Sdílet
Objednáte si přes internet nákup za 900 korun. V košíku vidíte jednotlivé položky, všechno vypadá jasně. Pak přibude doprava za 69 korun, manipulační poplatek 19 korun a třeba ještě vratný obal. Najednou je výsledná částka o stovku vyšší.
Samotná existence dalších poplatků přitom nemusí být problém. Obchodník si může účtovat dopravu nebo určitou službu spojenou s objednávkou. Podstatné je něco jiného: zákazník musí před odesláním objednávky vědět, kolik ho nákup skutečně bude stát.
Podle České obchodní inspekce konečná nabídková cena u výrobků zahrnuje všechny daně, cla a poplatky. U internetového nákupu navíc musí spotřebitel před uzavřením smlouvy dostat informace stanovené občanským zákoníkem.
Cena v regálu a cena u pokladny nejsou totéž
U online nákupu je potřeba počítat s tím, že cena zboží a cena celé objednávky nemusí být stejná. Balení kávy může stát třeba 89 korun, k tomu si obchod účtuje 59 korun za dovoz. To je naprosto běžné. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy se další povinná platba objeví až ve chvíli, kdy už objednávku odesíláte a předtím o ní nikde nebyla jasná informace. Ještě před potvrzením nákupu proto musí být zřejmé, kolik zaplatíte za samotné zboží, kolik stojí doprava a zda se k objednávce připočítává ještě nějaký další poplatek.
Pozornost si zaslouží i poslední tlačítko. Právě jeho stisknutím objednávku dokončujete, a zákazník tedy musí vědět, že tím zároveň vzniká povinnost zaplatit. Česká obchodní inspekce uvádí jako příklad označení „Objednávka zavazující k platbě“, případně jinou formulaci, ze které je stejně jasné, že kliknutím už nákup skutečně potvrzujete.
Doprava může stát víc než na začátku
U rozvozu potravin se cena dopravy často mění podle hodnoty objednávky, času doručení nebo zvoleného termínu. Samo o sobě to není zakázané.
Zákazník ale musí mít možnost tuto cenu zjistit ještě před dokončením nákupu. Pokud si například vybere doručení mezi 18. a 20. hodinou a právě tento termín je dražší, měl by se o tom dozvědět včas, nikoli až po zaplacení.
Stejně je potřeba sledovat případné minimální hodnoty nákupu, protože poznámka „doprava zdarma“ nemusí ještě znamenat dopravu zdarma při jakémkoli nákupu. Naopak je velmi často podmíněno výší celkové objednávky. Je-li objednávka například nad 1 000 korun, musí být tato podmínka zákazníkovi srozumitelně sdělena.
A co obal nebo manipulační poplatek?
Právě drobné položky dokážou konečnou cenu změnit nejvíc. U potravin může jít například o poplatek za vratné přepravky, tašky, speciální chlazený rozvoz nebo určitou formu balení.
Ani tady neplatí, že by obchod musel všechny služby poskytovat zdarma. Zásadní je transparentnost. To znamená, že pokud je určitý poplatek povinnou součástí objednávky, zákazník by měl jeho výši znát před uzavřením smlouvy. Nemělo by se tak stát, že obchod na stránce láká na jednu částku a povinný poplatek přidá až v posledním kroku bez předchozího upozornění.
Jiná situace může nastat u volitelné služby. Když si například zákazník sám zvolí placený způsob doručení nebo jinou nadstandardní možnost, je logické, že se výsledná cena podle jeho výběru změní.
Sleva musí být skutečná
Ještě citlivější je situace, kdy obchod zákazníka přiláká na slevu.
Nápis „-30 %“ nebo „akce“ není jen reklamní ozdoba. Český zákon o ochraně spotřebitele stanovuje, jak má prodejce při oznámení slevy pracovat s předchozí cenou. U běžných výrobků musí uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v předchozích 30 dnech. Z této částky se také počítá deklarovaná sleva.
Jednoduchý příklad: láhev oleje stála poslední měsíc 100 korun, ale obchod ji krátce před akcí zdražil na 130 korun. Potom ji nabídne za 90 korun a označí ji jako „30% slevu“. Takto vypočítaná sleva by neodpovídala pravidlům. Pro výpočet je rozhodující nejnižší cena v předchozích 30 dnech, tedy 100 korun.
Česká obchodní inspekce přitom slevy skutečně kontroluje. Ve své výroční zprávě za rok 2025 uvádí mimo jiné 140 případů nekalých obchodních praktik souvisejících s cenou nebo prezentací cenové výhody.
Sleva se může změnit, když otevřete košík
U internetových obchodů je proto užitečné nedívat se pouze na cenu uvedenou u fotografie výrobku.
Může se stát, že nabídka platí jen při určitém množství, pro registrované zákazníky nebo při použití konkrétního kódu. U některých akcí se cena přepočítá až po vložení výrobku do košíku.
To samo o sobě ještě neznamená porušení zákona. Rozhodující je, zda jsou podmínky nabídky zákazníkovi jasně sdělené a zda výsledná cena odpovídá tomu, co mu obchod slíbil.
Zvláštní pravidla navíc platí u některých potravin podléhajících rychlé zkáze. ČOI uvádí, že na výrobky označené datem použitelnosti „Spotřebujte do“ se povinnost uvádět nejnižší cenu za předchozích 30 dnů nevztahuje. U většiny ostatních potravin s minimální trvanlivostí se ale tato výjimka neuplatní.
Co si před zaplacením zkontrolovat?
Než tedy kliknete na poslední, potvrzovací tlačítko, ještě si vše pořádně pročtěte a zrekapitulujte. Zkontrolujte cenu jednotlivých výrobků, případnou slevu, dopravu a všechny další povinné poplatky. Podívejte se také, zda se nezměnila cena některé položky podle množství nebo zvoleného času doručení.
Pokud vám obchod nejdřív ukáže nákup za 800 korun a těsně před zaplacením se bez jasného vysvětlení objeví dalších 150 korun povinných poplatků, je namístě zpozornět.
A pokud vás zaujme výrazná sleva, podívejte se, z jaké částky je vypočítaná. U běžného zboží není rozhodující cena, kterou obchod uvádí jako „původní“, pokud zároveň neodpovídá nejnižší ceně, za kterou výrobek prodával během předchozích 30 dnů.
Nejdůležitější je částka před tlačítkem
Online nákup by neměl být hádankou, ve které zákazník postupně odkrývá, kolik vlastně zaplatí. Doprava, povinné poplatky i podmínky slev mohou cenu ovlivnit, ale spotřebitel se o nich má dozvědět ještě před uzavřením smlouvy.
Proto se vyplatí poslední stránku objednávky neodkliknout automaticky. Právě tam se ukáže skutečná cena nákupu. A pokud neodpovídá tomu, co obchod sliboval na začátku, není důvod objednávku dokončovat jen proto, že už jste strávili deset minut vybíráním zboží.
