Sdílet
Ještě před tímto historickým dnem se v Česku pilo ledacos. Piva byla spíš tmavá, kalná a chuťově nevyrovnaná. Každý vařil po svém a výsledky se lišily kus od kusu. V Plzni už toho měli měšťané dost, a tak padlo rozhodnutí: postaví vlastní pivovar a začnou vařit pivo, které bude mít kvalitu, na kterou se dá spolehnout.
Groll, původem z Bavorska, byl povolán, aby v novém Měšťanském pivovaru (někdy označovaném jako „Bürgerbrauerei“) uvařil spodně kvašené pivo podle své bavorské praxe. Ale výsledek překvapil – díky výjimečně měkké plzeňské vodě, kvalitnímu žateckému chmelu a použití světlého sladu (zpracovaného novými metodami) vzniklo pivo světle zlaté barvy, průzračné, s jemnou pěnou a výraznější chutí.
Jakmile bylo pivo připraveno, první veřejná prezentace proběhla v hostinci U Pinkasů v Praze. Hostinský Jakub Pinkas nechal dovézt první sudy plzeňského ležáku a hostinec se rychle stal místem, kde se tento nový styl široce rozšířil.
Význam pro české i světové pivovarnictví
V historickém kontextu 19. století vývoj plzeňského ležáku znamenal revoluci v pivovarnictví. Pivo se změnilo z často tmavého, zakaleného nápoje na něco průzračného, lehce zlatého a pitelného — což odpovídalo novým nárokům konzumentů.
Styl „pilsner“ se pak stal světovým standardem pro světlé ležáky a mnoho piv na celém světě je inspirováno tímto modelem — často se proto používá název „pils“, „pilsner“ či „pilsener“.
Plzeňský Prazdroj (pivovar, který vznikl z Měšťanského pivovaru) má dnes statut „zdroje originálního plzeňského piva“ (v angličtině Pilsner Urquell = „původní pramen/původní zdroj“) a je často zmiňován jako místo, odkud se rozšířil moderní světlý ležák. Je zajímavé, že název „Pilsner Bier“ byl již v roce 1859 registrován místní obchodní komorou v Plzni jako ochranná značka.
Příběh Josefa Grolla a tajemství prvního ležáku
Josef Groll (1813–1887) byl zkušeným bavorským sládkem, experimentátorem, který si troufl přijmout nabídku z Plzně. Jeho působení v Plzni trvalo relativně krátce — asi tři roky — ale jeho odkaz přetrval. Podle některých pramenů při výrobě prvního ležáku Groll udělal i chybu v technologickém postupu — například v teplotě kvašení, poměru surovin nebo v načasování. Výsledek však vyšel natolik výrazný, že ustanovil nový standard.
Někdy se uvádí, že Groll počítal s tmavším pivem podle běžných bavorských vzorů, ale kombinace plzeňské vody, žateckého chmele a světlého sladu vedla k něčemu úplně jinému. Jeho rozhodnutí přijmout výzvu vytvořit „lepší pivo“ v Plzni změnilo dějiny — a české pivo dodnes nese stopy této odvahy.
Jak se 5. říjen slaví dnes?
Výročí 5. října je často připomínáno v Plzni i mezi pivovary v Česku. Při významných kulatinách (např. 170 nebo 180 let) se konají oslavy přímo v areálu pivovaru Pilsner Urquell — slavnostní varna, exkurze, kulturní program, setkání milovníků piva. Pivovar i město využívají tuto příležitost k propagaci pivní kultury, historie i turistických programů.
Také v médiích vycházejí články o „dni plzeňského ležáku“ či o významu českého piva ve světě. Kulturní akce, degustace a tematické výstavy připomínají, jak hluboce je pivo spojeno s historií českého národa.
Význam pro současnost i budoucnost
Dnes, po více než sto osmdesáti letech, má české pivo za sebou příběh, který se nedá napodobit. Světlý ležák, který se zrodil v Plzni, se stal symbolem národní hrdosti i poctivé práce sládků. Každý doušek v sobě nese kus historie – vůni žateckého chmele, chuť sladového základu i stopu řemesla, které se tu předává z generace na generaci.
Česká republika patří k zemím, kde pivo není jen nápoj, ale kulturní fenomén. V hospodách, na zahrádkách i při rodinných setkáních má svůj rituál, svůj jazyk i své místo v životě lidí. Není proto divu, že Češi dlouhodobě drží první příčku ve světové spotřebě piva na hlavu. Nejde ale jen o množství – podstatné je, že si udržují i vysoký standard kvality, který z českého piva dělá pojem, jaký nemá ve světě obdoby.
Pilsner Urquell dodnes exportuje do stovek zemí a styl „pilsner“ je jedním z nejrozšířenějších pivních stylů na světě. Nicméně je tu i výzva — uchovat autenticitu, kvalitu surovin a tradiční postupy v době masové produkce a globalizace. Pokud se pivovary vzdají své identity, může se z původního ducha „pilsneru“ stát komodita bez charakteru.
