Sdílet
Slunce praží, vy posekáte zahradu, absolvujete festivalový koncert nebo se několik hodin opalujete u bazénu. Když se dostaví slabost, automaticky sáhnete po orosené dvanáctce, případně se pokusíte dohnat zanedbaný pitný režim několika litry vody vypitými naráz. Ani jedna varianta však nemusí rozpálenému organismu prospět. Vysoké teploty zatěžují oběhový systém a zvlášť opatrní musejí být lidé, kteří užívají léky na vysoký tlak, srdeční selhání nebo odvodnění.
V ordinacích a nemocnicích během tropických dnů přibývají lidé se slabostí, nízkým krevním tlakem, závratěmi a dalšími potížemi souvisejícími s horkem a nedostatkem tekutin. Česká kardiologická společnost proto upozornila, že vysoké teploty představují výraznou zátěž pro srdce a cévy. Riziko se přitom netýká pouze seniorů nebo lidí s diagnostikovaným srdečním onemocněním.
Srdce v horku pracuje přesčas. Léto začíná být stejně rizikové jako zima
Za mimořádně náročné období pro pacienty se srdečními chorobami byla dlouho považována především mrazivá zima. Kardiologové však nyní připomínají, že podobně nebezpečné může být také léto, zejména pokud vysoké teploty trvají několik dnů a tělo nemá možnost si od horka odpočinout ani v noci.
Organismus se ochlazuje především pocením a zvýšeným průtokem krve kůží. Cévy se rozšiřují a srdce musí přečerpávat více krve, aby tělo dokázalo odvádět přebytečné teplo. Horko a dehydratace proto zvyšují zátěž, kterou musí srdce zvládnout. U zdravého člověka se oběhový systém obvykle přizpůsobí, pacient se srdečním onemocněním však může mít výrazně menší rezervu.
Nejde přitom pouze o přehřátí na přímém slunci. Záludná může být také kombinace vysokých teplot, pocení a některých běžně užívaných léků.
Berete léky na tlak nebo odvodnění? Dávku sami neměňte
Lidé užívající přípravky na vysoký krevní tlak nebo srdeční selhání by měli během veder věnovat zvýšenou pozornost závratím, slabosti a neobvykle nízkému tlaku. Cévy se v horku přirozeně rozšiřují, pocením ubývá voda i minerální látky a krevní tlak může klesat. Účinek některých léků může tento pokles ještě zesílit.
„Odvodnění způsobuje pokles krevního tlaku, a když lidé užívají léky, které jim tlak snižují, může to být příliš. Ve vedrech tak často dávky našim pacientům snižujeme,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pacienti však nesmějí léky vysazovat ani měnit jejich dávkování podle vlastního uvážení. „Vždy by se tak mělo dít po domluvě s lékařem, třeba jen telefonicky. Nesprávně podomácku upravovaná léčba může krevní tlak rozkolísat, a to s sebou nese zbytečná rizika,“ zdůrazňuje profesor Linhart.
Opatrnost je namístě také u diuretik, tedy léků podporujících vylučování vody. Užívají je například pacienti se srdečním selháním nebo onemocněním ledvin. „Léky na srdeční selhání často snižují krevní tlak, a pokud si pacient vezme i svou běžnou dávku diuretika, může taková kombinace spolu s roztažením cév a pocením v horkém počasí vést až ke kolapsovým stavům,“ upozorňuje prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Platí proto jednoduché pravidlo: zvýšená slabost nebo nízký tlak jsou důvodem ke konzultaci s lékařem, nikoli k domácímu experimentování s dávkami.
Orosené pivo žízeň nevyřeší
„Na žízeň je v létě nejlepší pivo, protože doplní tekutiny i minerály.“ Tento názor je stále rozšířený, z pohledu pitného režimu však pivo vhodnou volbou není.
„Vžitý mýtus, že na uhrazení ztrát tekutin je dobré pivo, patří k nebezpečným omylům mnoha Čechů. Alkohol organismus spíše vysušuje,“ upozorňuje profesor Linhart. Alkohol mimo jiné zhoršuje schopnost správně vyhodnotit únavu, přehřátí a první příznaky kolapsu. Během horkého počasí proto odborná doporučení radí alkohol omezit a žízeň hasit především vodou nebo jiným nealkoholickým nápojem.
Zvlášť rizikové může být větší množství alkoholu během sportu, práce na zahradě nebo několikahodinového pobytu na festivalu. Člověk se více potí, ztrátu tekutin však kvůli alkoholu nemusí správně vnímat.
Ani několik litrů vody naráz není dobrý nápad
Chybu lze udělat také s obyčejnou vodou, nikoli však proto, že by byla pro letní pitný režim nevhodná. Pro běžné doplňování tekutin je voda zpravidla dostačující. Důležité je pít průběžně a nesnažit se několikahodinový deficit napravit velkým množstvím tekutiny během několika minut.
Při dlouhé fyzické námaze a intenzivním pocení, které trvá několik hodin, tělo neztrácí pouze vodu, ale také sodík a další elektrolyty. Při běžné aktivitě kratší než dvě hodiny obvykle postačuje voda, zatímco při několikahodinovém silném pocení může být vhodné doplnit také elektrolyty. Pomoci může minerální voda, vyvážený iontový nápoj nebo běžné jídlo obsahující sůl.
Není však správné tvrdit, že čistá voda „ředí krev“ pokaždé, když se jí člověk více napije. Nebezpečí vzniká především při skutečně nadměrném příjmu vody, který převýší schopnost ledvin tekutinu vylučovat. Koncentrace sodíku v krvi pak může poklesnout a vzniká hyponatrémie. Její těžká forma může způsobit nevolnost, zmatenost, křeče, bezvědomí a otok mozku.
Jde o poměrně vzácný stav, který hrozí zejména při vytrvalostním sportu, extrémním „přepíjení“, některých onemocněních nebo při užívání určitých léků. Řešením proto není vody se bát, ale pít ji pravidelně a v rozumném množství.
Pacienti se srdečním nebo ledvinným onemocněním by navíc neměli množství tekutin ani minerálů svévolně zvyšovat. Někteří mají lékařem stanovené omezení denního příjmu tekutin a univerzální rada pro ně neexistuje.
Potíže nemají pouze senioři
Vysoké teploty nejvíce ohrožují seniory, malé děti, těhotné ženy a lidi s chronickým onemocněním. Kolaps, vyčerpání z horka nebo dehydratace se však mohou objevit také u mladého a jinak zdravého člověka, zvlášť při fyzické námaze, nedostatku spánku nebo kombinaci alkoholu a energetických nápojů.
Praktický lékař MUDr. Jan Doleček v souvislosti s vysokými teplotami eviduje zvýšený výskyt zdravotních potíží napříč věkovými skupinami. „Netýká se to pouze seniorů, kteří mívají problémy s příliš nízkým tlakem a dehydratací, ale i zdravých lidí, kteří si nejčastěji stěžují na slabost a motání hlavy,“ uvádí.
Opatrnost je namístě také u energetických nápojů. Obsahují vysoké množství kofeinu a jejich kombinace s alkoholem může překrýt pocit únavy, zatímco organismus zůstává přetížený a dehydratovaný.
Jak zvládnout tropy bez kolapsu
Léky na vysoký tlak, srdeční selhání nebo odvodnění užívejte podle předpisu. Objeví-li se neobvykle nízký tlak, závratě nebo výrazná slabost, zavolejte svému lékaři. Dávky neupravujte sami.
Pijte průběžně během celého dne. Nečekejte, až se objeví silná žízeň, a nesnažte se chybějící tekutiny doplnit několika litry vypitými naráz. Při běžné činnosti je vhodná voda, neslazený čaj nebo minerální voda. Elektrolytové nápoje mají význam především při dlouhé fyzické námaze a několikahodinovém intenzivním pocení.
Starším lidem mohou pomoci sklenice nebo lahve rozmístěné na viditelných místech. S věkem se pocit žízně může oslabovat, takže samotná žízeň nemusí být spolehlivou připomínkou.
Klimatizaci nenastavujte na nejnižší možnou teplotu. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by měl být přibližně pět až sedm stupňů. Místnost ochlazujte postupně a proud studeného vzduchu nesměřujte přímo na tělo.
Pokud někdo silně potí, je zesláblý, má závratě nebo je mu nevolno, přemístěte ho do stínu či chladnějšího prostoru, uvolněte mu oblečení a začněte ho ochlazovat vlhkými ručníky nebo vodou. Člověk, který je při vědomí a normálně reaguje, může po malých doušcích pít.
Zmatenost, porucha řeči, křeče nebo bezvědomí mohou ukazovat na život ohrožující úpal. V takovém případě okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155, postiženého aktivně ochlazujte a nepokoušejte se mu podávat tekutiny ústy, pokud není plně při vědomí a schopný bezpečně polykat.
