Sdílet
Podle informací renomovaného deníku Financial Times připravuje skupina možný prodej svých aktivit v Česku a na Slovensku. Kolem bezmála dvou stovek lokálních poboček přitom krouží trojice mimořádně silných zájemců, z nichž každý by pro koncového zákazníka znamenal zcela odlišný vývoj.
Ačkoliv ještě není ruka v rukávě a nad vchodem do hypermarketů se zítra ráno nová loga neobjeví, kuloární spekulace nabírají na obrátkách. Samotná britská centrála si zatím zachovává ostrovní zdrženlivost. Nicméně naznačuje, že se společnost chystá opustit svou poslední významnou maloobchodní baštu mimo Velkou Británii a Irsko. O lukrativní trhy prý svádějí boj těžké váhy evropského byznysu: německá Schwarz Group, nizozemsko-belgický Ahold Delhaize a portugalská skupina Jerónimo Martins.
To v zásadě znamená, že se o převzetí uchází majitel Lidlu s Kauflandem, provozovatel obchodů Albert a vlastník populární polské sítě Biedronka. Finální nabídky měly podle dostupných informací padnout na stůl do konce letošního září.
Neopakovatelná příležitost na nasyceném trhu
Proč vlastně vyvolává britská síť tak enormní zájem? Důvod je poměrně prozaický. Získat takto masivní a plně funkční infrastrukturu představuje na saturovaném českém trhu zcela ojedinělou příležitost. Tesco u nás působí od roku 1996 a momentálně spravuje 184 obchodů nejrůznějších formátů – od kompaktních městských prodejen Expres až po rozlehlé hypermarkety.
Případný kupec by tak do svého portfolia nezahrnul pouhé nemovitosti a regály. Získal by především desítky strategických lokalit, léta budované zákaznické zvyklosti, precizní logistické zázemí a okamžitý přístup do prostředí, v němž je budování sítě takzvaně na zelené louce nesmírně zdlouhavé a finančně vyčerpávající.
Miliardy a obavy antimonopolních úřadů
Finančně nejatraktivnější karty drží v ruce zřejmě německá Schwarz Group. Tento globální kolos, pod který spadá Lidl a Kaufland, vykázal za uplynulý účetní rok tržby 185,6 miliardy eur a celosvětově provozuje na čtrnáct a půl tisíce obchodů. Dostatek volného kapitálu pro mamutí akvizici tedy pro německou skupinu nepředstavuje sebemenší překážku.
Mnohem tvrdším oříškem by se však mohla stát vyjednávání s antimonopolními úřady. Lidl i Kaufland si již na našem území vybudovali suverénní pozici a pohlcení další rozsáhlé sítě by proto Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zkoumal pod drobnohledem.
Nejde zdaleka jen o celostátní podíl, ale především o lokální dominanci v konkrétních městech, kde si hypermarkety často konkurují přímo tváří v tvář. Pro Schwarz Group by ovšem rozmanité portfolio Tesca znamenalo perfektní synergii, jelikož prostorné formáty by přirozeně splynuly s osvědčeným konceptem Kauflandu.
Albertův mistrovský tah, nebo dravá vstupenka pro Biedronku?
Zcela odlišnou strategickou logiku by přinesl nákup ze strany skupiny Ahold Delhaize, jejíž Albert už na českém území disponuje hustě protkanou infrastrukturou s více než třemi stovkami obchodů. Akvizice Tesca by pro ni sice neznamenala objevení nového státu, avšak jedním rázem by dramaticky posílila stávající pokrytí. Obrovskou výhodou je zde navíc typologická příbuznost. Albert operuje v segmentu supermarketů i velkých nákupních center, takže provozní fúze by probíhala o poznání ladněji než u ryze diskontních hráčů. I v tomto případě by nicméně visel ve vzduchu otazník přílišné koncentrace trhu.
Z pohledu běžného spotřebitele pak jednoznačně nejdynamičtější scénář rýsuje třetí adept. Portugalská skupina Jerónimo Martins by prostřednictvím své expanzivní sítě Biedronka mohla využít infrastrukturu Tesca jako expresní vstupenku na náš trh. Polský diskont u nás sice potraviny zatím nenabízí, avšak samotná mateřská společnost si zde půdu otestovala prostřednictvím drogerie Hebe (výroční zpráva skupiny uvádí další otevírání prodejen Hebe v České republice, pozn. red.:)
Biedronka představuje skutečného maloobchodního dravce s 3 882 provozovnami a tržbami 25,343 miliardy eur. Po třech dekádách budování absolutní dominance v Polsku se nadechla k zahraniční expanzi. Prvním cílem se v roce 2025 stalo Slovensko, kde během prvního roku vybudovala 15 prodejen a jedno distribuční centrum, a pohlcení české sítě by tomuto obrovi ušetřilo dlouhé roky složitého hledání parcel, byrokratických povolení a budování zásobovacích center od nuly.
Proč by britské impérium odcházelo
Nabízí se zcela logická otázka: proč by se britský gigant své středoevropské rodinné větve vůbec zbavoval? Hovoří za něj pragmatická řeč čísel. Byť zdejší byznys rozhodně nepatří k zanedbatelným, v celkových tabulkách představuje spíše doplňkovou kapitolu.
Středoevropská divize zastřešující Česko, Slovensko a Maďarsko generovala v posledním finančním roce tržby 4,49 miliardy liber a upravený provozní zisk 115 milionů liber. Z celkových tržeb skupiny ve výši 66,6 miliardy liber je tak zřejmé, že priority leží jinde. Případný odprodej navíc zapadá do dlouhodobého ústupu Tesca z některých zahraničních trhů.
Pro českého zákazníka tak není ani zdaleka nejzajímavější, zda z povědomých fasád jednoho dne zmizí ikonický modročervený nápis. Podstatné je, jaká filozofie nastoupí na jeho místo. Vítězství zavedených hráčů by přineslo další upevnění silných nadnárodních skupin, zatímco příchod Biedronky by rozvířil stojaté vody nekompromisní cenovou politikou a masivní nabídkou privátních značek. Chystaná transakce má zkrátka potenciál definitivně určit, kdo bude v nadcházejících letech diktovat tempo našim nákupním košíkům a koneckonců i jeho obsah – to vše v době, kdy má podpora tuzemských producentů naprosto klíčovou úlohu.
