Sdílet
Objednávkový terminál svítí do tmy, nad hlavou visí více než sto lahví a dvě oranžová průmyslová ramena se uvádějí do chodu s chladnou mechanickou přesností. Stačí pár kliknutí na dotykové obrazovce a člověk se stává pouhým divákem přesně naprogramované scenerie.
Sleduji souhru robotiky, senzorů a skla. Pražský Robotic Bar v Karlových lázních staví na technologii německé společnosti KUKA a hostům nabízí dvanáct tabletů. Celý systém pracuje s více než stovkou zavěšených lahví a koktejl namíchá za méně než devadesát sekund. Robotická ramena přitom nemají pouze odměřovat tekutinu. Plynule napodobují pohyby barmana, protřepávají drink v šejkru, pracují s mátou na mojito a zvládají dokonce precizně ukrojit citrusovou ozdobu. Bar je otevřen každý den od poledne a vstup do něj je zdarma.
Atmosféra v prostoru je elektrizující. Lidé okolo mě jsou fascinováni novostí a neobvyklostí celého výjevu. Pozoruji zahraniční turisty, kteří s vytaženými telefony nadšeně nahrávají každý pohyb mechanického ramene, ačkoliv je dost možné, že velmi podobný robotický bar mají i ve své vlastní zemi.
Praha totiž není jediným místem, kde se futuristické vize střetávají s pohostinstvím. Podobné koncepty – často z dílny italské společnosti Makr Shakr – fungují například v Las Vegas a na obřích výletních lodích společnosti Royal Caribbean jako Bionic Bar. Z technologické kuriozity se tak pomalu stává svébytná součást moderní gastronomie.
Třída otočená ke stroji
Sedíme po dvojicích na lavicích namířených přímo na mechanická ramena. Celé uspořádání mi chvílemi nápadně připomíná malou školní třídu, kde všichni zticha pozorují katedru. Není to náhoda. Robotic Bar totiž nefunguje jen jako běžný cocktail bar, kde technologie pouze tiše usnadňuje práci na pozadí. Tady je robot středobodem všeho a hlavním důvodem, proč lidé překročí práh.
Pro kohokoliv, kdo vidí průmyslovou mechaniku připravovat mojito poprvé, je to nepochybně podmanivý zážitek. Člověk sleduje každý pohyb, čeká, po jaké lahvi rameno sáhne, jak s ní otočí, co nalije a co přijde dál. V jednu chvíli přestanete skoro vnímat samotný drink, protože hlavní produkt stojí přímo před vámi – a je jím show.
Fyzika nepustí ani německou mechaniku
Při své návštěvě navíc zjišťuji, že ani deklarovaná rychlost není všespásná. Robot sice omezuje část lidské chybovosti i únavy, ale fyzikální zákony nepřechytrá. Jakmile se dovnitř nahrne početnější skupina lidí, vytvoří se u terminálů fronta stejně jako v kterémkoliv jiném podniku na Starém Městě. Ani německá průmyslová ramena neumějí přimět dav turistů, aby si objednávali postupně a s rozvažováním.
Pozitivní zkušenosti návštěvníků se nejčastěji vracejí právě k neobvyklosti zážitku a samotné podívané. Kritičtější hosté naopak zmiňují čekání, ceny nebo poněkud chladnější charakter prostoru. I to ale ukazuje jednu zajímavou věc: technologie může vytvořit perfektně naprogramovanou show, atmosféra podniku ovšem vzniká z něčeho podstatně složitějšího.
Když i budoucnost začne stárnout
V celém konceptu spočívá jeden neopomenutelný moment. Největším soupeřem technologického baru totiž nemusí být konkurence z vedlejší ulice, ale čas.
Zatímco poctivý dřevěný bar s mosaznou pípou a charismatickým barmanem zraje s léty a získává patinu autentičnosti, robotické rameno staví především na momentu překvapení. Poprvé sledujete každý jeho pohyb. Podruhé už tušíte, co přijde. Potřetí se možná začnete více zajímat o to, co vlastně máte ve sklenici a kdo s vámi u baru mluví.
A právě v tom je možná největší paradox celého Robotic Baru. Čím dokonaleji robot napodobuje práci člověka, tím zřetelněji je vidět, co napodobit neumí.
Barman totiž není jen soubor pohybů mezi lahví, šejkrem a sklenicí. Umí se zeptat, zda máte chuť na něco hořkého, kyselého nebo sladšího. Dokáže doporučit drink podle několika neurčitých vět, upravit recepturu podle přání hosta, improvizovat a často vytvořit přesně tu atmosféru, kvůli které člověk v baru nezůstane na jeden drink, ale na tři.
Jenže dobrý bar nakonec netvoří pouze to, co máte ve sklenici, ale také atmosféra, kterou tradiční barmanské řemeslo stále dokáže zprostředkovat způsobem, na nějž technologie zatím nestačí. To ale neznamená, že podobné podniky nemají budoucnost. Naopak. Jako neobvyklé zpestření a technologická show mohou být mimořádně atraktivní.
Právě v tom však spočívá jejich největší výzva. Pokud provozovatelé nebudou koncept neustále inovovat, přidávat nové prvky a lákat návštěvníky na stále propracovanější show, může se prvotní efekt překvapení rychle vyčerpat.
Jednou se na robotické rameno díváte s otevřenou pusou, podruhé už víte, co přijde. A potřetí musí podnik nabídnout něco navíc.
Jinak nebude mnoho důvodů vracet se do něj znovu a znovu.
