Je vůbec v pořádku si zmrzlinu dát, a pokud ano, po které v obchodě sáhnout? Sesumírovali jsme pro vás názory dvou odborných zdrojů – Ing. Lenky Vymlátilové ze společnosti STOB, jejíž text prošel odbornou recenzí Ing. Hany Pávkové Málkové, a Jakuba Wiącka, doktoranda neurobiologie z AWF, a našli společný průsečík, jak si osvěžení užít bez výčitek.
Když zakázané ovoce chutná nejlépe
Letní dieta mívá v lidech tendenci vyvolávat černobílé vidění světa. Mražené pochoutky okamžitě spadnou do kolonky prohřešků a věcí, kvůli kterým si člověk musí sypat popel na hlavu. Jenže odpírat si v horkých dnech jakékoli osvěžení je cesta do pekel. Psychika v takovém režimu trpí a výsledkem bývá jen silná frustrace, která dříve či později skončí večerním nájezdem na mrazák a bezhlavým vypleněním zásob.
Je fakt, že zmrzlinu při snižování váhy není nutné si automaticky zakazovat. Odbornice k tomu uvádějí jasně, že „zmrzlina nemusí být při hubnutí tabu“. Podstatné je vybírat kvalitní varianty, hlídat velikost porce a zařazovat ji například jako dezert po lehčím obědě nebo jako odpolední svačinu, nikoli jako neplánovaný bonus navíc k běžnému jídlu.
Stejný princip zdůrazňuje také Jakub Wiącek, který pro Allnutrition píše, že vliv zmrzliny na hubnutí závisí na celkovém složení stravy a kontextu konzumace. Jinými slovy: jeden nanuk v rozumné porci nepředstavuje pro vaše tělo žádný problém. Skutečné komplikace nastávají až ve chvíli, kdy se z jedné malé zmrzliny stane půllitrová vanička u televize a z občasného dezertu každodenní masivní kalorický přídavek, se kterým nikdo v denním příjmu nepočítal.
Proč číst etikety?
Největší rozdíly mezi jednotlivými výrobky se pochopitelně vyskytují v jejich samotném složení. Vyhláška č. 397/2016 Sb., o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, rozlišuje několik kategorií mražených krémů: smetanové, mléčné, výrobky s rostlinným tukem, vodové, ovocné a sorbety. Každá z těchto skupin musí splňovat jiné požadavky na složení, což zásadně ovlivňuje výsledný výrobek.
Nalijme si čistého vína – nebo spíš čisté obarvené vody. Ono to sice v regálu vypadá hrozně lákavě a dietně, když v kelímku není ani gram tuku, jenže v téhle hře o centimetry v pase platí jedno základní pravidlo: tělo cukrovou bombou prostě neošálíte.
Smetanové mražené krémy musí obsahovat alespoň osm procent mléčného tuku, mléčné mražené krémy alespoň dva a půl procenta. Ovocné mražené krémy neobsahují záměrně přidaný tuk a musí mít definovaný minimální podíl ovocných složek. U sorbetů je tento podíl ještě vyšší, takže v nich najdete více reálného ovoce. Naopak vodové mražené krémy mohou být připravené jen z vody, cukrů nebo sladidel, dalších složek a ochucujících přísad, přičemž nemusí obsahovat žádnou ovocnou složku.
Právě proto se nevyplatí řídit jen slepým dojmem, že ovocná zmrzlina je za všech okolností lepší a dietnější než smetanová. Někdy může být kvalitní mléčná nebo smetanová zmrzlina s čistou recepturou výživově mnohem srozumitelnější než levná vodová varianta, která sice nemá tuk, ale zato nabízí dlouhý seznam přísad a cukr. Allnutrition upozorňuje, že levná zmrzlina z obchodů mívá složitější složení, nízký obsah mléčného tuku, jeho náhradu rostlinnými tuky, například palmovým nebo kokosovým olejem, a řadu technologických přísad. U těchto výrobků se často používají také glukózo-fruktózové sirupy namísto tradičního cukru.
Pozor na triky s objemem a vzduchem
Velmi důležitým faktorem, na který lidé při dietě zapomínají, je samotná velikost porce. Výrobci totiž někdy uvádějí výživové hodnoty na sto gramů, jindy zase na sto mililitrů, což může být u zmrzliny velmi matoucí. Zmrzliny se většinou vyrábějí našleháním vzduchem. To znamená, že stejný objem v kelímku nemusí znamenat stejnou hmotnost a pochopitelně ani stejnou energetickou hodnotu. Našlehaný, lehký nanuk proto může mít méně kalorií než hutná, těžká zmrzlina o stejném rozměru.
Nejpraktičtější strategií v obchodě je proto dívat se přímo na hodnoty za jeden konkrétní kus. Podle STOB mají menší zmrzliny okolo 400 až 500 kJ. To se dá pro lepší představu přirovnat ke dvěma běžným sušenkám nebo menší půlce sladké koblihy. Když s tímto číslem v jídelníčku počítáte, váhu vám to nerozhodí.
Při hubnutí skvěle pomůže jednoduchý psychologický trik: nebrat zmrzlinu jako zakázané ovoce, ale jako vědomě naplánovanou odměnu. Můžete ji zařadit jako součást plánovaného jídla, například jako dezert po lehčím obědě nebo svačinu, nikoli jako neplánovaný bonus navíc. Výhodnější je kupovat si menší balení, zajít si na jeden kopeček nebo si dát malou točenou zmrzlinu. Naopak velké rodinné vaničky v domácím mrazáku představují obrovské riziko. Člověk si z nich málokdy opravdu odměří jen doporučenou porci do misky a zbytek disciplinovaně vrátí zpět. Většinou se lžičkou v ruce ujídá tak dlouho, dokud nevidí dno.
Proteinový boom a síla domácí výroby
V posledních letech zažívají obrovský rozmach zmrzliny na bázi tvarohu, jogurtu nebo skyru. Tyto výrobky mají z pohledu výživy výhodu, protože malá balení zmrzlin s obsahem bílkovin, tedy tvarohové, jogurtové nebo se skyrem, lépe zasytí. Specialista v této souvislosti zmiňuje proteinové zmrzliny a sorbety jako varianty, které se při kontrole hmotnosti mohou hodit lépe než klasické smetanové verze. Mívají totiž méně tuku a celkových kalorií, přičemž u vysokoproteinových variant je navíc vyšší obsah bílkovin.
To ale neznamená, že proteinová zmrzlina má automaticky dietní svatozář a můžete jí sníst neomezené množství. I tyto funkční potraviny obsahují energii a často jsou slazené náhradními sladidly. Varianty bez přidaného cukru bývají nejčastěji slazené alkoholovými sladidly, která ve složení poznáte podle typické koncovky „-ol“ – jde například o sorbitol, maltitol, erythritol nebo xylitol. Pro někoho mohou být pomocí, jak ušetřit cukr, ale lidem s citlivějším zažíváním mohou ve větším množství způsobovat nadýmání nebo jiné trávicí potíže.
Pokud chcete mít kontrolu nad tím, co svému tělu dáváte, nejlepší volbou zůstává domácí výroba. Nepotřebujete k tomu žádné drahé přístroje, stačí vám výkonný mixér. Jako základ poslouží mražené ovoce, jogurt, tvaroh, skyr nebo trochu mléka. Allnutrition doporučuje například kombinaci skyru, proteinového doplňku, mraženého ovoce, želatiny nebo agaru a malého množství tuku, třeba v podobě lžičky arašídového másla, lněných semínek nebo kakaa. Tímto způsobem může vzniknout sytější dezert, který má nad svým složením člověk mnohem lépe pod kontrolou. Také Ing. Lenka Vymlátilová ze STOB vyzdvihuje domácí přípravu právě proto, že přesně víte, jaké suroviny jste do směsi použili.
Zmrzlina zkrátka v redukčním jídelníčku nepředstavuje nepřítele. Skutečným problémem bývá spíše neřízená velikost porce, neustálé tajné ujídání během dne a nákup levných, nekvalitních náhražek. Pokud si vyberete poctivý produkt, přečtete si složení, pohlídáte si energetické hodnoty za jeden kus a zařadíte ho do dne s rozumem, můžete si léto užít naplno a bez jakýchkoli výčitek svědomí. Stačí si jen neplést větu „můžu si dát v létě zmrzlinu“ s větou „můžu večer sníst celé rodinné balení“.
