Spropitné na terminálu může být past. Pod tlakem připlatit se cítí zhruba každý šestý dotázaný host, ukázal průzkum

Při placení v hotovosti může host říct „To je dobré“ a nechat obsluze drobné. Když si je vezme zpátky, zpravidla k tomu nemusí nic dodávat. Terminál s nabídkou spropitného dává oběma rozhodnutím vlastní tlačítko. I host, který chtěl jen uhradit účet, musí nejdřív odpovědět na otázku, již sám neotevřel. Obsluha přitom může jen čekat, až platba proběhne. Stačí, že stojí u stolu, a prosté klepnutí na „Bez spropitného“ může host vnímat jako rozhodnutí, které před ní musí obhájit.

Čtvrtině dotázaných předvolby vyhovují

V průzkumu Rondo.cz a Nomce, jehož výsledky vyšly 2. září 2026, odpovídalo 3 000 lidí ve věku od 18 do 60 let z celé České republiky. Vedle 17,4 procenta respondentů, kteří při zobrazení nabídky cítí tlak, dalších 16,1 procenta uvedlo, že jim tento postup vadí a raději by, kdyby terminál spropitné aktivně nenabízel. Naopak 24,8 procenta dotázaných uvedlo, že jim předvolby vyhovují a některou z nich obvykle využijí. Nejpočetnější skupině, 31 procentům, nabídka nevadí, výši spropitného si však raději určí sami.

Otázka v průzkumu mířila na situaci, kdy terminál automaticky nabídne několik variant. Z odpovědí tedy víme, jak dotázaní takovou nabídku vnímají. Zda jim při placení nejvíc vadí pohled obsluhy, nabízené částky nebo obtížně dostupná volba bez spropitného, průzkum nerozlišoval.

Pět procent na displeji, třicet korun na účtu

Jak taková volba vypadá v praxi, ukazuje český dodavatel terminálů Dotypay. Jeho ukázka nabízí pět, deset a patnáct procent, vlastní částku i platbu bez spropitného. U účtu za 600 korun představují tyto předvolby 30, 60 a 90 korun. Host, který chce přidat dvacetikorunu, musí využít vlastní částku. Nejnižší zobrazené procento přitom může působit jako spodní hranice běžné odměny, ačkoli jde o jednu z nastavených voleb.

Podle návodu Dotykačky lze u terminálů Dotypay obrazovku upravit. Podnik může nabídnout procenta i pevné částky a ovlivnit podobu celé nabídky. Dvě restaurace se stejným terminálem tak mohou hosta nechat platit odlišně. Velké a jasně pojmenované tlačítko „Bez spropitného“ lze najít stejně rychle jako desetiprocentní předvolbu. Je-li místo něj v rohu nenápadné „Přeskočit“, host musí nejdřív zjistit, zda tím přeskočí jen dýško, nebo přeruší celé placení.

Když obsluha čeká vedle stolu

Na soukromí při rozhodování se zaměřili Nathan B. Warren a Sara Hanson ve studii zveřejněné v časopise Journal of Business Research. V terénním šetření a čtyřech kontrolovaných experimentech zjistili, že při menším soukromí měli zákazníci slabší pocit kontroly nad svým rozhodnutím a cítili se méně štědří. Promítlo se to i do jejich ochoty podnik doporučit nebo se do něj vrátit. Pro restauraci tedy může mít význam i taková drobnost, jako předat terminál hostovi do ruky a při volbě částky mu nechat soukromí.

Rozdíl mezi pohodlnou nabídkou a nátlakem se tak může vejít na jedinou obrazovku. Pokud host na první pohled vidí, kolik stojí jeho útrata a jak ji bez příplatku uhradit, může spropitné přidat stejně snadno, jako je vynechat. Jakmile se při placení musí obsluhy ptát, kde nabídku odmítnout, musí kvůli obyčejné úhradě oběda nahlas říct, že nic navíc nedá.