Po příchodu z obchodu má mnoho lidí automatický pocit, že nejčistší a nejrozumnější je ovoce hned umýt, osušit a uložit. U řady druhů je to ale přesně ten krok, který může čerstvost zkrátit.  Jahody, borůvky, maliny, ostružiny, hrozny, třešně, meruňky, broskve ani nektarinky skladujte nemyté. Vlhkost na povrchu podporuje měknutí a u citlivých druhů i rychlejší rozvoj plísní. Ovoce se doporučuje omýt zásadně až těsně před jídlem. Pevnější plody, například jablka nebo citrusy, snesou manipulaci lépe, ale ani u nich není důvod k mytí dlouho před konzumací. Před krájením se mají umýt i plody s nejedlou slupkou, například meloun, mango nebo pomeranč, protože nůž může při krájení přenést nečistoty z povrchu dovnitř dužiny.

První krok doma: vyndat, zkontrolovat, roztřídit

Ovoce by po nákupu nemělo zůstat dlouho v nákupní tašce, zvlášť v teplém počasí nebo v autě. Doma je vhodné balení otevřít a plody zkontrolovat. Pomačkané, prasklé nebo nahnilé kusy se mají oddělit od ostatních. Poškozená nebo potlučená místa před přípravou odříznout a zjevně nahnilé kusy vyhodit.

U měkkého ovoce má tento krok velký význam. Jedna poškozená jahoda v vaničce může urychlit kažení okolních plodů, protože uvolňuje vlhkost a bývá snadněji napadena mikroorganismy. Stejně se vyplatí projít meruňky, broskve, švestky a hrozny. U hroznů je lepší neodtrhávat jednotlivé bobule z třapiny předem. Bobule se pak snadněji poruší a rychleji ztrácejí kvalitu.

Plastové sáčky z obchodu nejsou ideálním prostředím pro dlouhé skladování, pokud v nich ovoce nemůže větrat. Uvnitř se drží vlhkost a plody se mohou zapařovat. U citlivých druhů pomůže mělká krabička vyložená papírovou utěrkou, která zachytí přebytečnou vlhkost. Ovoce by nemělo být namačkané ve vysoké vrstvě, protože tlak zvyšuje riziko otlaků.

Banány, jablka a hrušky nepatří ke všemu

Dalším častým důvodem rychlého kažení je společné skladování všech druhů v jedné míse. Některé plody po sklizni dál dozrávají a uvolňují etylen. Ten urychluje zrání a stárnutí citlivějších druhů. Ovoce, produkující etylen, by se mělo skladovat odděleně od plodin, které jsou na etylen citlivé. Hladina etylenu v domácí lednici závisí mimo jiné na množství plodů, jako jsou jablka, hrušky nebo broskve, uložených v zásuvce.

V domácí praxi to znamená, že jablka, hrušky, banány, broskve, meruňky, nektarinky, švestky nebo avokádo by neměly být těsně vedle jahod, malin, borůvek, hroznů nebo třešní. Pokud je ovoce potřeba nechat dozrát, může pokojová teplota pomoci. Jakmile ale broskve, meruňky nebo švestky dozrají, je vhodné přesunout je do lednice, kde se proces zpomalí.

Banány mají zvláštní režim. Při nízké teplotě jim tmavne slupka, proto se obvykle skladují při pokojové teplotě. Neměly by ale ležet těsně u měkkého ovoce, pokud nechceme urychlit jeho dozrávání. Jablka a hrušky vydrží v chladu poměrně dlouho, ale právě kvůli etylenu je lepší ukládat je odděleně.

Které ovoce patří do lednice a které až po dozrání

Bobulové ovoce patří mezi nejcitlivější druhy. Jahody, maliny, borůvky a ostružiny je vhodné skladovat v lednici suché, nemyté a ideálně v mělké vrstvě. U čerstvých plodin se všeobecně doporučuje udržovat chladicí teplotu kolem 41 °F, tedy přibližně 5 °C nebo méně, přičemž upozorňuje, že teplota se v různých částech lednice liší. Chladnější bývá zadní část, teplejší prostor u dveří.

Třešně a hrozny také lépe vydrží v chladu. U třešní pomáhá ponechat stopky, protože plody se méně narušují. Hrozny je vhodné nechat suché a nemyté až do konzumace. Broskve, nektarinky, meruňky a švestky se mohou nechat dozrát při pokojové teplotě, pokud jsou po nákupu tvrdé. Po změknutí patří do lednice.

Jablka a hrušky lze uložit do lednice, kde vydrží déle než na lince. Citrusové plody snesou pokojovou teplotu, pokud se mají spotřebovat brzy, při delším skladování jim ale více vyhovuje chladnější místo. Meloun vcelku může krátce zůstat mimo lednici, ale po rozkrojení se z něj stává potravina, která musí být chlazená.

Nakrájené ovoce má jiná pravidla než celé plody

Jakmile se ovoce oloupe, rozkrojí nebo nakrájí, ztrácí přirozenou ochranu. Clemson University uvádí, že veškeré předem nakrájené nebo oloupané ovoce a zelenina mají být kvůli kvalitě i bezpečnosti uloženy do lednice do dvou hodin. To platí pro meloun, ananas, mango, jablka nakrájená do krabičky i hotové ovocné saláty.

U nakrájeného ovoce je důležitá čistá pracovní plocha, čistý nůž a nádoba s víkem. Ovoce by se nemělo nechávat dlouho stát na stole, zejména v létě. Pokud je připravené do krabičky na později, patří rovnou do lednice. U melounů je vhodné umýt slupku ještě před rozkrojením, protože při řezu se mohou nečistoty z povrchu přenést na dužinu.

Kupujte tolik, kolik sníte

Při nákupu ovoce má smysl řídit se spíš tím, kolik ho domácnost opravdu sní, než velikostí výhodného balení. Doporučení pro zdravý jídelníček počítají s pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny; Společnost pro výživu ve své Zdravé třináctce uvádí alespoň 400 gramů zeleniny a ovoce denně, přičemž zeleniny má být zhruba dvakrát více než ovoce. Ovoce má tedy v jídelníčku pravidelné místo, ale to ještě neznamená, že se vyplatí kupovat ho do zásoby bez plánu. Pevnější druhy, jako jsou jablka, hrušky nebo citrusy, zpravidla snášejí několikadenní skladování lépe než jahody, maliny, borůvky, meruňky nebo broskve. U těch je rozumnější menší množství a rychlejší spotřeba. Výživově nejde o soutěž jednoho vitaminu. Ovoce přináší hlavně pestrost – obsahuje vodu, vlákninu, přirozeně sladkou chuť, organické kyseliny, minerální látky a další rostlinné složky, jejichž zastoupení se liší podle druhu i zralosti. Právě proto je výhodnější kupovat různé druhy průběžně než nechávat velké balení měkkého ovoce ztratit kvalitu dřív, než se vůbec dostane na talíř.