Sdílet
Výzkumníci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzita v Brně se aktuálně zaměřují na jejich kontrolované pěstování a zkoumají nutriční vlastnosti. Obě rostliny mají totiž mimořádně zajímavé složení a v některých ohledech dokážou konkurovat i běžným plodinám, které dnes považujeme za základ zdravé stravy.
Rostliny, které jsme měli celou dobu před očima
Okřehek zná skoro každý, i když by si na jeho jméno možná hned nevzpomněl. Zelený povlak na hladině rybníků, nádrží nebo tůní většinou bereme jako samozřejmost, někdy dokonce jako problém. Vesnovka je na tom podobně. Roste na polích, rumištích i podél cest, vypadá trochu jako brokolice a chutná lehce štiplavě. Právě proto se jí říká divoká brokolice. Obě rostliny jsou běžnou součástí české krajiny, ale v kuchyni na ně člověk narazí jen výjimečně, spíš náhodou než záměrně.
Jak upozornila mluvčí Mendelovy univerzita v Brně, Tereza Pospíchalová v informacích poskytnutých České tiskové kanceláři, okřehek ani vesnovka rozhodně nepatří mezi nutričně bezvýznamné rostliny. Naopak – už v planě rostoucí podobě obsahují vysoké množství látek důležitých z hlediska výživy a při řízeném pěstování je dokonce možné jejich podíl ještě dál zvyšovat.
Okřehek vyniká především vysokým obsahem bílkovin, u vesnovky je klíčová látka, která nese název sulforafan. Ta vyniká především antikarcinogenními účinky. Předběžné závěry přibližují její přínos brukvovité zelenině, zejména brokolici.
Okřehek jako tichý konkurent sóji
Právě okřehek budí v posledních letech stále větší pozornost i v zahraničí. Evropská unie jej schválila jako potravinu teprve nedávno, přestože vědecké studie jeho potenciál popisují už delší dobu. Výsledky výzkumů ukazují, že okřehek dokáže produkovat až šestkrát více bílkovin na hektar než sója, která dnes patří k nejrozšířenějším zdrojům rostlinných proteinů na světě.
Jak podotkl Robert Pokluda z Ústavu zelinářství a květinářství, cílem výzkumníků není vyšlechtit další „zázračnou“ plodinu, ale naučit se pracovat s tím, co už existuje. „Smyslem je hledání zcela nových potravinových zdrojů a úprava podmínek pěstování ve vnitřním prostředí. Tím rostliny stimulujeme k přirozeně vyšší produkci specifických obsahových látek,“ cituje jeho slova Česká tisková kancelář. Výsledkem by podle odborníka mohly být suroviny vhodné pro výrobu nutričně bohatších potravin.
Divoká brokolice s nečekaným obsahem
Podobně systematicky postupují odborníci i u vesnovky. V uplynulém období již sesbírali rostliny z různých míst České republiky a porovnávali obsah sulforafanu. „Obecně se vyskytuje ve vysokých hladinách v brukvovité zelenině. Dosavadní výsledky ale ukazují, že vesnovka jej obsahuje násobně více,“ uvedl Pokluda.
Sulforafan je látka, která je dlouhodobě zkoumána pro své možné ochranné účinky na lidský organismus. Právě kvůli němu se v posledních letech těší velké popularitě brokolicové klíčky a další funkční potraviny. Pokud se potvrdí, že vesnovka nabízí ještě vyšší koncentrace této látky, může se z ní stát zajímavá surovina nejen pro potravinářství, ale i pro další vývoj ve výživě.
Nenápadné rostliny v době hledání nových cest
Výzkum okřehku a vesnovky zapadá do širšího hledání nových potravinových cest, které dnes probíhá napříč Evropou i mimo ni. Nejde o honbu za další módní surovinou ani o laboratorní experiment odtržený od reality, ale spíš o návrat pozornosti k rostlinám, které jsme měli dlouho na očích a nikdy jsme je nebrali vážně. Ukazuje se, že odpověď na otázku, co budeme jíst v budoucnu, nemusí přijít jen z technologických startupů nebo z vývoje náhražek masa, ale i z pečlivější práce s tím, co už v krajině roste.
Zároveň ale platí, že mezi výsledky výzkumu a běžným využitím v potravinářství je ještě dlouhá cesta. Vědci otevřeně mluví o nutnosti dalších testů, schvalovacích procesů i ověřování bezpečnosti. Přesto už dnes dávají okřehek i vesnovka nahlédnout do toho, jak by se mohl rozšiřovat náš pohled na potraviny – nejen jako na zdroj kalorií, ale jako na proměnlivou a stále se vyvíjející součást každodenního jídelníčku.
