Já osobně si to nemyslím, protože každá tato značka, pokud má jasně stanovenou metodiku udělování, pro spotřebitele pak zcela konkrétní popis, co představuje, a navíc zřetelnou a nezaměnitelnou grafiku, může být tak při nákupu potravin dobrým rádcem pro jejich výběru.

Nejvíce frekventované doma i v zahraničí (obávám se, že v zahraničí ještě více, stačí se podívat do německých a rakouských supermarketů) je značka původu, v drtivé většině vyjádřená vlajkou příslušné země, někdy i slovním popisem (např. 100 % z rakouského masa). U nás tuto kategorii zastupuje především značka Česká potravina doplněná vlajkou nebo pak české vlajky na jednotlivých výrobcích. Zde je potřeba spotřebitele ujistit, že pokud výrobce označí svůj výrobek vlajkou, pak jsou dozorové orgány – tedy Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Státní veterinární správa oprávněna kontrolovat, zda je daný výrobek skutečně vyroben z české suroviny. A pokud zjistí, že tomu tak není, následuje tučná pokuta a medializace. Což je ostatně dobře, protože spotřebitel si musí být jistý, že pokud kupuje výrobek s výrazně označenou zemí původu, tak tomu tak skutečně je. Myslím se, že v době, kdy mnozí prodejci dosti výrazně šetří informacemi, odkud výrobek vlastně pochází a uvádějí to jen u výrobků, kde to po nich legislativa požaduje, je vlajka jako označení původu nanejvýš na místě.

Podobná situace je se značkami kvality, které se samozřejmě v rámci Evropy liší a u nás jsou relevantní v podstatě dvě – Klasa, jako značka Ministerstva zemědělství, a Česká cechovní norma – značka spravovaná Potravinářskou komorou ČR. Obě značky mají stanovenou metodiku hodnocení výrobků, Klasa obecně, Česká cechovní norma (ČCN) v podobě norem pro jednotlivé typy výrobků. Cechovní norma je totiž v podstatě jakýsi pokračovatel tzv. ČSN, které se v 90. letech zrušily, aby se po několika letech zjistilo, že není úplně od věci mít stanovené normy, z čeho se se mají výrobky skutečně vyrábět. A vznikla Česká cechovní norma, kde si spotřebitel na webových stránkách www. cechovninormy.cz, kde si každý spotřebitel může pro každý, logem ČCN označený výrobek najít příslušnou normu, kde je napsáno, co výrobek musí obsahovat a co nesmí obsahovat – to jsou většinou zvýrazňovače chuti či různá barviva.  I Česká cechovní norma je díky vlajce zároveň označením původu, od příštího roku se výrobky, které splňují kvalitativní parametry, ale nejsou z českých surovin (což má mnohdy důvod v tom, že daná surovina v ČR prostě není, ale výrobek plní parametry kvality), budou označovat logem ČCN bez vlajky.

O bio značkách, a různých, mnohdy zavádějících nutričních značeních si řekněme příště.