Sdílet
Multitasking, tedy schopnost dělat více věcí zároveň, se v korporátním slangu stále prodává jako výhoda. Jenže neurologie má pro nás špatné zprávy. Mozek totiž neumí paralelně zpracovávat dvě kognitivně náročné činnosti. Umí jen rychle přeskakovat. Kvalita tohoto přepínání pak úzce souvisí s tím, co máme na talíři. Například nedostatek hořčíku, omega-3 mastných kyselin či vitamínů skupiny B může přenos mezi nervovými drahami významně zpomalit. Studie z Harvard Medical School (2021) například potvrdila, že lidé konzumující více polynenasycených tuků dosahovali při multitaskových testech o 9 % lepších výsledků než kontrolní skupina na standardní západní stravě.
Multitasking není schopnost – je to zlozvyk
Snad tím největším omylem moderní doby je tvrzení, že lidský mozek funguje jako vícejádrový procesor. „Mozek není paralelní stroj. Je to lineární zpracovatel s omezenou pracovní pamětí,“ uvedl v rozhovoru pro Scientific American prof. Earl Miller, neurovědec z MIT. Když tedy přecházíte mezi psaním e-mailu a kontrolou tabulek, váš mozek nedělá dvě věci najednou. Dělá je postupně, nejdříve jednu a pak druhou. Následně se chvíli snaží vzpomenout, co vlastně chtěl v té první, což celý proces spíš zpomaluje, než aby ho zefektivňoval. I výzkumy potvrzují, že takzvané task-switching – česky přepínání mezi úkoly – výrazně snižuje kvalitu i rychlost práce. V experimentu publikovaném v Journal of Experimental Psychology (Rubenstein, Meyer & Evans, 2001) ztratili testovaní účastníci až 40 % času při střídání dvou náročných kognitivních úkolů. A horší zpráva? U těch, kteří se dlouhodobě vystavují tomuto režimu, dochází k vyčerpání tzv. exekutivních funkcí – tedy schopnosti plánovat, kontrolovat a rozhodovat.
Za výpadky paměti může špatná práce s glukózou
Mozek při multitaskingu navíc spaluje i více glukózy, než bychom čekali. A právě výkyvy v krevním cukru způsobují známé mentální výpadky, jakési mikro-„blackouty“, kdy koukáme na obrazovku a netušíme proč. I tento jev má úzkou souvislost se stravou. Je například dokázáno, že konzumace vysoce glykemických potravin, jako je například bílé pečivo, sladké snídaně, energy drinky, tyto výpadky paměti zvyšují. Jak dokládá například taková studie z Institutu Maxe Plancka (2020), výpadky v pozornosti se mohou objevovat až téměř v o čtvrtinu větším množství, přesněji až o 23 %.
Co naopak pomáhá, je stabilizující strava. Zde si můžeme vzít příklad ze středomoří. Středomořská strava je bohatá na listovou zeleninu, luštěniny, ořechy a ryby – tedy všechny složky, které zvyšují kognitivní výdrž, zdokonalují paměť a posilují její kapacitu. Víc než přínosné jsou pak polyfenoly z borůvek nebo tmavé čokolády. Ty totiž dokáží stimulovat sekreci BDNF (BDNF neboli mozkový neurotrofní faktor (z anglického Brain-Derived Neurotrophic Factor) je protein, který hraje naprosto klíčovou roli v růstu, vývoji a obnově mozkových buněk, pozn. red.:)
Mozku nesvědčí chaos. Ale ví, co mu chutná
Mozek je orgán s vysokou energetickou náročností, citlivý na výkyvy a závislý na látkách, které si neumí sám vytvořit. Zvlášť v případě omega-3 mastných kyselin, které tvoří až 60 % sušiny mozkové kůry. Jejich nedostatek souvisí nejen s poruchami pozornosti, ale i se ztrátou plasticity – tedy schopnosti přizpůsobit se změně. A multitasking je především právě o neustálé změně.
Takže zatímco si dneska opět pustíte čtyři okna najednou, odpovíte u toho na zprávu od šéfa, zapnete YouTube a v pozadí poběží Excel, zkuste si u toho dát alespoň něco, co vaše neurony neurazí. Třeba ovesnou kaši s lněným semínkem a borůvkami. Nebo v poledne kvalitní rybu s čočkovým salátem. Ne, nebude to fungovat jako firewall proti chaosu. Ale bude to něco jako dobrý operační systém pro mozek – stabilní, předvídatelný, výkonný.
Zdroj: Autorský text, 100 + 1, The Guardian, PubMed
