Sdílet
Nejnovější varování se týká výrobku Kukuřičné kuře křídla, šarže 0021941173, s datem použitelnosti do 23. července 2026, a výrobku Kuřecí zadní čtvrtky čerstvé, šarže 0091980466, s datem použitelnosti do 26. července. Obě šarže pocházely z Rumunska a nesly veterinární identifikační označení RO 100 EC. Inspektoři je odebrali v prodejně Lidl v Pelhřimově a laboratorní rozbor následně potvrdil přítomnost bakterie Salmonella.
Na pultech už zákazníci tato balení nenajdou, protože jim uplynulo datum použitelnosti. To ale ještě neznamená, že zmizela z českých domácností. Část lidí mohla maso po nákupu zamrazit. Právě jim SZPI důrazně doporučuje, aby ho nekonzumovali. Zmrazení totiž salmonelu spolehlivě nezničí.
Polsko a Rumunsko se v nálezech opakují
Současný případ je zajímavý především v kontextu předchozích kontrol. Pár dní zpět, tedy 10. září SZPI upozornila na marinované kuřecí paličky s medem a bylinkami původem z Rumunska. Také v nich laboratorní rozbor potvrdil salmonelu a také tento výrobek inspektoři odebrali v Lidlu, tentokrát ve Strakonicích.
Pohled o několik měsíců zpět ukazuje, že nejde o jedinou problematickou dodávku. V dubnu SZPI objevila Salmonella Agona v krůtích prsních řízcích původem z Polska, které se prodávaly v Penny. V květnu následovaly čerstvé kuřecí prsní řízky z Rumunska prodávané v Bille. U nich etiketa přímo uváděla chov i porážku v Rumunsku a laboratorní analýza odhalila Salmonella Infantis.
V červnu následoval kuřecí prsní řízek původem z Polska odebraný v Tescu. Také zde bylo na obalu uvedeno „Chov v: Polsko“ a „Porážka v: Polsko“. (SZPI) A 9. července inspekce oznámila salmonelu v čerstvých krůtích stehnech z Polska, tentokrát odebraných v Lidlu v Plzni.
Koncem července SZPI dokonce prokázala Salmonella Saintpaul také v čerstvých krůtích prsních plátcích českého původu, odebraných v Albertu. Jednotlivé nálezy navíc nejsou statistikou rizikovosti podle zemí. Nevíme z nich, jaký podíl jednotlivé státy mají na českém trhu ani kolik vzorků z každé země inspekce testovala.
Chcete české kuře? Na obalu hledejte dvě věty
Pro běžného zákazníka má proto větší cenu vědět, jak původ masa při nákupu skutečně zjistit. A tady může obal klamat víc, než by člověk čekal.
Známý ovál s písmeny země a číslem provozu totiž není dokladem původu masa. Státní veterinární správa vysvětluje, že identifikační značka informuje o schváleném podniku, v němž proběhla poslední hygienicky významná manipulace s masem, například jeho balení. Z veterinárního oválu proto nelze automaticky vyvozovat, kde bylo kuře chováno.
Kdo chce při nákupu čerstvé drůbeže preferovat českou produkci, měl by hledat především údaje „Chov v:“ a „Porážka v:“. U čerstvého, chlazeného a mraženého nezpracovaného drůbežího masa patří tyto informace mezi povinné údaje o původu. Chceme-li tedy kuře skutečně chované a poražené v Česku, u obou položek hledáme Českou republiku.
Prakticky to znamená, že při rozhodování není dobré spoléhat jen na českou značku, adresu společnosti nebo grafiku obalu. Rozhodující informace bývá často mnohem méně nápadná a najdeme ji až mezi povinnými údaji na etiketě.
Českému masu lze dát přednost, zárukou ale není
Z dlouhodobých údajů Státní veterinární správy i evropských kontrol vyplývá, že právě drůbež patří z hlediska bakteriální kontaminace k problematičtějším druhům masa. Nejde přitom pouze o salmonelu. Syrové kuřecí je často kontaminováno také bakterií Campylobacter, která je dnes vůbec nejčastější příčinou hlášených alimentárních bakteriálních infekcí v Evropské unii. Podle EFSA mohou kuřata a kuřecí maso přímo souviset s 20 až 30 procenty lidských případů kampylobakteriózy.
Podstatně klidnější obraz nabízejí dlouhodobé kontroly například u hovězího masa. Starší český monitoring SVS ukázal velmi výrazný rozdíl už u samotné salmonely: pozitivních bylo 8,31 procenta vzorků brojlerů, zatímco u skotu pouze 0,35 procenta a u prasat 0,31 procenta. Neznamená to, že hovězí nebo vepřové nemůže obsahovat nebezpečné bakterie – u hovězího se například sledují některé kmeny E. coli. Rozdíl je v tom, že drůbež dlouhodobě představuje velmi významný rezervoár hned několika běžných původců alimentárních infekcí.
Pro zákazníka, který vybírá maso i podle mikrobiologického rizika, tedy nejsou jednotlivé druhy úplně rovnocenné. Kuřecí vyžaduje větší obezřetnost, zatímco hovězí, jehněčí či skopové se v souvislosti s běžnou bakteriální kontaminací v kontrolních hlášeních neobjevují zdaleka tak často.
Lze doporučit i českou produkci, která se až na výjimky ukazuje jako bezproblémová. I Český svaz zpracovatelů masa hodnotil úroveň domácí produkce pozitivně. V dřívějším rozhovoru pro Potravinářskou revue s odkazem na kontroly SVS a SZPI uvedl, že kvalita českých masných výrobků má „velmi dobrou úroveň co do kvality a zejména pak zdravotní nezávadnosti“.
