Sdílet
Sladké touhy lidé znali dávno před tím, než existovalo slovo „dezert“. Starověcí Egypťané podávali medové koláčky a sušené datle, Řekové si dopřávali medem slazené sýry a v Persii vznikaly první rafinované cukrovinky z mandlí a růží. Středověká Evropa už znala karamel, cukrové sirupy a první verze marcipánu, ovšem dezert tehdy nebyl samostatným chodem, jak ho známe dnes – spíše šlo o malou sladkou vsuvku během hostiny. Až ve francouzských aristokratických kuchyních 17. století se začal profilovat jako samostatná disciplína a symbolem společenského postavení.
Moderní éra dezertů začíná v 19. století s rozvojem cukrovarnictví. Levnější cukr umožnil vznik cukráren a dortáren ve městech, kde se zrodily klasiky jako pařížský éclair, vídeňská sachr nebo český větrník. Dnes už je cukrařina zcela samostatným oborem s vlastními soutěžemi, školami i hvězdami – a na prestižních světových pódiích se měří stejně vášnivě jako kuchařské umění michelinských restaurací.
Dezert v ceně luxusní rezidence
Dezerty jsou nejen symbolem potěšení, ale i oknem do světa maximálního luxusu– někdy až absurdního. V New Yorku si můžete objednat „Frozen Haute Chocolate“, dezert z 28 druhů kakaa, zlata a lanýžů, který stojí 25 000 dolarů. V Tokiu se prodává zmrzlina servírovaná se zlatým listem a kaviárem za několik set eur. A ve Spojených arabských emirátech se podává „The Black Diamond“, zmrzlina zvaná černý diamant s příměsí šafránu, vanilky z Madagaskaru a 23karátového zlata – porce vyjde na víc než 800 eur.
Ale nejsou to jen astronomické ceny, co svět dezertů dělá fascinujícím. Ve Francii se těší úctě staré recepty předávané po generace, v Japonsku vznikají zákusky připomínající umělecká díla a v Dánsku kuchaři spojují tradiční pečení s fermentací a umami chutěmi. Dezert se zkrátka stal gastronomickým hřištěm, kde se setkává tradice s experimentem.
Méně cukru, víc emocí
Trendem posledních let je vyváženost chutí a textur – dezert by měl mít křehkou, křupavou i krémovou složku a hrát si s kontrasty sladkého, hořkého a kyselého. „Perfektní dort či zákusek by měl mít složku krémovou, sytou, křupavou a rozhodně by neměl být jen sladký,“ vysvětluje Josef Maršálek, jeden z nejuznávanějších českých cukrářů, v rozhovoru pro ProŽeny.cz
Roste i zájem o čisté suroviny a poctivou práci, kterou zdůrazňuje i cukrářka Iveta Fabešová. „Francouzská cukrařina je pro mě synonymem kvality, úcty k řemeslu, respektu k surovinám a postupům. Cílem bylo spíš dělat dezerty kvalitně a na vysoké úrovni, bez použití jakýchkoliv náhražek,“ uvedla v rozhovoru pro ApetitOnline.cz
Mezi další výrazné směry patří rostoucí popularita rostlinných dezertů, které dokážou zaujmout i bez mléka či vajec, a návrat k lokálním surovinám – české pečení čím dál častěji sází na sezónní ovoce, bylinky nebo regionální mléčné výrobky.
Sladký svět i v Česku
Česká republika má svou vlastní, hluboce zakořeněnou cukrářskou tradici. Od klasických věnečků a punčových řezů přes babiččiny bábovky až po moderní „entremets“ ve vitrínách kaváren – dezerty jsou u nás nedílnou součástí života. Jejich obliba navíc roste i mimo kavárny: během pandemie vzrostl zájem o domácí pečení, a podle dat prodejců mouky a cukru se spotřeba surovin na sladké v roce 2021 zvýšila o víc než 20 %.
Dezerty zkrátka nejsou jen jídlo. Jsou symbolem radosti, odměny, nostalgie i oslavy. Doprovázejí nás při rodinných setkáních, tvoří středobod oslav a jsou často tím, co si pamatujeme nejdéle. Není tedy divu, že právě ony dostaly vlastní svátek.
Sladká tečka, která má smysl
National Dessert Day není výzvou k bezhlavému přejídání cukrem, ale připomínkou toho, jak hluboko sahá naše sladká historie a jak důležitou roli dezerty hrají v kultuře i každodenním životě. Od medových placek starověkých Egypťanů přes první francouzské dorty až po moderní čokoládové kouzla s listy zlata – dezerty nejsou jen o chuti, ale i o příběhu.
A jak říká Josef Maršálek, dezert není jen jídlo, ale zážitek: musí být krásný na pohled, zajímavý na chuť a zanechat vzpomínku. Možná právě proto si zaslouží svůj vlastní svátek. A tak pokud jste si dnes ještě nic sladkého nedali, 14. říjen je ideální příležitostí to napravit – a vzdát hold té nejpříjemnější části každého jídla.
