Sdílet
Jak už Svět potravin uvedl v nedávném článku, „provoz“ mozku je energeticky náročnou záležitostí. Orgán zpracuje přibližně pětinu všech živin, které sníme. A stejně jako auto nezajede daleko na nekvalitní palivo, ani naše hlava nemůže fungovat naplno, pokud ji zásobujeme jen jednoduchými cukry a prázdnými kaloriemi.
Že se středomořská strava považuje za jednu z nejprospěšnějších na světě, rozhodně není náhoda. Její základ tvoří čerstvá zelenina a ovoce, mořské ryby, kvalitní olivový olej, ořechy a celozrnné obiloviny – tedy suroviny, které nejen prospívají srdci a cévám a podporují dlouhověkost, ale zároveň příznivě ovlivňují nervový systém a celkovou psychickou odolnost. Tato strava je bohatá na živiny, které tělo potřebuje k tvorbě neurotransmiterů, tedy látek zodpovědných za dobrou náladu a duševní stabilitu. Patří mezi ně například tryptofan – aminokyselina nezbytná pro tvorbu serotoninu, dále vitaminy skupiny B či omega-3 mastné kyseliny z mořských ryb, které zlepšují komunikaci mezi nervovými buňkami.
Výzkumy navíc ukazují, že pozitivní změny se dostavují poměrně rychle. Studie známá jako SMILES trial, publikovaná v roce 2017 v odborném časopise BMC Medicine, sledovala vliv středomořské stravy na lidi trpící středně těžkou depresí a k radosti výzkumníků i pacientů už po 12 týdnech došlo u téměř třetiny testovaných k výraznému zlepšení stavu a ústupu příznaků.
Továrna na štěstí v banánu, mase i vejcích
Pro výrobu serotoninu – hormonu štěstí – potřebuje dostatek tryptofanu, který najdeme v vejcích, krůtím mase, sýrech nebo banánech. K jeho přeměně je ale potřeba i vitamín B6, obsažený třeba v celozrnných obilovinách a luštěninách. Bez omega-3 mastných kyselin, které jsou hojně zastoupené v tučných mořských rybách, zase mozek ztrácí svou pružnost a schopnost zvládat stres.
Velkou roli hraje i střevní mikrobiom. Střeva nejsou jen „trávicí trubkou“, ale centrem tvorby neurochemických látek – až 90 % serotoninu se tvoří právě tam. Když tedy krmíme střevní bakterie vlákninou, fermentovanými potravinami nebo probiotiky, nepřímo tím krmíme i naši psychickou pohodu.
Sladká past a cukrové výkyvy nálad
Na opačné straně stojí strava, která naši psychiku narušuje. Typickým viníkem je nadměrná konzumace jednoduchých cukrů, které způsobují prudké výkyvy hladiny glukózy v krvi – a s nimi i prudké výkyvy nálad. Ranní sladká snídaně vás sice krátkodobě „nakopne“, ale po hodině přichází pád energie, podrážděnost a chutě na další sladké. Podobný vliv mají i vysoce průmyslově zpracované potraviny, které bývají chudé na živiny, ale bohaté na soli, tuky a aditiva. Dlouhodobě taková strava přispívá k chronickému zánětu v těle, což se podle výzkumů úzce pojí i s rozvojem depresí.
Psychika ale nereaguje jen na složení jídla, nýbrž i na samotný akt jedení. Rychlé hltání u počítače mozku příliš klidu nepřinese. Naopak klidné stolování, společné jídlo s rodinou nebo vědomé vnímání chutí aktivují parasympatikus – „brzdový“ systém těla, který snižuje hladinu stresových hormonů. Jak říká známý neurogastronom Charles Spence: „Nejde jen o to, co jíme, ale i jak jíme. Mozek si pamatuje rituály spojené s jídlem a spojuje je s pocitem bezpečí.“
Česká cesta ke klidu? Klidně guláš – ale jinak
Vyvážená strava neznamená asketické menu z listového salátu a chia semínek. Znamená pestrost, kvalitu a přirozenost. I česká kuchyně se dá připravit tak, aby byla přátelská k naší psychice. Místo bílé mouky dejte přednost celozrnné, přidejte více zeleniny, do omáček používejte kvalitní tuky a místo limonády dejte tělu vodu nebo bylinkový čaj. Nejde o revoluci – stačí drobné změny, které udělají velký rozdíl.
Klid v hlavě začíná na talíři
Světový den duševního zdraví by měl být připomínkou, že péče o psychiku není jen o terapii a meditaci. Je i o tom, co jíme a jak k jídlu přistupujeme. Tělo a mysl totiž nejsou dvě oddělené entity – jsou to spojené nádoby. A když jednu krmíme kvalitně, druhá se nám odmění stabilnější náladou, lepším spánkem a větší odolností vůči stresu.
