Sdílet
V některých amerických restauracích se začíná objevovat nový typ nabídky: menší porce určené hostům, kteří hubnou pomocí léků typu Ozempic nebo Mounjaro. Tito zákazníci zpravidla snědí pouze několik soust, některým potravinám se kvůli vedlejším účinkům musejí vyhýbat a plnou porci jednoduše nevyužijí. Pro podniky to však neznamená problém – naopak.
Newyorská pivnice Clinton Hall zavedla třetinový hamburger doplněný malým pivem a adekvátní cenou. Koncept se rychle ukázal jako úspěšný. Podnik má často vyprodáno ještě před zavírací dobou a počet vrácených či nedojedených jídel klesl. Gastronomické provozy tak poprvé reagují na rostoucí počet hostů, kteří kvůli užívání GLP-1 přípravků konzumují zhruba čtvrtinu standardního talíře.
Podobně postupuje i restaurace Tucci na centrálním Manhattanu. Majitel začal servírovat masové kuličky po jedné nebo po třech kusech. Hosté si pochvalují možnost zaplatit jen za to, co skutečně snědí, a restaurace zároveň výrazně snižuje potravinový odpad. „Neplýtvám potravinami, což mi vždy vadilo. A hosty, kteří si objednávají velikost porce Ozempic, nijak nesoudím. Jen se snažím vyjít vstříc potřebám těch, kdo mají nějaký životní styl,“ říká provozovatel.
Odborníci upozorňují, že jde i o generační trend. Lidé mezi 25 a 35 lety kladou důraz na udržitelnost a menší ekologickou stopu, a proto preferují častější a menší jídla. Podle dietologa Roberta Powella je proto logické, že některé podniky zavádějí „malá menu“ i přímo pro uživatele léků s obsahem GLP-1. U těchto hostů totiž běžná porce často končí v koši a malý talíř je pro ně praktičtější i ekonomičtější.
Ne všichni však změnu vítají. Ramsay odmítá, že by měl přizpůsobovat kuchyni. Zatímco některé restaurace vidí v přizpůsobení nabídky příležitost, světoví šéfkuchaři se k trendu staví zdrženlivě nebo přímo odmítavě. Mezi nejvýraznější kritiky patří Gordon Ramsay. Pro magazín People jednoznačně uvedl, že žádné změny nechystá:
„Nepovažuji za nezbytné ustupovat lidem, kteří se chtějí dostat na ideální váhu tímto způsobem. Takže nemám důvod, abych svoje menu přizpůsoboval tomu, co chtějí, nebo nechtějí. V mojí restauraci se budou podávat moje jídla.“
Ramsay zároveň odmítl tvrzení svého kolegy Hestona Blumenthala, který veřejně naznačil, že se porce v jeho podnicích zmenšují právě proto, aby vyhověly lidem držícím přísné diety. Ramsay to popírá a uvádí, že jeho restaurace jsou určeny lidem se standardním vztahem k jídlu, nikoli těm, kteří kvůli lékům spořádají pouze několik soust.
Ani léky samotné nejsou bez rizik. Přibývá případů zdravotních komplikací. Popularita GLP-1 přípravků roste rychleji, než se původně očekávalo. Léky jako Ozempic nebo Mounjaro byly vyvinuty především pro pacienty s diabetem, nikoli jako univerzální prostředek na hubnutí. Uživatelé skutečně hubnou – protože jejich tělo ztrácí pocit hladu a jídlo jim chutná jednotvárně –, ale jejich organismus není na tak zásadní změnu stravování vždy připraven.
Zaznamenávají se případy výrazných trávicích potíží, zvracení, nesnášenlivosti některých potravin i zpomaleného vyprazdňování žaludku. To je také důvod, proč lidé užívající injekce musejí být opatrní ve výběru jídel a někdy dokonce volit jen velmi malé porce.
Podle červnové zprávy The Food Away from Home Association (2025) se navíc snižuje spotřeba luxusních sladkostí a pochutin. Uživatelé GLP-1 přípravků jednoduše ztrácejí chuť na mlsání, což dopadá i na výrobce prémiových čokolád a dezertů.
Gastronomie tak stojí na rozcestí. Jedna část podniků vidí příležitost v menších porcích a nových typech menu, které odpovídají tomu, jak lidé na lécích typu Ozempic skutečně jedí. Jiní – včetně výrazných osobností světové kuchyně – odmítají, aby se tradiční restaurace přizpůsobovaly farmakologickým trendům.
Jisté je jedno: léky určené původně diabetikům začínají měnit jídelní chování zákazníků natolik, že se o jejich vlivu musí začít mluvit i v gastronomii. Ať už s nimi restaurace souhlasí, nebo ne.
