Sdílet
Popcorn se v posledních letech dostává i pod drobnohled vědeckých pracovníků. Ti totiž pracují s tezí, že celé zrno kukuřice má bohatý nutriční profil, který kazí jen způsob jeho přípravy, tedy tuk, transmastné kyseliny, sůl a další ochucující složky, v případě popcornu připraveného z polotovaru lze čerpat pak další „výhody“ vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Ovšem za předpokladu, že spotřebitel zvolí domácí přípravu – zrna sušené kukuřice (typu Zea mays everta) nechá vypukat v papírovém sáčku v mikrovlnné troubě, případně na lžíci řepkového oleje na plotně pod pokličkou a samozřejmě jej následně pouze přiměřeně osolí – může těžit z celé řady prospěšných účinků.
Zdroj vlákniny i ceněných polyfenolů
Kukuřičné zrno je bohaté na některé minerální látky. Nejvíce prospěšné jsou však obsažené polyfenoly, což jsou rostlinné antioxidanty, které se jinak hojně vyskytují v ovoci, zeleném čaji nebo olivovém oleji. Jenže zatímco třeba jablko však tvoří z osmdesáti procent voda, popcorn je prakticky koncentrovaným zdrojem těchto polyfenolů. Výzkumný tým vedený Joem Vinsonem z University of Scranton už před lety upozornil, že v jedné porci může být až 300 miligramů těchto ochranných látek.
Napukaná zrna jsou navíc ceněna i pro poměrně vysoký obsah vlákniny. Podle údajů USDA jí obsahuje v každých 100 gramech až 15 gramů. Nejenže vláknina pomáhá trávení, zpomaluje vstřebávání glukózy a snižuje výkyvy hladiny cukru v krvi, celkově revitalizuje střevní mikrobiom a tím podporuje imunitu i psychickou kondici. Funguje totiž přesně na všech úrovních napříč celou osou střevo-mozek.
Plné zdraví i ve vyšším věku
Vliv vlákniny a polyfenolů obsažených v popcornu ale nekončí u trávení. Obě tyto složky hrají významnou roli i v kardiovaskulárním zdraví. Je prokázáno, že polyfenoly mírní oxidační stres, eliminují zánětlivé markery a efektivně přispívají k ochraně vnitřní výstelky cév – endotelu. Vláknina optimalizuje hladinu LDL cholesterolu, čímž napomáhá ke snižování rizika kardiovaskulárních potíží. Podle závěr z American Journal of Clinical Nutrition (2016) může pravidelný příjem celozrnných potravin snížit rizika ischemické choroby srdeční o 21 procent.
Na tyto závěry upozorňuje nepřímo i Dan Buettner, který jako první zpopularizoval „nesmrtelnou“ koncepci modrých zón – tedy oblastí světa, kde lidé žijí nejdéle. On sám celozrnné obiloviny zařazuje ve svých doporučení jako klíčový prvek dlouhověkosti.
Zdroj: Autorský text, ScienceDaily, Foodstruct, Real Simple, Self
