Krajská hygienická stanice Zlínského kraje a Státní veterinární správa původně ukázaly jen na jediný produkt – „Naše vepřová paštika s mandlemi“. Laboratoře v něm pomocí molekulárně genetických metod zjistily přítomnost bakterií nesoucích geny pro tvorbu botulotoxinu typu A. Celá kontrola se rozjela poté, co jeden ze zákazníků nahlásil zdravotní komplikace po snězení originálně zabalené paštiky.

Jenže koncem července přišel zásadní zvrat. Úřady 31. července varování oficiálně rozšířily, protože bakterii Clostridium botulinum potvrdily i u výrobku „Naše vepřová paštika se zeleným pepřem“. Pozitivní výsledky navíc vyšly u různých výrobních šarží obou druhů. Zákazníci se proto nemohou spoléhat na datum minimální trvanlivosti vytištěné na obalu. Výstraha platí pro obě varianty zakoupené v luhačovickém hotelu bez ohledu na šarži nebo uvedené datum.

Kontrolní orgány doporučují paštiky vyhodit, případně vrátit v místě zakoupení. Lidé by sklenice neměli ani otevírat, natož zkoušet jejich nezávadnost čichem nebo chutí. Botulotoxin totiž nelze spolehlivě rozpoznat podle vzhledu, vůně ani chuti a nebezpečná může být i velmi malá ochutnávka. Dát si „jen na špičku nože“ tak v tomto případě neznamená test kvality, ale naprosto zbytečný hazard.

Bakterie v jídle ještě neznamená volný toxin, riziko je ale obrovské

Mezi nálezem samotné bakterie a přímým průkazem již vytvořeného jedu v potravině existuje odborný rozdíl. Laboratoře v tomto případě potvrdily přítomnost bakterie Clostridium botulinum, která je schopná produkovat botulotoxin. Už samotný nález v uzavřené masové konzervě představuje natolik závažné riziko, že úřady vyzvaly spotřebitele, aby paštiky vůbec nejedli. Nedává žádný smysl čekat na doplňující testy ani doufat, že právě konkrétní sklenička zůstala nezávadná.

Jde o důležité preventivní opatření. Botulismus totiž nemá nic společného s běžnou střevní virózou, kterou člověk přejde za den či dva na lůžku. Botulotoxin napadá nervový systém, může vyvolat postupující ochrnutí a v nejtěžších případech způsobit selhání dýchání. Zrádný bývá i fakt, že otrava tímto jedem je poměrně vzácná. Pacient si tak počáteční slabost nemusí spojit s jídlem, které snědl před několika dny.

 

Jak obávaný „klobásový jed“ ničí organismus

Bakterie Clostridium botulinum patří mezi anaerobní organismy. Dokáže růst a za vhodných podmínek Právem obávaný mikroskopický viník, bakterie Clostridium botulinum, se řadí mezi takzvané anaerobní organismy. Pro svůj život a především pro tvorbu nebezpečného jedu vyžaduje prostředí bez přístupu vzduchu. Zde leží jádro celého rizika: nedostatečně sterilované masové konzervy, po domácku zavařovaná zelenina nebo česnek naložený v oleji vytvářejí bezkyslíkaté prostředí, v němž se bakteriím nebývale daří. Ačkoliv je alimentární botulismus naštěstí vzácným jevem, jeho průběh bývá nemilosrdný a bez včasné lékařské pomoci může skončit tragicky.

Mechanismus účinku botulotoxinu v lidském těle připomíná precizně cílenou blokádu. Toxin selektivně znemožňuje uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu na nervosvalových ploténkách, čímž přeruší komunikaci mezi nervovým systémem a svalovými vlákny. Tělem se následně šíří plíživá svalová slabost. V nejtěžších případech zasáhne dýchací svalstvo, takže se pacient neobejde bez podpory plicní ventilace na jednotce intenzivní péče.

Základním pilířem záchrany zůstává co nejrychlejší podání specifického antitoxinu. Ten dokáže volný jed v krvi neutralizovat a zastavit další postup ochrnutí, nedokáže však zvrátit škody, které v těle již vznikly. V zápase s touto nákazou proto rozhoduje každá hodina.

Inkubační doba alimentárního botulismu se nejčastěji pohybuje od šesti do 72 hodin. První potíže se však mohou projevit už po několika hodinách, případně až s odstupem několika dní. Určit přesného viníka tak bývá bez odborné diagnostiky složité.

Varovné příznaky vyžadují okamžitou pomoc

Mezi typické první projevy otravy patří mlhavé nebo dvojité vidění, pokles očních víček, výrazné sucho v ústech, obtížné polykání, problémy s řečí, motání hlavy a celková svalová slabost. Někdy se přidají také žaludeční nevolnosti, zvracení, průjem, zácpa nebo nafouknutí břicha. Zásadní jsou však především nastupující neurologické obtíže a postupující svalová ochablost.

Pokud jste některou ze zmíněných paštik jedli a pozorujete na sobě uvedené příznaky, musíte okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Lékařům hned v úvodu řekněte, že jste konzumovali paštiku z Hotelu Litovel. Tato informace může urychlit stanovení diagnózy a včasné zahájení léčby.

 

Ohřívání paštik nic neřeší

Ačkoliv botulotoxin jakožto bílkovina při dostatečně vysokých teplotách degraduje, pokoušet se paštiku „zachránit“ převařením nebo upečením doma je obrovská chyba. Oficiální instrukce úřadů jsou jednoznačné: výrobky v žádném případě nejíst, bezpečně je zlikvidovat nebo vrátit v místě zakoupení.

Kontrolní orgány případ nadále šetří. Pro spotřebitele ale platí jednoduchá věc: vepřová paštika s mandlemi ani paštika se zeleným pepřem z Hotelu Litovel v Luhačovicích na stůl nesmí. U potraviny spojené s rizikem jednoho z nejsilnějších přírodních jedů nestojí žádný experiment za to.