ČOI zaznamenala devětkrát neoprávněné zaokrouhlování, a případy, kdy další prodejci požadovali příplatek za použití karty. Zákon přitom rozlišuje mezi placením hotovostí a kartou zcela jednoznačně.

Rozdíl několika desetihaléřů při běžném nákupu většinu zákazníků nezaujme. Obchodníci ale nemohou u plateb kartou automaticky zaokrouhlovat konečnou částku na celé koruny, jak jsou zvyklí při přijímání bankovek a mincí. Přesto se s tím inspektoři České obchodní inspekce během letošních kontrol opakovaně setkali. V některých provozovnách navíc zákazníci platili zvláštní poplatek pouze proto, že místo hotovosti použili kartu.

140 provozoven, 30 procent prohřešků

Zaměřila se především na menší obchody, stánkový prodej, restaurace a provozovny služeb. Kontroly proběhly také na tržištích a u internetových obchodníků. Od března do července 2026 uskutečnila Česká obchodní inspekce celkem 140 kontrol a při 42 kontrolách, tedy ve 30 procentech případů, inspektoři zjistili porušení právních předpisů. Přímo s pravidly pro přijímání plateb však souviselo pouze 12 kontrol.

Neoprávněné zaokrouhlení konečné částky při platbě kartou zaznamenali inspektoři devětkrát. Ve čtyřech případech obchodníci požadovali poplatek za použití běžné spotřebitelské platební karty. Některá pochybení se při jedné kontrole překrývala.

Výsledky nelze považovat za reprezentativní obraz celého českého maloobchodu. Ukazují však, že se nejedná pouze o hypotetický problém. Inspektoři chyby zjistili při konkrétních kontrolních nákupech.

 

Při platbě kartou se haléře neztrácejí

Důvodem zjištěných problémů je rozdíl mezi hotovostní a bezhotovostní úhradou. Jak všichni víte, české desetihaléře a dvacetihaléře přestaly platit už v roce 2003, padesátihaléře o pět let později. Dnes je tak nejmenší používanou mincí jedna koruna, což znamená, že při placení hotovostí musí obchodník  konečný účet zaokrouhlit na nejbližší celou korunu.

Nákup za 148,60 koruny zákazníka při hotovostní platbě vyjde na 149 korun. Pokud by celková částka činila 148,40 koruny, zaplatil by naopak jen 148 korun. Obě situace jsou správné.

U platební karty ale žádné podobné omezení neexistuje. Bankovní systémy běžně zpracovávají částky v korunách a haléřích. Jestliže tedy pokladna vypočítá cenu nákupu na 148,60 koruny, stejnou částku má zákazník vidět také na terminálu. Není podstatné, zda platí plastovou kartou, mobilem nebo hodinkami.

Výklad potvrzuje Ministerstvo financí ve svém oficiálním stanovisku. K otázce oprávněnosti zaokrouhlování při platbě kartou uvádí, že „není důvod při bezhotovostní platbě ceny nějakým způsobem dále zaokrouhlovat nebo korigovat“.

Ministerstvo upozorňuje na povinnost prodávajícího účtovat zákazníkovi sjednanou cenu. Pokud obchodník nabízí zboží za určitou částku a zákazník ji nákupem přijme, nemůže ji při placení svévolně změnit.

Zaokrouhluje se celý nákup, nikoli každá položka

U hotovostních plateb se na celé koruny upravuje pouze výsledný účet, nikoli ceny jednotlivých položek. Koupíme-li například tři výrobky po 19,40 koruny, pokladna nám správně spočítá celkem 58,20 koruny. Při placení bankovkami nebo mincemi ale vydáme jen 58 korun, protože dvacet haléřů se zaokrouhlí dolů. Při použití platební karty žádná taková úprava neprobíhá a obchodník si musí naúčtovat původních 58,20 koruny.

Jiná situace by nastala, pokud by pokladní zaokrouhlila každou cenu samostatně. Ze tří výrobků po 19 korunách by jí vyšel účet na 57 korun, ačkoli skutečný součet je vyšší. Takový výpočet odporuje § 3 zákona o ochraně spotřebitele, podle něhož se na celé koruny upravuje pouze výsledná částka hrazená v hotovosti. Na účtence by proto měl být uveden původní součet všech položek a případně také jeho úprava pro hotovostní platbu. Při placení kartou se vychází z původního součtu, včetně všech haléřů.

 

Za platbu kartou nesmí obchodník požadovat příplatek

Inspektoři se během letošních kontrol setkali také s provozovnami, kde zákazníci za použití platební karty museli připlácet. Někteří obchodníci si totiž k ceně nákupu připočítávali další částku, přestože jim to u běžných spotřebitelských karet zákon neumožňuje.

Zákaz se týká drtivé většiny karet, které nosíme v peněženkách – tedy běžných osobních debetek a kreditek Visa či Mastercard. Obchodníkovi přitom nepomůže ani ta nejviditelnější cedulka u pokladny; zákon o platebním styku totiž takové přirážky u spotřebitelských karet natvrdo zakazuje a výjimku tvoří jen některé firemní karty. Pokud z vás prodejce poplatek přesto vytáhne, Česká obchodní inspekce upozorňuje, že jde o bezdůvodné obohacení a vy máte plné právo požadovat peníze zpět. Argument, že sám obchodník platí bankám provize za provoz terminálu nebo zpracování plateb, neobstojí – jde o jeho vlastní podnikatelské náklady, nikoli o sumu, kterou smí svévolně připočíst zákazníkovi k účtu.

Jak postupovat, když obchod účtuje vyšší cenu

Rozdíl mezi cenou nákupu a částkou zadanou na terminálu lze nejjednodušeji vyřešit ještě před potvrzením platby. Zákazník by měl obsluhu upozornit a požádat o opravu, dokonce i pokud už zaplatil. Pak může požadovat vrácení neoprávněně účtovaného rozdílu.

Pro případný spor se vyplatí uchovat doklad o nákupu a záznam karetní transakce. Prodávající má podle informací ČOI povinnost vystavit na žádost zákazníka doklad o zakoupení zboží. Bankovní aplikace potom umožní ověřit skutečně odečtenou částku.

Pokud obchodník chybu odmítá napravit nebo zákazník zjistí, že jde o opakovanou praxi, může podat podnět ke kontrole prostřednictvím elektronické podatelny ČOI. Podnět slouží k prověření postupu prodávajícího, nikoli k automatickému vrácení peněz konkrétnímu zákazníkovi.

ČOI v září uvedla, že v souvislosti s celou kontrolní akcí dosud nabylo právní moci 20 sankčních opatření v celkové výši 74 tisíc korun. Tato částka se vztahovala k různým zjištěným porušením předpisů, nikoli výhradně k zaokrouhlování.

Při běžném nákupu může jít jen o několik desetihaléřů. Z hlediska zákona však není rozhodující, zda obchodník nesprávně naúčtuje třicet haléřů, nebo mnohem vyšší částku. Rozhodující je, zda zákazník zaplatil cenu, kterou měl skutečně uhradit.

 

 

Jak postupovat, když obchod účtuje vyšší cenu

Rozdíl mezi cenou nákupu a částkou zadanou na terminálu lze nejjednodušeji vyřešit ještě před potvrzením platby. Zákazník by měl obsluhu upozornit a požádat o opravu, dokonce i pokud už zaplatil. Pak může požadovat vrácení neoprávněně účtovaného rozdílu.

Pro případný spor se vyplatí uchovat doklad o nákupu a záznam karetní transakce. Prodávající má podle informací ČOI povinnost vystavit na žádost zákazníka doklad o zakoupení zboží. Bankovní aplikace potom umožní ověřit skutečně odečtenou částku.

Pokud obchodník chybu odmítá napravit nebo zákazník zjistí, že jde o opakovanou praxi, může podat podnět ke kontrole prostřednictvím elektronické podatelny ČOI. Podnět slouží k prověření postupu prodávajícího, nikoli k automatickému vrácení peněz konkrétnímu zákazníkovi.

ČOI v září uvedla, že v souvislosti s celou kontrolní akcí dosud nabylo právní moci 20 sankčních opatření v celkové výši 74 tisíc korun. Tato částka se vztahovala k různým zjištěným porušením předpisů, nikoli výhradně k zaokrouhlování.

Při běžném nákupu může jít jen o několik desetihaléřů. Z hlediska zákona však není rozhodující, zda obchodník nesprávně naúčtuje třicet haléřů, nebo mnohem vyšší částku. Rozhodující je, zda zákazník zaplatil cenu, kterou měl skutečně uhradit.