Sdílet
Svatomartinské posvícení patří k těm nejznámějším vůbec. Název dostalo podle svatého Martina, který se kdysi pro svou víru vzdal služby v armádě, v pouhých 22 letech přijal křest a později byl vysvěcen na biskupa. Legenda tvrdí, že svatomartinská husa se peče proto, že když se Martin vyhýbal biskupské službě, schoval se v husinci, ale husy ho vyhýkaly, tedy prozradily jeho úkryt.
Skutečnost je ovšem mnohem prozaičtější. Husy se v tomto období pekly, protože byly nejlépe vykrmené a správně tučné. Konkrétní datum 11.11. ale se svatým Martinem opravdu souvisí, jeho pohřeb se totiž konal přesně 11.11. 389. Od té doby se mnohé změnilo, ale svatomartinské posvícení má stále svůj půvab. Pečou se křehké rohlíčky, obvykle s ořechovou náplní, konají se různé slavnosti a průvody a na stole by neměla chybět husí pečínka, doplněná zelím a knedlíkem.
Jak (ne)zdravá je pečená husa?
I bez počítání kalorií si asi každý dovede představit, že úplně dietní husí pečínka není. Přibližná kalorická hodnota jedné porce pečené svatomartinské husy s knedlíkem a se zelím se ale může lišit podle způsobu přípravy i velikosti porce. Záleží i na tom, kterou část husičky si dopřejete, zda s kůží nebo bez, jaký druh knedlíku bude servírován a kolik plátků a jak moc a zda je zahuštěné zelí. Celková kalorická hodnota jídla tak bude kolísat přibližně mezi 2500-3500 kJ.
Jenže to, že je jídlo relativně hodně kalorické, nemusí automaticky znamenat, že je taky komplet nezdravé. A právě na tuto skutečnost upozornil 10.11. 2026 na svém facebookovém profilu český molekulární biolog, genetik a biotechnolog Petr Ryšávka. Ten se dlouhodobě věnuje výzkumu lidského a zvířecího mikrobiomu a jejich vlivům na celkové zdraví. Ryšávka ve svých popularizačních příspěvcích srozumitelnou formou přibližuje souvislosti mezi mikrobiomem, výživou, imunitou a různými chorobami.
Mimo jiné říká, že naše střeva jsou jako fermentor. Pokud do nich putuje správná výživa, převáží v nich správné bakterie. A to se týká, pro mnohé překvapivě, i husy se zelím a knedlíkem. Právě o tomto svátečním pokrmu napsal vědec zajímavý facebokový post.
„Jednou za čas je takové jídlo nejen fajn, ale může být i prospěšné. Je to doslova hostina pro váš mikrobiom!“ vyjádřil se Ryšávka a pak doplnil, že zelí dodává vlákninu, ze které střevní bakterie vyrábějí také protizánětlivý butyrát.
Vychladlé a znovu ohřáté knedlíky zase obsahují rezistentní škrob, což je potrava pro prospěšné bakterie. A husí tuk obsahuje překvapivě hodně kyseliny olejové, kterou známe také z olivového oleje.
Na závěr dodal biolog pro své sledující i vtipnou radu: Takže až vám někdo vyčte druhý knedlík, klidně mu řekněte: „Ten není pro mě, ten je pro moje bakterie!“
A pochopitelně připomněl, že mikrobiomu prospívá pestrost a střídmost, ne přejídání. S čistým svědomím si podle Ryšávky můžete dát i doušek svatomartinského vína. Konkrétně u červeného studie naznačují, že by mikrobiomu mohlo také prospívat. Ale i tady platí, že nic se nemá přehánět, ostatně jako u všeho.
Střídmá porce husy, trochu zelí, dva tři plátky knedlíku a deci červeného naplní jak vaše útroby, tak svatomartinskou tradici. A střeva vám ještě „poděkují“.
A jestli se vám nechce péct husu, vyrazte do některé z prověřených restaurací. Husí menu se bude podávat třeba v restauraci Hybernská v Praze (viz úvodní foto), svatomartinské hody se konají i na náměstí ve Zlíně, v Jihlavě, Mikulově, v Hustopečích a na mnoha dalších místech v Česku.
