Sdílet
Výsledky vycházejí z úctyhodného množství 590 228 platných uživatelských hodnocení celkem 18 912 jídel a surovin. Žebříčku kraluje nepřekvapivě Itálie se známkou 4,64, kde bodují neapolská pizza, bílé lanýže z Alby či pravé Parmigiano Reggiano. Těsně druhá skončila řecká kuchyně (4,60) a bronzový stupeň vítězů urvalo překvapivě Peru (4,54), které za sebou nechalo i Japonsko nebo Španělsko.
Mnozí čeští gurmáni mohou nad podobným umístěním jen kroutit hlavou. Naše kulinářská tradice postavená na vydatných omáčkách, pomalu pečených masech, nadýchaných knedlíkách a hustých polévkách má neuvěřitelnou hloubku. Přesto se ukazuje, že v globálním měřítku často rozhoduje jednodušší stravitelnost, svěžest a především mezinárodní dostupnost jednotlivých pokrmů. Zatímco středomořská stravovací kultura sázící na olivový olej a čerstvou zeleninu si podmaňuje svět s naprostou lehkostí, naše hutnější kuchyně bývá pro zahraniční turisty mnohdy nečekanou výzvou, kterou ocení až po delším seznamování.
Co zachraňuje českou čest
Nejvýše hodnocené české položky překvapivě nejsou hotové pokrmy, ale tradiční regionální suroviny. Absolutními šampiony s nejvyšším skóre 4,7 se staly Nošovické kysané zelí a Všestarská cibule. Hned za nimi zabodoval Žatecký chmel s hodnocením 4,6.
Teprve za touto trojicí prvotřídních surovin se objevují ikonická hotová jídla. Svíčková na smetaně a Valašský frgál získaly shodně velmi solidních 4,4 bodu. Metodika portálu jasně ukazuje, že síla národní gastronomie stojí na kvalitě regionálních produktů stejně pevně jako na složitých receptech. Právě prvotřídní zemědělské plodiny s chráněným označením původu jsou tím, co dává našim pokrmům jedinečný charakter a nenapodobitelnou chuť.
Ocenění pro kysané zelí či cibuli je přitom obrovským vyznamenáním pro naše tradiční pěstitele a zpracovatele. Nošovické zelí vzniká díky přirozenému mléčnému kvašení v kameninových kádích bez chemických přísad, což mu propůjčuje neopakovatelnou křupavost a akurátní navinulost. Všestarská cibule zase vděčí za svou mimořádnou sladkost a vysoký obsah železa či zinku unikátním půdním podmínkám a mikroklimatu Hradecka. Žatecký chmel je pak naprosto nezpochybnitelnou světovou legendou, bez které by světové pivovarnictví zkrátka vypadalo úplně jinak. Je fascinující vidět, že zahraniční strávníci dokáží tyto základy naší kulinářské identity ocenit ještě výše než samotný talíř s knedlíkem a omáčkou.
Regionální klenot v globálním světě
Zatímco pizza nebo sushi dobývají světové metropole na každém rohu, česká kuchyně zůstává převážně lokální záležitostí. To však nesnižuje jejím způsobem úroveň. TasteAtlas skládá poklonu tradičním českým podnikům, mezi nimiž vyzdvihuje brněnský Hostinec U Bláhovky nebo pražské koncepty U Matěje, Café Imperial, U Kroka a Lokál Dlouhááá. Tyto lokality dokazují, že poctivé řemeslo, skvělé pivo a pokora k ingrediencím mají své pevné místo na mapě světového kulinářství.
Právě zmíněné restaurace ukazují moderní tvář tuzemského pohostinství. Jde o místa, kde se s hrdostí oprašují staré rodinné recepty a vaří se z lokálních, sezónních surovin. Když ochutnáte perfektně tažený hovězí vývar, vypečenou kachnu nebo dokonale načepovanou hladinku v prostředí, které ctí prvorepublikovou tradici, pochopíte, v čem spočívá skutečné kouzlo našeho stolování.
Žebříček portálu TasteAtlas se vyhlašuje pravidelně každý rok a v mezinárodním gastro světě má už vybudovanou poměrně silnou pozici. Výsledná data generuje celosvětová komunita uživatelů, cestovatelů a foodies, kteří na portálu průběžně obodovávají jednotlivé pokrmy, nápoje i regionální ingredience.
Platforma využívá algoritmy, které ověřují reálnost hlasujících. Do finálního pořadí se započítávají pouze ověřená hodnocení uživatelů, kteří prokazatelně danou destinaci nebo pokrm vyzkoušeli. TasteAtlas vedle žebříčku celkových kuchyní vydává i samostatné kategorie pro nejlepší sýry, polévky, pouliční jídla nebo nejstarší ikonické restaurace světa.
