Evropský úřad pro bezpečnost potravin připravil pro výrobce pomůcku, která jim usnadňuje rozhodování, jaký údaj na obal použít. Výrobce v něm postupně vyhodnocuje, o jaký typ potraviny jde, jak byla zpracována a zabalena, v jakých podmínkách se má uchovávat a zda se v ní mohou množit zdraví nebezpečné mikroorganismy. Teprve podle výsledku rozhodne, zda na obal uvede „spotřebujte do“, nebo „minimální trvanlivost do“. Podrobnosti o pomůcce zveřejnila EFSA na svém oficiálním webu.

Nejvíce jídla nevyhazují obchody, ale domácnosti

Vyhozené potraviny představují problém napříč celou Evropou. Podle údajů Evropské komise vznikne v členských státech každý rok více než 58 milionů tun potravinového odpadu, což odpovídá přibližně 129 kilogramům na jednoho obyvatele. Hodnota potravin, které skončí bez využití, se odhaduje na 132 miliard eur.

Překvapivé přitom je, kde odpadu vzniká nejvíce. Nejsou to supermarkety, restaurace ani potravinářské závody. Přibližně 53 procent připadá na domácnosti. Část potravin lidé vyhodí proto, že nakoupí více, než dokážou spotřebovat, část znehodnotí nesprávným skladováním a další končí v koši jen kvůli špatně pochopenému datu na obalu.

Nevyužité jídlo se snaží zachraňovat také projekt Nesnězeno. Restaurace, pekárny, hotely a obchody mohou jeho prostřednictvím nabídnout se slevou potraviny nebo hotové pokrmy, které se během dne neprodaly, ale stále jsou v pořádku.

„Cílem Munch je prostřednictvím záchranného jídla snížit environmentální zátěž a také pomoci restauracím, aby místo ztrát získaly dodatečný příjem,“ uvedl k věci spoluzakladatel platformy Albert Wettstein. Jídlo, které by na konci dne mohlo skončit v odpadu, se tak dostane k zákazníkům za nižší cenu.

 

Dvě podobná data, dva rozdílné významy

Na správné označování potravin v Česku dohlíží především Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Jejich kontrolní působnost se liší podle druhu výrobku, společným cílem je však to, aby zákazník dostal na obalu jasné a pravdivé informace.

Právě u údajů o trvanlivosti mohou pouhá dvě slova rozhodnout o tom, zda potravinu ještě rozumně využít, nebo už ji nejíst. Označení „spotřebujte do“ se týká bezpečnosti. Údaj „minimální trvanlivost do“ naproti tomu říká především to, dokdy výrobce zaručuje obvyklou chuť, vůni, vzhled a další vlastnosti výrobku.

Nepleťte si minimální trvanlivost a datum spotřeby

Datum použitelnosti, které se na obalu uvádí slovy „spotřebujte do“, souvisí s bezpečností potraviny. Výrobky by se po tomto datu neměly konzumovat, přestože stále vypadají nebo voní dobře. Týká se to zejména čerstvého masa, ryb, hotových salátů a některých mléčných nebo lahůdkářských výrobků.

Bakterie, které se v nich mohou množit, představují riziko pro lidské zdraví. Jejich přítomnost přitom nemusí být možné poznat pohledem, čichem ani ochutnáním. U těchto potravin je proto zásadní dodržovat podmínky skladování uvedené výrobcem. Po otevření je vhodné výrobek co nejdříve zkonzumovat nebo se řídit pokyny na obalu.

Přísná pravidla platí také při prodeji. Státní zemědělská a potravinářská inspekce uvádí, že potraviny označené slovy „spotřebujte do“ už po skončení stanovené lhůty „uvádět do oběhu nelze“. Prodejce je tedy nesmí nabízet ani odděleně, se slevou nebo s upozorněním na prošlé datum.

Oproti tomu údaj o minimální trvanlivosti se vztahuje především ke kvalitě potraviny. Po uplynutí data uvedeného na obalu je možné výrobek stále zkonzumovat, pokud byl správně skladován, jeho obal není poškozený a nejsou na něm patrné známky kažení.

Může však dojít ke snížení čerstvosti nebo ke změně chuti, vůně či konzistence. Typicky jde například o těstoviny, rýži, mouku, kávu, sušenky, čokoládu, konzervované produkty nebo některé mražené potraviny.

Před konzumací je proto vhodné zkontrolovat stav obalu, vzhled a vůni výrobku. V případě, že se vám potravina nezdá, raději ji nejezte. U nafouklé nebo poškozené konzervy, plísně či nezvyklého zápachu rozhodně není na místě dokazovat, že máte žaludek z ocele.

Potraviny s uplynulou minimální trvanlivostí mohou být za určitých podmínek dále prodávány. Musejí být bezpečné, řádně označené a umístěné odděleně od ostatního zboží.

„Po uvedeném datu výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku,“ vysvětluje SZPI ve svém oficiálním stanovisku. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost takové potraviny při dalším prodeji už nese prodejce.

 

Rozdíl, který vám může ušetřit peníze

Správné pochopení rozdílu mezi označením „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“ může domácnostem pomoci omezit zbytečné vyhazování a ušetřit část výdajů za potraviny.

Rozhodující není pouze číslo vytištěné na obalu, ale především slova, která mu předcházejí. Údaj „spotřebujte do“ představuje hranici spojenou s bezpečností potraviny. Po jejím překročení by se výrobek neměl konzumovat.

„Minimální trvanlivost do“ naopak označuje dobu, po kterou výrobce zaručuje očekávanou kvalitu. Potravina se po jejím uplynutí automaticky nestane nebezpečnou úderem půlnoci. Pokud byla správně skladována a nevykazuje žádné známky kažení, může být stále vhodná ke konzumaci.