodat jim příjemnou kyselost a výraznější chuť.

„Kvašením se odbourává ostrá syrovost. Vzniká komplexní, příjemně kyselá chuť doprovázená hlubokým tónem umami. Příkladem jsou naše fermentované brambory, které dodávají pokrmům nečekanou hloubku a lehkou kyselost bez nutnosti používat kupovaný ocet,“ vysvětluje Drdel.

Pro domácí začátky je vhodné například bílé zelí.

Redakční tip: Domácí kvašené zelí

Suroviny: 1 kg očištěného bílého zelí a 20 g soli.

Postup: Zelí nakrouhejte najemno a důkladně promíchejte se solí. Rukama ho promačkejte, aby pustilo šťávu. Poté ho napěchujte do čisté kvasné nádoby tak, aby zůstalo zcela ponořené ve vlastní tekutině. Zatižte ho a použijte kvasné víčko umožňující únik plynů. Nechte fermentovat při teplotě kolem 20 °C. Po dokončení kvašení přesuňte zelí do lednice.

Při domácí fermentaci je důležité dodržovat hygienu, správný poměr soli a vhodnou teplotu. U méně obvyklých surovin, jako jsou brambory, je nutné používat ověřené postupy.

Ne všechno, co vyhazujeme, je skutečně odpad

Maximální využití zeleniny samozřejmě neznamená zpracovávat úplně všechno. Plesnivé a hnijící části do kuchyně nepatří. Pozor je třeba dávat také na jedovaté části rostlin, například listy rebarbory, bramborovou nať nebo zelené brambory.

Podstatou hospodárného vaření není spotřebovat za každou cenu každou část potraviny, ale naučit se rozpoznávat její kulinární potenciál. Jak ukazuje přístup Pavla Drdela, i obyčejné odřezky mohou být začátkem nového jídla. Stačí jim dát příležitost.

Zdroj: Autorský text vycházející z rozhovoru s šéfkuchařem