Funkční beermixy dobývají trh, jenže za vitaminy se často skrývá vysoká dávka cukru

Co je to vlastně „funkční potravina“? Jde zpravidla o produkty, které mají kromě sytící funkce nabídnout i něco navíc pro naši kondici. V případě moderních pivních mixů se výrobci snaží o jakýsi hybrid mezi tradičním nealko pivem a iontovým nápojem. Do receptur jsou tak přidávány vitaminy skupiny B, vitamin C, hořčík či draslík.

Odborná stanoviska nás však nabádají k tomu, abychom tyto benefity nepřijímali úplně nekriticky. Světová zdravotnická organizace (WHO) dlouhodobě bije na poplach kvůli volným cukrům v tekuté formě. Beermixy obsahují značné množství sladkých složek, často ve formě koncentrátů nebo sirupů. Právě tady narážíme na zásadní rozpor. Pokud nápoj obsahuje sice přidaný vitamin C, ale zároveň pět kostek cukru na jednu plechovku, jeho přínos pro naše tělo se stává přinejmenším diskutabilním.

Realita ve sklenici

Z hlediska fyziologie je důležité, jak naše tělo s přijatými látkami nakládá. Vitaminy přisypané do sycených sladkých nápojů mají často nižší využitelnost než ty, které přirozeně sníme v jablku nebo kusu masa. Navíc studie publikované v odborných časopisech jasně ukazují, že nadměrné popíjení slazených nápojů přímo souvisí s nárůstem obezity a rozvojem cukrovky. I když se beermix tváří jako „lehká“ volba, jeho energetická hodnota může nebezpečně šlapat na paty klasickým limonádám.

Výrobci se často opírají o fakt, že samotné nealkoholické pivo je izotonickým nápojem. To je pravda – díky minerálním látkám a sacharidům může pomoci s rehydratací po sportu. Jenže u ochucených variant se tato rovnováha kvůli cukru často láme. Takové pití pak může proces hydratace spíše zkomplikovat, protože tělo musí vynaložit energii a vodu na to, aby tu nálož cukru v trávicím traktu vůbec zpracovalo.

Princip „živiny vs. celek“

Evropská legislativa (Nařízení ES č. 1924/2006) sice hlídá, co si výrobci smějí napsat na obal, některá označení však představují pro spotřebitele jednu z největších interpretačních pastí moderní doby. Problém tkví v tom, že současná pravidla umožňují výrobcům komunikovat přínosy jednotlivých izolovaných složek, aniž by museli brát v potaz celkový nutriční profil výrobku. V praxi to znamená, že zákon nahlíží na nápoj jako na soubor oddělených prvků, nikoliv jako na komplexní celek, který vstupuje do našeho metabolismu.

Aby mohl výrobce na plechovku nealkoholického piva umístit větu, že nápoj například „přispívá k normální činnosti nervové soustavy“, stačí mu splnit jedinou podmínku. Obsahovat zákonem definované „významné množství“ konkrétní látky, nejčastěji hořčíku nebo některého z vitaminů skupiny B. Jakmile je tato hranice překročena, legislativa mu dává zelenou k použití zdravotního tvrzení.

Odborníci z oblasti veřejného zdraví, včetně expertů ze Světové zdravotnické organizace (WHO), dlouhodobě poukazují na absenci takzvaných nutričních profilů. Ty měly být původně součástí unijní legislativy jako pojistka. Jejich princip je prostý – pokud potravina překročí určitý limit pro obsah cukru, soli nebo tuků, nesmí na sobě nést žádná zdravotní tvrzení, i kdyby byla vitaminy nabitá sebevíc.

WHO ve svých doporučeních zdůrazňuje potřebu vědět, co přesně kupujeme. Musíme rozlišit mezi něčím, co je „obohacené“, a něčím, co je skutečně „zdravé“. Funkční nealkoholická piva stojí někde uprostřed. Jsou bezpochyby lepší než alkohol, který tělo prokazatelně zatěžuje i v malém množství. Nicméně dělat z nich každodenní pilíř našeho pitného režimu z odborného pohledu nedává smysl.

Evoluce, která chutná

Nebylo by ale fér tyto nápoje jenom kritizovat. To, co se v pivovarech v posledních letech děje, je technologicky fascinující. Dávno pryč jsou časy, kdy nealko pivo chutnalo jako mladinová voda. Díky moderní vakuové destilaci dnes pivo chutná jako pivo, i když v něm není ani kapka lihu.

Pro každého z nás, kdo si chce užít tu typickou hořkou chuť a neřešit, jestli si pak může sednout za volant nebo jít pracovat, je to skvělá zpráva. Beermixy s přidanými vitaminy jsou logickou odpovědí na naši touhu zkoušet nové věci. Pokud je v nich kvalitní ovocná složka a cukru tam není přehnaně moc, jde o velmi příjemné osvěžení.

Tipy pro správný výběr

Klíčem k tomu, abychom z funkčních beermixů vytěžili to nejlepší, je frekvence. Jako odměna po vyjížďce na kole nebo drink na zahradní party fungují skvěle. Nabízejí komplexní chuť, říz a malý bonus v podobě nutrientů. Průšvih nastává jen ve chvíli, kdy jimi začneme nahrazovat čistou vodu nebo čaj v domnění, že pro sebe děláme něco extra zdravého.

Až budete příště stát před regálem, zkuste se na tu plechovku podívat trochu kriticky. Prvním krokem by měla být kontrola tabulky nutričních hodnot – kolik je tam sacharidů? Zatímco některé „light“ verze používají třeba stévii, jiné v sobě můžou mít klidně 30 gramů cukru na litr. Ty vitaminy berte spíš jako fajn doplněk, ne jako hlavní důvod, proč si nápoj koupit.

Co nás čeká dál?

Dá se čekat, že trend „vylepšování“ potravin jen tak nezmizí. Možná se brzy dočkáme piv s kolagenem nebo bylinkami pro lepší soustředění. Průmysl se prostě snaží trefit do naší touhy být fit a výkonní. Základní pravidla našeho těla se ale nemění. Žádný vitamin v plechovce nevymaže fakt, že nadmíra cukru nám prostě nesvědčí.

Nealkoholické pivní mixy jsou skvělým symbolem dnešní doby – jsou moderní, technologicky vyspělé a dávají nám svobodu volby. Jejich přínos je ale potřeba vnímat s nohama na zemi. Pokud k nim budeme přistupovat jako k požitku, který si dopřejeme s mírou, můžou být parádním oživením našeho dne. Cesta ke skutečné vitalitě totiž nevede přes nápisy na obalech, ale přes to, že budeme vědět, co si do sklenice vlastně lijeme.