„Ve výsledku tak vzniká papírově ‚dokonalý‘ oběd, který ale dětem nechutná a končí v koši. Přesně v tom je problém, děti pak z jídelen utíkají raději do restaurací s rychlým občerstvením,“ říká Dana Večeřová.

Její výhrada míří k podstatě školního stravování. Nestačí sestavit jídelníček, který vyhoví předepsaným poměrům surovin. Záleží také na tom, zda připravené pokrmy děti přijmou. Právě propojení výživových požadavků s reálným fungováním školních kuchyní považuje Potravinářská komora za zásadní podmínku reformy.

Komora společně s Ovocnářskou unií ČR a Českým bramborářským svazem proto vítá přezkoumání stravovací vyhlášky. Požaduje širší odbornou diskusi, která se bude zabývat také proveditelností změn, dostupností vhodných výrobků a zkušenostmi pracovníků jídelen.

Aktualizaci ano, ale s lidmi z praxe

Večeřová zdůrazňuje, že komora potřebu změnit dosavadní spotřební koš uznává. Zpochybňuje však podobu reformy a způsob, jakým vznikala.

„Souhlasíme s tím, že spotřební koš je nutné aktualizovat, ale před navrhovanou podobou novely vyhlášky jsme od počátku varovali. Za celou svou praxi jsem se navíc nesetkala s přístupem státního úřadu, který by informace takto tajil nebo se u odborných připomínek dokonce uchyloval k výhrůžkám právníky. To důvěře v celou reformu rozhodně nepřidává,“ uvedla prezidentka komory.

Podle profesní organizace neměli zástupci potravinářského sektoru dostatečnou možnost podílet se na formulaci základních principů změn. Státní zdravotní ústav tento pohled už dříve odmítl s tím, že připomínky komory projednával. Rozdílné hodnocení dosavadního postupu však přetrvává.

Pro komoru je nyní podstatné, aby další jednání přinesla pravidla použitelná v běžném provozu. Výživové požadavky se totiž při každodenním vaření potkávají s konkrétními recepturami, možnostmi dodavatelů i chutěmi strávníků.

„Kritiku veřejně vyjadřují i odborníci z praxe, včetně vedoucích školních jídelen a výživových specialistů, kteří volají po komplexní, ale především proveditelné reformě bez chaosu v kuchyních,“ upozorňuje Večeřová.

Požadované potraviny musí být také dostupné

Komora upozorňuje i na dodavatelskou stránku změn. Podle jejího stanoviska musejí být výrobky odpovídající požadavkům vyhlášky dostupné v množství, které školní stravování potřebuje. Právě znalost skutečné nabídky na trhu podle ní při přípravě pravidel nedostala dostatečnou váhu.

Výhrady má rovněž k podmínkám pro jednotlivé skupiny potravin. U tofu a tempehu například považuje limity pro obsah soli za nedostatečné. Kritizuje také nezapočítávání některých běžných surovin do spotřebního koše. V této souvislosti je ovšem nutné rozlišovat mezi sledovanými kategoriemi a povolenými potravinami: vejce, rýži nebo běžné těstoviny mohou jídelny používat i nadále, přestože je koš samostatně nesleduje.

Výhrady mají také ovocnáři a bramboráři

Ovocnářská unie ČR upozorňuje na omezení nápojů s volnými cukry, které dopadá také na ovocné šťávy bez přidaného cukru.

„Je naprostým paradoxem, že zatímco stát na jedné straně dlouhodobě financuje projekt Ovoce a zelenina do škol, jehož součástí jsou i kvalitní ovocné šťávy, nová vyhláška je v jídelnách zakazuje. Kvalitní stoprocentní mošty přitom neobsahují žádný přidaný cukr,“ uvedl předseda unie Martin Ludvík.

Pravidla totiž rozlišují přidané a volné cukry. Mezi volné cukry zahrnují i ty přirozeně obsažené v ovocných šťávách, takže samotná absence přislazování k vyjmutí moštu z omezení nestačí. Ovocnáři zpochybňují právě přiměřenost tohoto přístupu.

Český bramborářský svaz zase hájí zastoupení brambor. „Brambory jsou přitom nutričně hodnotnou, přirozeně bezlepkovou a cenově dostupnou základní potravinou, kterou dokážeme sami vypěstovat,“ připomíná jeho předseda Josef Králíček. Jejich místo ve školním stravování spojuje také s podporou domácích surovin a krátkých dodavatelských řetězců.

Větší prostor pro jídelny

Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje změnu závazných výživových standardů na odborné metodické doporučení. Jídelny by získaly větší prostor pro sestavování jídelníčků podle svých podmínek. Konkrétní podobu úpravy mají resorty zdravotnictví a školství dále projednávat.

Potravinářská komora současně odmítá, že by její kritika znamenala snahu dodávat dětem přesolené či přeslazené výrobky. Připomíná dlouhodobé úpravy receptur a podporu zdravějšího stravování. Za měřítko úspěchu reformy však považuje také její výsledek na dětském talíři: kvalitní oběd, který jídelna dokáže připravit a který děti skutečně snědí.