Rada jíst každé dvě až tři hodiny slibuje hned dvě výhody: zabránit velkému hladu a udržovat metabolismus ve vyšších obrátkách. Právě směšování těchto dvou účinků stojí za její přesvědčivostí. Menší porce během dne mohou některým lidem usnadnit kontrolu nad jídlem. To však ještě neznamená, že jejich tělo díky častějšímu stravování spotřebuje více energie.
Pro hubnutí je tento rozdíl zásadní. Pokud odpolední svačina pomůže omezit večerní přejídání, může být užitečná. Jestliže ji člověk přidá k dosavadnímu jídelníčku a velikost ostatních porcí nezmění, denní příjem naopak zvýší. O výsledku nerozhoduje samotná přítomnost svačiny, ale její místo v celém jídelníčku.
Trávení energii spotřebovává. Počet porcí ji však nenásobí
Představa, že jídlo povzbuzuje spalování, má skutečný fyziologický základ. Trávení, vstřebávání a další zpracování živin vyžadují energii. Odborníci tento výdej označují jako termický efekt potravy. U běžné smíšené stravy představuje přibližně desetinu přijaté energie, záleží však na jejím složení.
Jak popisuje fyziolog Klaas Westerterp , zpracování bílkovin spotřebuje přibližně 20 až 30 procent energie, kterou obsahují. U sacharidů jde zhruba o pět až deset procent a u tuků o nulu až tři procenta. Výdej spojený s trávením tedy ovlivňuje především množství a složení přijaté potravy. Přidáním dalšího času na jídlo nevzniká automatický energetický bonus.
V experimentu Kazunoriho Ohkawary a jeho kolegů vědci porovnávali tři a šest jídel denně u patnácti dospělých s normální hmotností. Účastníci dostávali energeticky srovnatelnou stravu a pobývali ve speciální místnosti, kde vědci podle jejich dýchání měřili, kolik energie tělo spotřebuje.
Při šesti jídlech nezaznamenali vyšší celodenní energetický výdej ani větší využívání tuků jako zdroje energie. Účastníci při častějším stravování naopak uváděli silnější hlad a chuť jíst. Tento krátkodobý pokus tak zachytil rozdíl mezi očekáváním a skutečně naměřenou reakcí: více porcí u sledovaných lidí nepřineslo ani vyšší výdej, ani lepší kontrolu hladu.
Svačina má pomáhat s hladem, ne plnit rozvrh
Doporučení jíst každé dvě hodiny může při hubnutí zbytečně přidávat další povinnost. Kdo se po snídani cítí sytý až do oběda, nemusí se nutit do svačiny jen kvůli představě, že tím udrží spalování. Souhrnné výsledky výzkumů přesvědčivou výhodu častějšího jídla pro úbytek hmotnosti nepotvrdily.
To ovšem neznamená, že je potřeba svačiny zrušit. Někomu menší jídlo odpoledne pomůže překlenout dlouhou dobu do večeře, jinému vyhovují tři větší porce. Podstatné je, při jakém režimu člověk zvládá hlad a nemusí se každý večer přemáhat, aby nesnědl všechno, co si přes den odpíral.
Část výzkumů sice naznačuje, že méně jídel může hubnutí mírně usnadnit, zjištěný rozdíl je ale malý. Není proto důvod měnit fungující jídelníček jen proto, že někdo doporučuje dvě jídla místo tří nebo šest místo čtyř.
Vedle počtu porcí hraje roli i to, kdy během dne jíme. Tři jídla rozložená od rána do večera jsou jiný režim než téměř celý den bez jídla a vydatná pozdní večeře. Užitečnější než počítat svačiny je proto sledovat, zda nás jídlo přiměřeně zasytí a zda zvolený rozvrh vede k příjmu, při kterém hmotnost postupně klesá.
Kdy svačina pomáhá a kdy jen přidává energii
Profesorka preventivní medicíny a nutriční odbornice Linda Van Hornová z Northwestern University v textu Americké kardiologické asociace vysvětluje, že menší a častější porce mohou některým lidem pomáhat předcházet velkému hladu. Současně zdůrazňuje, že nadměrný energetický příjem přispívá k přibírání bez ohledu na to, do kolika jídel je rozdělený.
Prakticky tedy záleží na tom, co svačina změní. Jogurt s ovocem může být užitečný pro člověka, který by jinak přišel k večeři velmi hladový a snědl více, než zamýšlel. Pokud se ale jeho večeře ani další jídla nezmění, svačina představuje energii navíc. Nutriční kvalita potraviny a její vliv na celkový příjem jsou dvě odlišné věci: i hodnotné potraviny mají svou energetickou hodnotu.
Van Hornová proto doporučuje zaznamenávat, co člověk jí, kdy a v jakém množství. Takový přehled pomůže odhalit, zda plánovaná svačina skutečně omezuje pozdější příjem, nebo se k němu pouze přidává. Zachytí také nápoje a drobné občerstvení, které při zpětném hodnocení jídelníčku snadno uniknou pozornosti.
Důležitá je rovněž skladba porcí. Bílkoviny mohou přispívat k sytosti a při hubnutí pomáhat s udržením beztukové tělesné hmoty, jejíž součástí jsou svaly. Jejich vyšší termický efekt a vliv na sytost však nejsou důvodem přidávat další proteinové výrobky nad rámec potřebného příjmu. Smyslem je vhodně sestavit jídla, která už člověk během dne konzumuje.
Změny stravovacího režimu je potřeba individuálně řešit u lidí s diabetem léčených inzulinem nebo některými léky podporujícími jeho uvolňování. Podle doporučení u nich půst zvyšuje riziko hypoglykemie. Výrazné prodlužování intervalů bez jídla proto musí být sladěno s léčbou.
Kdo se při třech plnohodnotných jídlech cítí dobře a zvládá přiměřené porce, nemusí přidávat svačiny kvůli údajnému zrychlení metabolismu. Komu menší jídlo mezi hlavními chody pomáhá regulovat hlad, může ho do svého režimu zařadit. Pro hubnutí je užitečný takový rozvrh, který umožňuje dlouhodobě udržet odpovídající příjem energie a zároveň pokrýt potřebu živin. Přesný dvouhodinový interval takovou záruku neposkytuje.
