Sdílet
Mnoho lidí si na pití vzpomene až ve chvíli, kdy dostane žízeň. Je to podle vás chyba?
Lidé si často spojují pitný režim hlavně s pocitem žízně. Jenže organismus reaguje na nedostatek tekutin mnohem dříve. Může se objevit únava, horší koncentrace nebo bolest hlavy, aniž bychom si hned uvědomili skutečnou příčinu, která může být prostá a jednoduše řešitelná – dehydratace.
Takže žízeň není začátek problému, ale spíš varovný signál, že tělo už ztrátu tekutin dohání?
Ano, proto je správné pít průběžně po menších dávkách, protože právě tak lidské tělo s vodou hospodaří nejefektivněji. Ani větší množství tekutin vypité najednou nenahradí jejich pravidelné doplňování během dne. Poměrně často se ale bohužel stává, že lidé několik hodin téměř nepijí, a když dostanou žízeň, snaží se vše dohnat najednou.
V létě se často řeší hlavně vedro venku. Může být ale rizikové i klimatizované prostředí, kde člověk nemá pocit, že se tolik potí?
Jistě, překvapivou pastí bývá právě klimatizované prostředí. Nepotíme se tolik jako venku, a proto snadno získáme pocit, že pít nepotřebujeme. Lidský organismus ale o vodu přichází i dýcháním a odpařováním z pokožky. Jen si toho méně všímáme. Proto bychom se měli naučit doplňovat tekutiny průběžně během dne a nespoléhat jen na pocit žízně.
Lidé si často myslí, že pitný režim znamená hlavně vodu ve sklenici nebo v láhvi. Počítá se ale i voda z jídla?
Meloun, okurka, rajčata, jahody nebo listová zelenina obsahují velké množství vody a přispívají také k příjmu některých minerálních látek. V horkých dnech tak mohou být vítaným doplňkem pitného režimu. Třeba 1 kilogram vodního melounu v sobě má asi 910–920 ml vody.
Když se řekne dehydratace, většina lidí si představí kolaps. Je to ale opravdu to hlavní riziko?
Největším rizikem letní dehydratace často nemusí být hned kolaps, ale ty menší, nenápadné potíže, které mu mohou předcházet. Horší soustředění. Vyšší únava. Menší výkonnost. Podrážděnost, kterou přisuzujeme vedru, dlouhému dni nebo špatné náladě. Výzkumy naznačují, že pozornost a mentální bdělost patří mezi oblasti, které mohou na nedostatek tekutin reagovat poměrně brzy. Právě proto se vyplatí napít se ještě dřív, než si tělo o vodu řekne samo.
Dá se na závěr jednoduše říct, jak si pitný režim v létě ohlídat, aniž by z toho člověk dělal vědu?
Důležité je pít průběžně, ne nárazově. V horku, při sportu, delší cestě autem, práci venku, pobytu v klimatizaci nebo celodenním mluvení je potřeba myslet na vodu častěji. Pomoci může obyčejná sklenice vody po probuzení, láhev na stole nebo kontrola barvy moči. Pokud je světlá až světle žlutá, bývá to obvykle dobré znamení. Pokud tmavne, tělo už pravděpodobně vodu dohání.
