Sdílet
Podstatou latte artu není pouze vizuální efekt. Správně připravená mikropěna má zásadní vliv na senzorické vlastnosti nápoje, především na jeho texturu a vnímání sladkosti. Jak potvrzuje i praxe českých kaváren: „Dá se říct, že káva s latte artem má lepší texturu a správně napěněné mléko vylepšuje i chuť kávy. Barista, který zvládne kreslení, tak zároveň celkově zvyšuje kvalitu servírovaného nápoje,“ uvádí Lucie Pultarová, manažerka tréninku a kvality CrossCafe.
Na mezinárodní úrovni se latte art etabloval jako samostatná soutěžní disciplína. Nejprestižnější je World Latte Art Championship, organizovaný pod hlavičkou World Coffee Events, kde baristé musí před porotou předvést sérii identických motivů a prokázat konzistentní práci s mikropěnou. Hodnotí se kontrast mezi cremou a pěnou, přesnost tvarů i estetická kompozice. Podobně populární je i Latte Art World Championship Open, fungující na eliminačním principu přímého srovnávání dvou soutěžících.
Také Česká republika se aktivně zapojuje. Každoroční Czech Latte Art Championship pod patronátem SCA Czech Republic přitahuje rostoucí počet soutěžících i diváků. Tyto akce významně přispívají k profesionalizaci baristické praxe a k rozvoji kavárenské kultury. „Naši hosté mají rádi různé druhy latte artu, záleží na jejich náladě a vkusu. Základní motiv, jako je srdíčko, je oblíbený pro svou jednoduchost, ale zkušení baristé zvládají i složitější rosettu, tulipán či labuť,“ doplňuje Pultarová.
Z technického hlediska je latte art závislý na správně připravené mikropěně. Ta musí obsahovat mikroskopické bubliny, které vytvářejí hladký, lesklý povrch. „Při šlehání je důležité jemné vytváření mikropěny. Šlehání by mělo být prováděno plynulým pohybem, aby se vytvořila rovnoměrná pěna, která bude dostatečně hustá, ale zároveň i sametově jemná,“ zdůrazňuje Pultarová. Optimální výsledky přináší plnotučné mléko díky vyššímu obsahu bílkovin a tuku, nicméně i rostlinné alternativy, zejména ovesné, jsou při správné technice použitelné.
Trendem je i 3D „pití“ kávy
Zajímavým trendem posledních let je rozvoj tzv. 3D latte artu, kdy baristé modelují pěnu nad hladinu nápoje a vytvářejí prostorové tvary. V Asii se navíc rozšířilo barvení pěny přírodními pigmenty, čímž se káva mění téměř v malířské plátno. Tyto směry sice nepatří k soutěžnímu standardu, nicméně dokazují, jak široký je potenciál spojení senzoriky a estetiky v kávové kultuře.
Latte art dnes představuje ukazatel baristické profesionality a důležitý nástroj komunikace s hostem. V českých kavárnách se stal běžnou součástí servisu a zároveň vstupní branou pro zákazníky, kteří se chtějí o kávě dozvědět víc. Jak uzavírá Pultarová: „I když začátky latte art mohou být výzvou, s dostatečným tréninkem se i začátečník může dostat k velmi pěkným výsledkům.“
Jak začít s latte artem
Základem je vždy kvalitní espresso s pevnou cremou, která tvoří podklad pro kreslení. K němu je potřeba plnotučné mléko – díky vyššímu obsahu bílkovin a tuku vytvoří stabilní mikropěnu. Mléko se šlehá do teploty kolem 60–65 °C, přičemž nejdřív se do něj jemně vpustí vzduch a poté se „roluje“, aby se bubliny rovnoměrně rozptýlily. Výsledkem je hladká, lesklá pěna bez viditelných bublinek.
Pro začátky se doporučuje nerezová konvička s úzkým zobáčkem, která umožní přesnější nalévání. Samotný proces lití spočívá v tom, že se nejprve lije z větší výšky tenký proud mléka, aby se spojil s kávou. Jakmile se šálek začne plnit, konvička se přiblíží, proud zesílí a barista může jemným pohybem ruky kreslit první motivy. Tradičně se začíná srdíčkem – jednoduchým, ale efektním obrazcem, který zvládne i začátečník po několika pokusech. Pokročilejší motivy jako rosetta nebo tulipán už vyžadují více cviku a cit pro práci s pěnou.
Jak říká Lucie Pultarová z CrossCafe: „Učení se latte artu spočívá hlavně v technice nalévání mléka do espressa a jemné práci s mléčnou pěnou. I když začátky mohou být výzvou, s dostatečným tréninkem se i začátečník může dostat k velmi pěkným výsledkům.“
