Sdílet
Málokdo ví, že nejslavnější česká kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová vlastně jako malá česky vůbec nemluvila. Narodila se 31. ledna 1785 ve Všeradicích a rodnou řečí pro ni byla němčina. K češtině se dostala až o hodně později v dospělosti – o to pozoruhodnější je, jak výrazně pak přispěla k česky psané literatuře.
Zásadní impuls přišel se sňatkem s Janem Aloisem Sudipravem Rettigem v roce 1807. Pod jeho vlivem propadla myšlenkám národního obrození a stala se zapálenou vlastenkou. Vedle sepisování receptů psala povídky, básně i divadelní hry, ale především se věnovala mladým ženám. Učila je nejen vést domácnost, ale také věřit si a hrdě mluvit česky. Závěr života strávila v Litomyšli, kde se stala nepřehlédnutelnou osobností místního kulturního dění a kde v roce 1845 zemřela.
Co všechno Rettigová učila hospodyňky
Její Domácí kuchařka nebyla jen sbírkou receptů, ale radila ženám i s dalšími věcmi, které tehdy patřily k vedení domácnosti. Čtenářky v ní našly návody na přípravu masa, polévek i omáček, ale také spoustu inspirace pro sladké pečení. Rettigová se věnovala koláčům, buchtám, dortům, pudinkům i nákypům.
Nezapomínala ani na uchovávání potravin. Ukazovala třeba, jak uložit kořenovou zeleninu do vlhkého písku nebo jak zpracovat ovoce do zásoby. Velký důraz kladla i na čistotu při vaření a na to, aby se s ingrediencemi zacházelo hospodárně. Ženám tak neposkytovala jen návody na jídlo, ale předávala jim zkušenosti, které jim pomáhaly lépe zvládat každodenní vedení domácnosti.
Více než 700 receptů a úplně jiná kuchyně
Když v roce 1826 poprvé vyšla Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, znamenalo to pro české domácnosti velkou změnu. Kniha nepřinášela jen strohé návody pro profesionální kuchaře, byla napsaná srozumitelně a s láskou pro ženy a dívky, které chtěly zvládnout jak rodinný oběd, tak třeba i sváteční hostinu. A že si bylo z čeho vybírat. Kniha měla přes sedm set receptů.
Tehdejší vaření mělo do dnešního komfortu poměrně daleko. Zapomeňte na indukční desky, horkovzdušné trouby nebo lednice. Vařilo se na otevřeném ohni či v masivních kamnech, uchovávání potravin vyžadovalo jiné postupy než dnes a veškerá příprava stála na poctivé ruční práci. O to větší obdiv si tehdejší kuchařky, i samotná autorka, zaslouží.
Recepty navíc pracovaly se starými jednotkami, jako byly loty, libry, mázy nebo žejdlíky.
Zajímavé jsou i názvy některých surovin. Kdo by dnes věděl, že kolník znamená tuřín nebo že ťopan je krocan? Právě podobné výrazy připomínají, jak se proměňoval český jazyk i samotná kuchařská terminologie.
Vejce a máslo jako základ úspěchu
Rettigová je dodnes spojována s recepty, ve kterých se nešetřilo vejci, máslem ani cukrem. Musíme taky brát v úvahu, že tyto recepty se často psaly pro pořádně velkou rodinu nebo pro spoustu hostů. Její kuchařka přitom pokrývala všechno – od polévek a omáček přes maso a zeleninu až po sladké moučníky. Její význam však nespočíval pouze v množství receptů. Pomohla zpřístupnit kuchařské postupy v českém jazyce a ovlivnila několik generací hospodyněk.
Zkuste recept inspirovaný kuchyní 19. století: Smažené švestky
Ovoce patřilo mezi oblíbené suroviny dobové kuchyně. Smažené švestky představují jednoduchý způsob, jak si přiblížit chutě tehdejšího stolování.
Co budete potřebovat: 500 g švestek, 100 g hladké mouky, 1 vejce, 100 ml mléka, špetku soli, tuk na smažení, moučkový cukr a skořici.
Postup: Švestky omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Z mouky, vejce, mléka a soli připravíme hladké těstíčko. Jednotlivé poloviny švestek v něm obalíme a smažíme na rozehřátém tuku dozlatova. Nakonec posypeme moučkovým cukrem a skořicí.
Odkaz Magdaleny Dobromily Rettigové žije dodnes
Rettigová dokázala něco, co přesáhlo hranice kuchyně: ukázala, že vaření není jen nutná každodenní rutina, ale také činnost, která vyžaduje nápad, trpělivost a kus srdce.
Ve své době navíc dělala mnohem víc než jen psaní receptů. Učila ženy věřit si, vzdělávat se a hrdě mluvit česky v době, kdy měla ve veřejném životě silné postavení němčina. Její slavná Domácí kuchařka tak neovlivnila jen to, co se nosilo na stůl, ale i českou kulturu a jazyk samotný.
I když dnes vaříme na moderních indukčních deskách a v obchodech máme ingredience z celého světa, k mnoha jejím receptům se rádi vracejí jak šéfkuchaři, tak domácí nadšenci. I po dvou stovkách let nám tak Rettigová připomíná, odkud naše kuchyně pochází, a pomáhá udržet naživu chutě, které by jinak mohly upadnout v zapomnění.
