Sdílet
Falšování potravin není jen estetickou vadou nebo drobným administrativním pochybením. Je to přímý útok na peněženku i důvěru spotřebitele. Pokud si zákazník v regálu vybere produkt s vědomím, že platí za prémiový podíl masa, a domů si odnáší výrobek „nastavený“ levnějšími složkami, dochází k jasnému porušení pravidel poctivého obchodu.
Italské zklamání v dárkovém balení
Prvním hříšníkem, na kterého si inspektoři posvítili v síti Albert, je sušený masný výrobek Excellent EVERYDAY SPECIAL SALAME MILANO. Tato delikatesa od italského výrobce I.SA.S Industria Salumi Simonini se na první pohled tváří jako vrchol uzenářského umění. Na obale deklaruje, že na výrobu 100 gramů hotového salámu bylo použito úctyhodných 149 gramů vepřového masa. U sušených výrobků je tento poměr klíčový – během procesu zrání se odpařuje voda a chuť se koncentruje.
Laboratorní analýza v akreditované laboratoři však přinesla studenou sprchu. Namísto slibovaných 149 gramů masa odhalila pouze 120,9 gramu. Rozdíl téměř 30 gramů masa na každých 100 gramů výrobku je v tomto segmentu propastný. Takový deficit není náhodnou odchylkou při výrobě, ale systémovým selháním kontroly kvality, které uvádí milovníky italských specialit v omyl. Salám, který měl být symbolem poctivého zrání, se tak stal symbolem klamavé obchodní praktiky.
Polská konzerva: Kde zmizelo 13 procent vepřového?
Druhý případ nás zavádí do regálů řetězce Lidl, kde inspekce narazila na Chalupářské vepřové maso Pikok. Konzervy jsou v české kuchyni fenoménem, často vyhledávaným pro rychlou večeři nebo jako zásoba na cesty. O to důležitější je jejich nutriční hodnota. Polský výrobce PAMAPOL S.A. na etiketě hrdě uváděl obsah masa ve výši 89 %.
Realita prověřená laboratorními testy však ukázala jiný obrázek. Skutečný obsah masa v této šarži činil pouhých 76,6 %. Zmizelo tedy více než 12 % masa, které bylo pravděpodobně nahrazeno vodou, pojivy nebo jinými levnějšími plnidly. Pro spotřebitele, který hledá v konzervě především bílkoviny a poctivou chuť masa, je takové zjištění naprosto nepřijatelné.
Neúprosná ruka zákona a evropský rozměr
SZPI v obou případech reagovala okamžitě a nekompromisně. Prodej dotčených šarží byl zakázán a s oběma řetězci bude zahájeno správní řízení o uložení pokuty. Ta může dosahovat milionových částek, zejména pokud se prokáže, že k takovému pochybení docházelo opakovaně. Pro obchodníky, jako jsou Albert a Lidl, je to navíc citelná rána pro jejich image, kterou se snaží budovat na pilířích kvality a čerstvosti.
Tento incident však nekončí pouze na hranicích České republiky. Informace o falšovaných uzeninách byly předány do evropského systému AAC (Administrative Assistance and Cooperation). Tento systém slouží jako digitální bič na nepoctivé výrobce v rámci celé Evropské unie. Díky němu se o prohřešcích italského i polského závodu dozvědí dozorové orgány v jejich domovských zemích, které mohou provést hloubkové kontroly přímo v místě výroby.
Proč na obsahu masa záleží?
V dnešní době, kdy se stále více mluví o zdravém životním stylu a kvalitě surovin, je podíl masa v uzeninách klíčovým ukazatelem. Maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínů skupiny B a minerálních látek. Pokud je v receptuře nahrazeno jinými složkami, klesá nutriční hodnota výrobku a zvyšuje se podíl přídatných látek, které mají za úkol maskovat chybějící strukturu a chuť.
Klamání spotřebitele v oblasti složení potravin je formou nekalé soutěže. Výrobce, který „šidí“ recepturu, získává neoprávněnou ekonomickou výhodu oproti poctivým zpracovatelům, kteří dodržují vysoké standardy a nemohou si dovolit stlačit cenu na úkor kvality surovin.
Jak se může bránit spotřebitel?
I když je v silách běžného zákazníka jen stěží rozpoznat laboratorní odchylku v obsahu masa, existuje několik pravidel, kterými se lze řídit:
Vybírejte si prověřené řady a značky, které mají dlouhodobě dobrou reputaci.
Pokud je cena podezřele nízká ve srovnání s konkurencí u produktu, který deklaruje vysoký podíl masa, buďte na pozoru.
Sledujte webové stránky SZPI a jejich portál „Potraviny na pranýři“. Pravidelně zde zveřejňují aktuální nálezy.
Kvalita potravin na českém trhu je téma, které nikdy neztratí na aktuálnosti. Aktuální nálezy italského salámu a polské konzervy jsou jasným signálem, že dozorové orgány nespí a že tlak na poctivost výrobců neustává. Je to souboj, ve kterém jde o víc než jen o etikety – jde o naši kulturu stravování a respekt k zákazníkovi.
