Sdílet
Základem může být jemný krupicový cukr, třtinový cukr, moučkový cukr nebo i hrubší krystaly, podle toho, k čemu chceme směs používat. Krupicový cukr je univerzální a hodí se do těsta, na posypání i do nápojů. Třtinový cukr má karamelovější tón, takže je výborný ke skořici, kávě, kakau, citrusům nebo ořechovým dezertům. Moučkový cukr se hodí spíš na finální poprášení koláčů, bábovek, lívanců a palačinek. Jednotlivé druhy se dají klidně míchat, protože vznikne zajímavější chuť i vzhled. Bílý cukr s trochou třtinového vypadá ve sklenici hezky, hrubší krystaly zase působí efektně na sušenkách nebo domácím pečivu. Zásadní pravidlo je jediné: všechno, co do cukru přidáváme, musí být dokonale suché. Vlhkost je v tomto případě malý záškodník v zástěře, protože způsobí hrudky, kratší trvanlivost a někdy i znehodnocení celé směsi.
Obecný postup je jednoduchý. Bylinky, květy, ovoce nebo citrusovou kůru nejprve usušíme, případně koupíme už sušené v potravinářské kvalitě. Potom je buď necháme v cukru vcelku, aby ho pouze ovoněly, nebo je rozdrtíme najemno a přímo do něj promícháme. První varianta je elegantnější a jemnější, druhá zase výraznější. Sklenici je dobré uzavřít, protřepat a nechat několik dnů až dva týdny stát na suchém a tmavším místě. Jednou za čas ji můžeme znovu protřepat. Výsledkem je cukr, který se dá používat do pečení, na dochucování kaší, jogurtů a dezertů nebo jako malý jedlý dárek.
Levandulový cukr s vanilkou a citronovou kůrou se hodí do sušenek, bábovky i na palačinky
Levandule je v cukru překvapivě půvabná, ale platí u ní stejné pravidlo jako u parfému: méně je opravdu více. Na jednu menší skleničku stačí asi 200 g krupicového cukru, půl lžičky sušených levandulových květů, půl vanilkového lusku nebo lžička domácího vanilkového cukru a lžička dokonale usušené citronové kůry. Levanduli je lepší lehce promnout mezi prsty nebo krátce podrtit, ale ne úplně rozemlít na prach. Cukr pak zůstane hezký i na pohled.
Tahle směs se nejvíc hodí do máslových sušenek, lineckého těsta, bábovky, piškotového korpusu, lívanců, palačinek a ovocných koláčů. Krásně funguje s meruňkami, broskvemi, jahodami, borůvkami nebo citronovým krémem. Výborná je také do domácí šlehačky nebo tvarohového krému. Pokud ji chcete použít do čaje, volte opravdu jen malou lžičku, protože levandule je aromatická a velmi rychle převezme velení.
Smrkový cukr s citronem připomíná lesní limonádu a sedí k čaji, medovým dezertům i ovocným koláčům
Smrkové výhonky známe hlavně ze sirupu, ale v cukru umí být stejně zajímavé. Nejlepší jsou mladé světle zelené výhonky sbírané na čistém místě, šetrně a pouze tam, kde je to dovoleno. Protože čerstvé výhonky obsahují vlhkost, pro delší skladování je lepší je nejprve usušit. Na skleničku se hodí zhruba 200 g cukru, jedna až dvě lžičky nadrcených sušených smrkových výhonků a lžička usušené citronové kůry. Kdo chce jemnější variantu, může výhonky nechat v cukru jen několik dnů a potom je prosít. Kdo chce výraznější lesní chuť, může je v cukru ponechat.
Smrkový cukr se nejvíc hodí do čaje, domácí limonády, perníku, medového těsta, jablečného koláče, hruškového kompotu nebo na pečené ovoce. Zajímavý je také v drobence, zvlášť pokud se sype na koláč s borůvkami nebo rybízem. Jeho chuť je svěží, pryskyřičná a lehce citrusová. Není to cukr pro každý dezert, ale tam, kde se potká s medem, citronem, jablky nebo lesním ovocem, dokáže udělat velmi příjemný efekt.
Malinový cukr s růží rozzáří jogurt, kaši, krémy i cukroví
Malinový cukr je nádherný nejen chuťově, ale i vizuálně. Stačí použít lyofilizované, tedy mrazem sušené maliny, které se dají rozdrtit na jemný prášek. Oproti klasicky sušenému ovoci mají výraznou barvu i chuť a nepřinesou do směsi tolik nežádoucí vlhkosti. Na 200 g cukru stačí dvě až tři lžíce rozdrcených lyofilizovaných malin a malá špetka sušených okvětních lístků růže v potravinářské kvalitě. Růže je krásná, ale umí být panovačná, takže opravdu stačí málo.
Tenhle cukr je nejlepší na bílý jogurt, tvaroh, krupicovou kaši, ovesnou kaši, palačinky, vafle, piškoty, dortové krémy, pusinky nebo máslové cukroví. Dá se použít i na obalení okrajů skleniček u nealkoholických koktejlů nebo domácích limonád. Má svěží ovocnou kyselinku, růžový nádech a vypadá tak hezky, že člověk má skoro pocit, že by ho měl nejdřív vyfotit a teprve potom sníst. Skvěle ladí s vanilkou, bílou čokoládou, citronem a tvarohem.
Kávový cukr s kardamomem a pomerančem je stvořený pro kakao, tiramisu i zimní dezerty
Kávový cukr je výraznější, dospělejší a hodí se všude tam, kde chceme dodat dezertu lehce hořkou, hřejivou a kořeněnou linku. Připravuje se z 200 g třtinového nebo směsi třtinového a bílého cukru, jedné až dvou lžiček velmi jemně mleté kvalitní kávy, špetky mletého kardamomu a lžičky dokonale usušené pomerančové kůry. Kardamom je výrazný, proto s ním opatrně. Když ho dáme přiměřeně, cukr získá orientální nádech. Když to přeženeme, začne se tvářit jako parfémovaný obchod s kořením.
Nejlépe se hodí do kakaa, kávy, horkého mléka, domácího tiramisu, čokoládových sušenek, brownies, perníku, bábovky, šlehačky nebo krémů s mascarpone. Výborný je i na pečené švestky, hrušky nebo banán. Tahle směs má krásný zimní charakter, ale není vyloženě vánoční. Dá se používat celý rok, kdykoli má dezert dostat trochu hloubku a šmrnc.
Ochucené cukry je nejlepší skladovat v dokonale suchých a čistých skleničkách s dobrým uzávěrem. Nejvoňavější bývají první týdny, ale pokud jsou všechny přísady opravdu suché, vydrží obvykle několik měsíců. U směsí s ovocným práškem je dobré hlídat, aby se do nich nedostala vlhká lžička. Menší dávky jsou praktičtější než velké zásoby, protože vůně postupně slábne. A právě vůně je u domácího cukru to hlavní. Jedna lžička totiž dokáže z obyčejné kaše, šlehačky nebo hrnku čaje udělat něco, co působí, jako by se v kuchyni na chvíli otevřela cukrářská dílna, les i letní zahrada najednou.
