Země živitelka 2025 právě začala: České zemědělství i potravinářství vstupují do nové éry

Země živitelka má pro potravináře zcela výjimečný význam. Nejenže dává prostor ukázat kvalitu domácí produkce, ale zároveň umožňuje vést dialog o tom, jaký tlak dnes výrobci zažívají. „Je třeba ukázat lidem, že potravinářství je v Česku velmi silné a umíme vyrábět konkurenceschopné výrobky z kvalitních potravin,“ připomněla už loni prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Její slova platí i letos, kdy se ke klasickým tématům přidává i aktuální otázka udržitelnosti a ESG reportingu, tedy toho, jak firmy dokážou prokázat svou společenskou i ekologickou odpovědnost.

Loňský ročník přinesl několik silných momentů, na které návštěvníci dodnes vzpomínají. Patřila k nim Jihočeská Beef Show, která představila špičková plemena skotu, stejně jako tradiční Ovčácký den s ukázkami práce se stády a ovčáckými psy. Významnou roli sehrál také projekt Smart Farming, kde se ukázalo, jak se do praxe dostává precizní zemědělství, drony či senzory. A protože živitelka není jen o odbornících, velký úspěch sklidil i Dětský zemědělský svět – prostor, kde se malí návštěvníci mohli stát farmáři alespoň na jedno odpoledne.

Letošní program jde ještě dál. V pavilonu T1, srdci potravinářské části, se opět setká Potravinářská komora ČR a projekt Svět potravin, který veřejnosti představí, že české potraviny jsou nejen chutné, ale i inovativní. Odbornou část obohatí kulatý stůl k tématům ESG a taxonomie, na kterém vystoupí ministr zemědělství i zástupci průmyslu.

V zemědělské části si návštěvníci poprvé prohlédnou autonomní roboty Roboton Farmer a Rovavar, stejně jako sběrač kamenů Kilipeka – technologie, které ještě před pár lety působily jako sci-fi. Premiéra čeká také exotická zvířata, například karačájevské horské koně či poitouské osly, a novinkou v sekci myslivosti je výstava zbraní České zbrojovky.

Země živitelka tak není jen veletrh. Je to každoroční inventura českého zemědělství a potravinářství, událost, která dává prostor vysvětlit, proč je kvalita domácí výroby často lepší než importovaná, a proč má smysl sáhnout po českém jogurtu, pivu nebo chlebu. V době, kdy potravináři čelí tlaku obchodních řetězců a veřejnosti musí vysvětlovat, že tříprocentní marže není „horentní zisk“, má tento dialog zásadní hodnotu.