Tisíce lidí je pijí denně jako „dietnější“ variantu svých oblíbených slazených limonád. S přízviskem zero cukru, bez kalorií, zkrátka lákají některé nealkoholické nápoje ke konzumaci v množství bezbřehém. Nové výzkumy ale naznačují, že nápoje slazené umělými sladidly mohou být spouštěčem chutí a hladu. Jinými slovy, mozek na ně reaguje jinak, než bychom si přáli. Hladem, přejídáním, narušenou regulací chutí.

Z dietního nápoje se tak může rychle stát postrach všech, kteří se snaží dietu dodržovat. Proč? Podle studie publikované v časopise Nature (2025) mají umělá sladidla vliv na to, jak jedinci vnímají hlad. Bez ohledu na tělesnou hmotnost podle výzkumu povzbuzují chuť k jídlu. Sladidla zvyšují průtok krve v hypotalamu, což je oblast mozku regulující pocit hladu a sytosti. Například sukralóza oproti sacharóze zesiluje funkční reaktivitu mezi oblastmi mozku zpracovávajícími hlad a somatosenzorickými oblastmi – tedy těmi, které zpracovávají podněty z těla. Výsledkem je zvýšená motivace k jídlu, nikoliv její potlačení.

Zda toto vede ke skutečnému zvyšování hmotnosti, nebo jen k rozvoji teorie, že v období hubnutí nejsou dietní nápoje vhodné pro běžný jídelníček, je zatím ve stádiu výzkumu. Vzniká však kolem této teze čím dál více otazníků.

A není to zdaleka jediný objev, který nedělá umělým sladidlům dobrou pověst. Odborníci také zkoumají možné souvislosti mezi sladidly a narušeným zdravím střev nebo dokonce zvýšeným rizikem nádorových onemocnění v této oblasti.

Jak to celé funguje, když si dáte něco sladkého? Glukóza putuje do krve, ve střevech se začnou uvolňovat specifické hormony a slinivka spouští produkci inzulinu. V tu chvíli se do hry zapojuje i hypotalamus – centrum, které v těle řídí energetickou rovnováhu. Ten dostane zprávu, že nějaká energie dorazila, a může s ní začít kalkulovat. Jenže u konzumace umělých sladidel tenhle signál prostě nepřichází. A celý systém je tak narušený.

Jak uvedla ve Verywell Health a v tiskové zprávě Keck School of Medicine při University of Southern California (USC), studie publikovaná v Nature Metabolism zjistila, že suchralóza — běžné umělé sladidlo — zvyšuje aktivitu v hypotalamu, mozkové oblasti, která reguluje apetit a energetickou rovnováhu. Účastníci studie po jejím požití nový pocit hladu uvedli vyšší než po nápoji oslazeném cukrem. Suchralóza navíc nesnáz vyvolala očekávanou hormonální odpověď, která by mozek informovala o příjmu energie — a nevyvolala signál sytosti. Podle zdrojů studie tak mozek „čeká“ na kalorie, které nedostane, což paradoxně stimuluje pocit hladu a chuť k jídlu.

Je ale otázkou, jestli takové chování může vést k nárůstu hmotnosti. Odborníci se shodují, že ano – protože dochází k narušení celého cyklu komunikace mezi střevy, mozkem a hormony. Je také zřejmé, že lidé, kteří konzumují nápoje s umělými sladidly, více přemýšlejí o své (nad)váze. Snaží se ji udržet v přijatelné výši. Jenže daří se jim to?

WHO už v roce 2023 varovala před využíváním sladidel jako nástroje pro regulaci hmotnosti. Ve své zprávě se odvolávala na studie, které spojovaly právě chemická sladidla s vyšším rizikem nárůstu tělesné hmotnosti i rozvojem diabetu 2. typu.

Podle všeho tedy přerušení komunikace mezi mozkem, žaludkem a hormony vede k tomu, že se zvyšuje pocit hladu. A to i tehdy, když člověk pije limonádu s nulovým obsahem kalorií. Kromě toho lidé často více jedí, když se nudí, touží po zážitcích nebo lásce. Jakmile postrádají cokoliv z výše uvedeného, přejídají se. A limonáda s umělým sladidlem jim vztah k sobě samým opravdu nenapraví.