Sdílet
Myslíte si, že stačí zdravě vařit a máte vystaráno? Omyl. I to nejkvalitnější bio jídlo se může kontaminovat během nesprávné přípravy, kvůli nádobí a náčiní, které používáme. Prozradíme vám, které kuchyňské pomůcky mohou být rizikem pro zdraví a co doporučují odborníci.
Staré pánve a jejich problematické povrchy
Jedním z nejčastějších podezřelých v kuchyni jsou teflonové pánve. Zatímco nové modely s nepřilnavým povrchem PTFE (polytetrafluorethylen) jsou při správném používání bezpečné, problém nastává při poškrábání nebo přehřátí.
„Při teplotách nad 260 °C se začínají z teflonových povrchů uvolňovat plyny, které mohou způsobit takzvanou polymerovou horečku,“ uvádí studie. A pokud je povrch poškozený, mohou se do jídla uvolňovat mikročástice polymerů nebo i hliník z jádra pánve.
Odborník na materiály a bezpečnost kuchyňského vybavení Ing. Miroslav Hanák dodává: „Zvlášť nebezpečné je používání kovových nástrojů nebo mytí v myčce, což výrazně zkracuje životnost nepřilnavého povrchu. Pokud pánev mění barvu nebo se odlupuje, je třeba ji vyřadit.“
Plastové misky a boxy: Mají pro, i proti
Plasty v kuchyni nejsou samy o sobě špatné. Záleží však na typu plastu, způsobu použití i stáří. BPA, tedy bisfenol A, byl v minulosti běžnou součástí plastových výrobků, dokud studie neprokázaly jeho hormonálně rušivý efekt – jak ukazuje například studie v Environmental Health Perspectives.
V současnosti se výrobci chlubí označením „BPA free“, ale ani to nemusí být zárukou. „Plasty se degradují UV zářením, teplem i mechanickým namáháním. Staré misky, které mění barvu nebo jsou poškrábané, mohou uvolňovat i další látky, jako jsou ftaláty nebo melamin,“ varuje FDA.
Podle české mikrobioložky a odbornice na hygienu potravin RNDr. Kateřiny Tiché bychom měli plastové nádoby používat výhradně pro studené nebo vlažné potraviny a nikdy je neohřívat v mikrovlnné troubě, pokud to výrobce výslovně nepovoluje. „Jídlo může absorbovat látky z plastu, zvláště když jde o mastné pokrmy,“ doplňuje.
Dřevěná prkénka a lžíce: Přírodní, ale riziková
Dřevo v kuchyni působí esteticky i ekologicky, ale nese své vlastní riziko. Porézní povrch může být domovem pro bakterie, hlavně pokud není správně čištěno a vysušováno.
„Nejčastější chyba je mytí dřevěného nádobí v myčce. Dochází k bobtnání, praskání a následně i vzniku mikrotrhlin, kde se drží vlhkost a mikroorganismy,“ vysvětluje Tichá. Dřevěné prkénko by se mělo pravidelně ošetřovat solí nebo octem a po každém použití důkladně osušit.
Nová studie potvrdila, že bakterie jako E. coli přežívají déle na plastových prkénkách než na dřevěných, ovšem jen tehdy, pokud je dřevo v dobrém stavu.
Kuchyňské houbičky a hadříky jsou největší líhní bakterií
Nejvíce kontaminovaným předmětem v kuchyni nejsou prkénka ani pánve, ale mycí houbička. Podle studie publikované v Scientific Reports obsahuje taková obyčejná malá houbička až 362 různých typů bakterií, včetně patogenů jako Campylobacter nebo Salmonella.
„Měli bychom houbičky měnit minimálně jednou týdně a nikdy je nesušit na dřezu nebo v mokré podobě,“ varuje Hanák. Jako alternativa je vhodná přírodní lufa nebo látkové hadříky, které lze prát při vysokých teplotách.
Materiály jsou stejně důležité jako potraviny
Zdravé vaření tedy začíná ještě dál než na talíři. Už při výběru nádobí a údržbě kuchyně. Stačí malá trhlinka, nevhodné mytí nebo přehřátá pánev a do jídla se mohou dostat látky, které tam nemají co dělat.
„Zásadní je nepodceňovat vizuální změny – ať už jde o teflon, plast nebo dřevo. Nádobí má svou životnost a jeho správná údržba rozhoduje o tom, jestli bude naším spojencem, nebo skrytým nepřítelem,“ shrnuje RNDr. Tichá.
