Sdílet
Na první pohled jde o vizuálně dokonalou provokaci. Vedle sebe leží dva pokladní lístky ze supermarketu Albert. Jedna stvrzenka chytá nostalgicky žlutý odstín a nese datum 4. června 2016, zatímco druhá září novotou s lednovým datem roku 2026. Na obou figuruje šest identických položek základního sortimentu. Konečný účet ale vyráží dech: zatímco před deseti lety měl nákup stát 275,40 koruny, na novější stvrzence svítí částka 483,50 koruny. Rozdíl 208,10 koruny znamená zdražení o 75,6 procenta.
Milionový dosah a síla vizuální zkratky
Na nevídanou lavinu reakcí upozornil Maxim Burov, který snímek sdílel na Facebooku. Příspěvek podle něj za pouhých dvanáct hodin nasbíral přes milion zhlédnutí.
Předložené stvrzenky nabízejí konkrétní a na první pohled neoddiskutovatelná čísla: Litr plnotučného mléka měl během dekády zdražit z 18,90 na 24,90 koruny, deset vajec z 24,90 na 34,90 koruny a toustový chléb ze 16,90 na 29,90 koruny. Kilogram kuřecích prsních řízků poskočil podle obrázku ze 129,90 na 229 korun a banány podražily z 24,90 na 34,90 koruny za kilo. Nejdramatičtější skok vykazuje čtvrtkilové balení mleté kávy, které z původních 59,90 koruny vyletělo na 129,90 koruny – tedy o téměř 117 procent.
Jenže ve chvíli, kdy odložíme emoce a podíváme se na obě stvrzenky chladným zrakem analytika, začne celá konstrukce dostávat vážné trhliny.
Chybné IČO i neexistující firma
První zásadní trhlina se skrývá v registračních údajích. Na obou lístcích je vytištěno identifikační číslo společnosti 44012973. Jenže oficiální IČO provozovatele řetězce Albert Česká republika má v obchodním rejstříku podobu 44012373. Záměna předposlední číslice sice vypadá jako nepodstatný detail, z pokladního systému oficiálního řetězce by však taková chyba z principu nikdy nevypadla.
Druhý a ještě tvrdší náraz přichází u samotného názvu řetězce. Doklad s datem 4. června 2016 má v záhlaví vytištěno Albert Česká republika, s.r.o. Jenže obchodní rejstřík i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jasně dokládají, že provozovatel řetězce se v roce 2016 jmenoval AHOLD Czech Republic, a.s. K přejmenování na Albert Česká republika, s.r.o., došlo až v lednu 2019. Účtenka datovaná do roku 2016 tak nese název firmy, který v té době právně vůbec neexistoval.
O autenticitě předloženého dokladu tedy nemůže být reálná řeč. Zda obrázek vznikl v grafickém editoru, fotomontáží nebo s pomocí umělé inteligence, je v tuto chvíli vedlejší.
Falešný papír, ale překvapivě reálná čísla
To, že je samotná účtenka podvrhem, ještě neznamená, že jsou zcela mimo i ceny, které uvádí. Nahlédnutí do historických statistik ČSÚ odhaluje, že se autor falzifikátu při sestavování historického nákupu od reálných průměrných spotřebitelských cen roku 2016 zrovna moc nevzdálil.
Pokud v historických řadách ČSÚ z června 2016 dohledáme tehdejší průměrné ceny jednotlivých komodit, zjistíme zajímavé hodnoty. Litr trvanlivého plnotučného mléka vycházel v průměru na 18,30 koruny, balený chléb na 21,10 koruny, kilogram banánů na 32,15 koruny a čtvrt kila mleté kávy na zhruba 58,50 koruny. Při započtení deseti vajec (tehdy cca 26,70 Kč) a kilogramu kuřecích prsních řízků (138,74 Kč) vychází reálný modelový nákup podle dat ČSÚ na 295,49 koruny.
Oproti podezřelé účtence s částkou 275,40 koruny je tak reálný historický koš z června 2016 dražší o pouhých 20 korun. Odchylka činí necelých osm procent. Autor podvrhu sice ceny banánů či kuřecího masa mírně podsekl, aby skok vypadal dramatičtěji, přesto vytvořil falešný doklad pro tvrzení, které má v jádru reálný základ.
Kolik nákup zdražil doopravdy?
Postavíme-li reálný historický model ČSÚ z roku 2016 (295,49 Kč) vedle částky 483,50 koruny z novější účtenky, dostaneme cenový nárůst o 188 korun, tedy zdražení o přibližně 63,6 procenta.
Ani toto číslo nelze brát jako dogma, protože statistika sleduje obecné reprezentanty (např. kmínový chléb), zatímco na lístku figuruje toustový chléb či konkrétní značka kávy. Ilustruje však to podstatné: skokové zdražení základních potravin v uplynulé dekádě je nezpochybnitelnou realitou.
Meziroční vývoj navíc dokáže být velmi vrtkavý. Podle zpráv Českého statistického úřadu byly například v září 2026 ceny vajec meziročně nižší o 12,6 procenta, másla o 37,3 procenta a trvanlivého mléka o 20 procent, přičemž celková inflace činila 2,5 procenta. Zpomalení inflace či meziroční výkyv ale neznamená návrat cen na úroveň roku 2016 – potraviny zkrátka zůstávají na výrazně vyšší cenové hladině než před deseti lety.
Jak jsme na tom v porovnání s Evropou
Zdražování potravin navíc není žádným českým specifikem. Do cenovek na pultu se v posledních letech dramaticky promítlo poskočení všech hlavních vstupních nákladů – od dražší elektřiny a plynu pro zpracovatele přes nákladnější dopravu a pohonné hmoty až po rostoucí cenu lidské práce.
Podle oficiálních dat Eurostatu o cenových hladinách potravin a nealkoholických nápojů se Česko dlouhodobě drží na střední či spíše nižší příčce v rámci Evropské unie. V absolutních cenách tak patříme mezi levnější dvě třetiny unijního trhu. Tlak na peněženky však pociťujeme výrazněji kvůli nižším průměrným mzdám ve srovnání se západními sousedy.
