Sdílet
Letošní sezona dává českým zelinářům zabrat. Zelinářská unie Čech a Moravy už během léta upozorňovala, že ani přes závlahu se pěstitelé bez následků sucha a vysokých teplot neobejdou. Na začátku srpna popisovala sucho a horko jako stále velmi výrazný problém.
Ve druhé polovině srpna přišel podstatně tvrdší odhad. Produkce zeleniny v Česku by letos mohla kvůli suchu klesnout přibližně o 30 procent. Podle informací zveřejněných během agrosalonu Země živitelka se navíc na zhruba 30 procentech území republiky objevuje nedostatek půdní vláhy už od začátku roku.
Pro zákazníka se důsledky nemusejí projevit jen cenou nebo menší nabídkou. Někdy je pozná už pohledem.
Brambora může dostat boule, květák ztratit bělost
Rostlina při nedostatku vody neřeší, zda bude její plod vypadat pěkně v přepravce. Snaží se přežít. Omezení růstu, menší velikost a různé tvarové odchylky proto nejsou při nepříznivých podmínkách ničím překvapivým.
Dobře je to prozkoumáno například u brambor. Odborná práce vědců z Texas A&M University popisuje, že tepelný stres během vegetace může vést k nejrůznějším vnějším i vnitřním vadám hlíz. Objevují se deformace, hrbolaté výrůstky, praskliny či takzvaný sekundární růst. Některé hlízy přitom mohou na povrchu vypadat normálně a změna se ukáže teprve po rozkrojení.
Brambory jsou na teplotu poměrně citlivé. Odborný přehled věnovaný současně suchu a tepelnému stresu uvádí jako optimální teplotu pro tvorbu a růst hlíz přibližně 15 až 20 °C. Vyšší teploty zasahují do procesu, při němž rostlina vytváří a zvětšuje hlízy, a mohou snížit jejich počet i velikost.
Jiný příběh píše horko na květáku. Jeho bílá růžice je před světlem přirozeně chráněna listy. Pokud je ale vystavena slunci, může začít žloutnout nebo zelenat, protože se v ní tvoří chlorofyl. Vysoké teploty při vývoji růžice navíc mohou způsobovat další vzhledové vady.
Křivá neznamená závadná
Tady je ovšem důležité oddělit vzhled od zdravotní nezávadnosti. Evropská pravidla pro uvádění ovoce a zeleniny na trh stanovují základní požadavky: produkty mají být celé, zdravé, čisté, prakticky bez škůdců a bez poškození, které zasahuje dužinu. Zboží napadené hnilobou nebo poškozené natolik, že není vhodné ke spotřebě, mezi přijatelné samozřejmě nepatří.
Současně však evropské normy ukazují, že ani obchodovatelná zelenina nemusí mít katalogovou dokonalost. U jednotlivých jakostních tříd jsou v určité míře přípustné například vady tvaru, vývoje nebo zbarvení. Třeba u paprik II. jakosti evropská pravidla výslovně připouštějí vady tvaru, pokud si plod zachovává základní vlastnosti z hlediska jakosti a uchovatelnosti.
Dostane se tedy křivá zelenina do supermarketů?
Právě tady se letošní situace stává zajímavou i pro běžný nákup. Neplatí totiž, že vzhledově horší česká zelenina skončí pouze na farmářských trzích nebo v prodeji přímo ze dvora. Velké řetězce počítají s tím, že letošní sklizeň může vypadat jinak, jejich přístup se ale liší.
Globus podle svého aktuálního vyjádření očekává, že se změny mohou týkat zejména brambor, cibule, kořenové a košťálové zeleniny nebo jablek. Nové standardy sice zatím plošně nezavádí, současně však připouští, že parametry bude podle nabídky pěstitelů posuzovat individuálně. V praxi to otevírá cestu i zelenině, která by v běžné sezoně mohla kvůli vzhledu sítem obchodních požadavků neprojít.
Billa je zatím zdrženlivější. Uvedla, že své kvalitativní standardy v současnosti nemění a s dodavateli hledá možnosti, jak zachovat co největší podíl české produkce. Lidl zase upozorňuje, že dlouhodobé horko může přinést menší plody, horší odolnost při manipulaci a obtížnější skladování.
Bude ošklivější zelenina levnější?
Tady je potřeba brzdit očekávání. Z toho, že je mrkev křivá nebo celer menší, automaticky neplyne sleva. Žádné obecné pravidlo, podle něhož by musely řetězce letošní vzhledově nestandardní produkci prodávat levněji, neexistuje. Navíc při nižší úrodě může na cenu působit přesně opačný faktor – menší nabídka.
Existuje však zajímavá výjimka, která ukazuje, jak by mohl podobný prodej vypadat. Tesco má program Perfectly Imperfect, v němž od dodavatelů odebírá ovoce a zeleninu, které nesplňují běžné požadavky na vzhled nebo tvar, ale kvalitativně jsou v pořádku. Řetězec je prodává jako samostatnou nabídku za zvýhodněnou cenu.
Nejde přitom o zanedbatelný experiment. Tesco uvádí, že jen v roce 2024 prodalo 225 tun drobných „baby“ brambor, které by kvůli velikosti jinak mohly zůstat nevyužité, a 47 tun paprik nevyhovujících ideálnímu tvaru. V jeho internetovém katalogu se například objevovala kilogramová balení mrkve Perfectly Imperfect za 15,90 Kč. Nabídka se ovšem mění podle dostupnosti a nelze tuto cenu považovat za obecnou cenu letošní nestandardní zeleniny.
Pro zákazníka je tedy podstatné sledovat cenu za kilogram, nikoli pouze velkou ceduli se slevou. U balené „nedokonalé“ zeleniny se vyplatí porovnat kilogramovou cenu s běžnou variantou stojící vedle ní.
Na krásu zeleniny jsme si zvykli možná až příliš
Vzhled přitom rozhoduje o osudu potravin už dlouho před letošním suchem. Výzkumníci z University of Edinburgh odhadli, že více než třetina ovoce a zeleniny v Evropě se nedostane do běžného prodeje mimo jiné kvůli požadavkům na tvar a velikost.
Letošní sezona ale může ukázat, že dokonalý vzhled není totéž co kvalita. Pokud budou řetězce pružněji přijímat menší nebo nepravidelně tvarované plodiny od českých pěstitelů, nemusí to znamenat ústupek z bezpečnosti ani chuti. Pro zákazníka bude důležitější sledovat čerstvost, původ a cenu než to, jestli je okurka dokonale rovná nebo celer vyrostl podle pravítka.
Právě letos totiž může být nejcennější zeleninou ta, která vypadá trochu jinak – ale na talíři obstojí úplně stejně.
