Ačkoli se zdá pití studených nápojů anebo upřednostňování chladných potravin během letních měsíců jako logický krok, pro lidský organismus to znamená jen zbytečně zvýšenou zátěž. Při konzumaci chladného, ať už nápoje, anebo třeba zmrzliny, vychlazeného ovoce nebo oblíbené ledové polévky gaspacho, dochází k rychlému poklesu teploty v ústní dutině a hrdle, což vede ke kontrakci cév a reflexivnímu snížení teploty v těchto tkáních. Tento jev je známý jako faryngeální chladová reakce a přestože je vnímána jako osvěžující, subjektivní pocit není v souladu s reálným efektem.

Velká žízeň, velké ztráty

Jakmile například studená tekutina vstoupí do žaludku, tělo spustí proces jejího zahřívání na tělesnou teplotu, tedy něco mezi 36 až 37 stupni Celsia. Tento proces vyžaduje metabolickou energii, která může způsobit mírné zvýšení tělesného tepla. Efekt ochlazení je pak pouze dočasný, dlouhodobě se však celková teplota těla zvýší.

Pití studených nápojů během teplých dní paradoxně přispívá i k dehydrataci. Je totiž dokázáno, že když člověk vnímá studený nápoj jako osvěžující, často to vede ke snížení motivace pít další tekutiny. Jak známo, v horkém počasí je zvýšení příjmu tekutin naopak naprosto nezbytné, aby se kompenzovaly ztráty způsobené větším pocením. Navíc zvýšení metabolismu, které tělo využilo právě na ohřátí nápoje, generuje teplo, což pocení ještě podpoří. Dochází pak nejen ke ztrátám vody, ale elektrolytů – zvlášť pak sodíku, draslíku, chloridů, ale i hořčíku nebo vápníku.

Zvýšená zátěž pro srdce

Studie publikovaná v časopise Journal of Applied Physiology navíc dokládá i negativní vliv konzumace studených nápojů na kardiovaskulární systém – zvlášť při zvýšené zátěži. Během ní účastníci pili nápoje o třech různých teplotách: studené (okolo 4 stupňů Celsia), pokojové teploty (22 stupňů Celsia) a teplé (37 stupňů Celsia). Ti, kteří pili studené nápoje, vykazovali vyšší srdeční frekvenci, což naznačuje zvýšené kardiovaskulární zatížení. Chladový stimul totiž vyvolává reflexní vazokonstrikci, což znamená, že se cévy přirozeně zúží a omezí se jimi průtok krve. Srdce pak musí pracovat tvrději, aby pumpovalo krev proti vyššímu odporu, čímž se zvyšuje srdeční frekvence a krevní tlak.

Balvan v žaludku?

Pokud se setkáte s pocitem, že i po malé porci vychlazených potravin, máte v břiše doslova balvan, je to tím, že přijaté studené potraviny zpomalily trávicí procesy. Stejně jako do srdce a cév se snižuje vlivem konzumace studeného i průtok krve do trávicího traktu. Krev je však nezbytná pro efektivní fungování žaludku a střev, protože přivádí potřebné živiny a kyslík, podporuje tvorbu trávicích enzymů a zajišťuje pohyb střevních svalů (peristaltiku).

Trávicí enzymy, jako je pepsin v žaludku a amyláza ve slinách, fungují optimálně při tělesné teplotě kolem 37 stupňů Celsia. Při nižších teplotách nejsou schopny efektivně rozkládat živiny, což zpomaluje celý proces trávení. Například pepsin, který je nezbytný pro rozklad proteinů v žaludku, znatelně snižuje svou účinnost už při menších teplotních výkyvech. Navíc, snížená teplota v žaludku může ovlivnit sekreci žaludečních šťáv. Studená potrava může zpomalit produkci žaludeční kyseliny a dalších trávicích šťáv, které jsou nezbytné pro chemické rozložení potravy. Snížená sekrece těchto šťáv znamená, že potrava zůstává v žaludku déle, než je obvyklé, což zpomaluje celkový trávicí proces. Ochlazení trávicího traktu je ale spojeno i se snížením peristaltiky střev a tedy i problémy spojené s vylučováním.

 

Raději kefír, než zmrzlinu

Zmrzlina a ledové nápoje, které jsou konzumovány občas s cílem osvěžit se, samozřejmě nikomu jednorázově zdravotní újmu nezpůsobí. Stavět na nich základ letního jídelníčku se však jeví jako vysoce kontraproduktivní. V letních měsících je naopak klíčové vybírat potraviny a nápoje, které mají ochlazující efekt, aniž by byly samy o sobě chladné. Patří k nim většina druhů ovoce a zeleniny. Obzvlášť vhodné jsou melouny, které obsahují přes 90 procent vody a jsou bohaté na vitamíny A a C, dále pak okurky a rajčata, které navíc chrání buňky před poškozením, jelikož obsahují významné množství antioxidantů.

Velmi důležitou úlohu, zvlášť v létě, pak sehrává konzumace mléčných výrobků. Jogurty, mléko, kefír a sýry nejenže dodávají potřebné živiny, ale také pomáhají udržovat tělesnou teplotu na příjemné úrovni. Studené podmáslí například snižuje tělesnou teplotu, ale také podporuje zdravou střevní mikroflóru díky probiotikům, což zlepšuje celkový metabolismus. Z hlediska sytosti a chladivého efektu jsou vhodné sýry jako ovčí nebo kozí feta, halloumi nebo pecorino. Tyto sýry lze skvěle využít do salátů, grilovaných pokrmů či jako součást dezertů. Jogurty a tvarohy jsou ideální pro smoothie, dezerty nebo jako součást dresinků, přičemž poskytují snadno stravitelné bílkoviny, které tělu dodávají energii bez přetížení.

Sólo pro luštěniny

Během léta tělo ocení zejména luštěniny. Své místo v letním jídelníčku mají díky vysokému obsahu vlákniny, bílkovin a dalších živin. Cizrna, fazole, čočka a pseudoobiloviny jako pohanka a amarant jsou skvělou volbou jako příloha nebo základ pro přípravu osvěžujících salátů. Z cizrny lze rychle připravit hummus, který je ideální jako lehká svačina.

Pro redukci nadýmání při konzumaci luštěnin je vhodné je před vařením namočit. Tím se sníží obsah nestravitelných oligosacharidů, které mohou způsobovat nadýmání, a zlepší se jejich stravitelnost. Alternativou je také klíčení, které zvyšuje koncentraci vitamínů, minerálních látek a bílkovin.

Překvapivý účinek chilli

Pokud se vám podařilo vypěstovat pár bylinek, právě teď přichází jejich největší šance. Kýženou úlevu v horkých letních dnech přinese například máta, která se hodí nejen do dezertů a nápojů, ale třeba i zeleninových salátů. Oblíbenými bylinkami s ochlazujícím účinkem jsou také rozmarýn, citronová tráva, která má uplatnění při přípravě osvěžujících nápojů nebo asijských pokrmů a šalvěj.

Pokud jste také někdy zaslechli, že byste v létě měli jíst výrazně kořeněná jídla, nešlo o mýtus. Zvlášť chilli papričky jsou známé svým vysoce ochlazujícím účinkem. Konzumace chilli je spojená se zvýšenou cirkulací krve, která může pomoci s odvodem tepla z těla a stimulací metabolismu, což přispívá k celkovému zdraví.

Kouzlo pokojové teploty

 

Co se týče nápojů, ideální teplota pro konzumaci je okolo 16 až 18 stupňů. Základ by měla tvořit voda, která může být obohacená o bylinky nebo ochucená citrusy. Vhodná je i kokosová voda bohatá na elektrolyty důležité pro udržení rovnováhy tekutin v těle. Ochladí vás i zelený čaj a bylinkové nápoje. Popíjet lze během léta i 100% zeleninové a ovocné šťávy ředěné vodou, vhodný je i zvýšený příjem minerálních vod. Pozor ale na alkohol, který má diuretický účinek, a také na kofeinové nápoje.