Rakovinu můžete dostat i z ořechů! Českem se prohání mýtus starý 30 let

Hrst denně pro zdraví, doporučuje se všeobecně. Aby ne. V ořechu je ukrytý koktejl toho nejlepšího, který má za normálních okolností v přírodě zajistit první okamžiky růstu silné rostliny, ostatně tak to platí u všech semen. Často se ale také vyskytují varovné zprávy, které od konzumace ořechů odrazují. Důvodem je nejen vysoký obsah pesticidů, ale dokonce rakovinotvorných toxinů, které napadají zejména životně důležité orgány.

Jádra plná plísní

Rizikové jsou pak zejména obsažené plísně, které vznikají při nesprávném procesu sušení samotných jader. Největší hrozbu pak představuje Aspergillus flavus, která produkuje toxický aflatoxin. Jak potvrzuje i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jde o látku se schopností akumulace v lidském organismu s možnými následky spočívajícími v poškození jater a vznikem zhoubných nádorů. Ačkoli je prokázáno, že exhibice aflatoxinům může mít pro lidský organismus skutečně fatální následky, při propracovaném systému našich kontrol, je však pohyb rizikových potravin na českém trhu téměř nemožný.

Stará záležitost

Panika okolo konzumace ořechů se rozšířila zejména před třiceti lety, kdy se na belgickém, ale i českém trhu objevily pistácie původem z Íránu s vysokým obsahem aflatoxinů. V roce 2006 byla k přezkoumání celé záležitosti dokonce vyslána celá jednotka vědců z Teheránu, kteří s podporou Evropské komise stanovily i další druhy potravin, u nichž je vysoká pravděpodobnost kontaminace. Výsledky rozsáhlého šetření ukázaly prstem zejména na buráky a koření, které pocházejí z tropických oblastí. Ve zprávě se také píše, že rizikovost nebezpečných aflatoxinů nemá spotřebitel jak ověřit bez sounáležitosti laboratorních výzkumníků, neb ořechy nevykazují žádné senzorické změny a aflatoxiny v nich případně obsažené nelze po domácku jakkoli zničit, například změnou teplot jako je tomu například u zárodků Salmonelly. Ačkoli je tato skutečnost silně znepokojující a její dozvuky dodnes ovlivňují starší populaci, je potřeba říci, že od té doby se toho mnoho změnilo.

Přísný dozor

Výskyt aflatoxinů v ořeších, ale i dalších potravinách, kterými mohou být obilniny, koření, káva anebo jablečné džusy, podléhá přísným legislativním parametrům.

„Codex Alimentarius stanovil limit 15 μg/kg celkového aflatoxinu v mandlích, lískových ořeších a pistáciích určených k dalšímu zpracování a limit 10 μg/kg celkového aflatoxinu v mandlích, lískových ořeších a pistáciích určených k přímé spotřebě,“ uvádí Nařízení Komise (EU) č. 165/2010 ze dne 26. února 2010.

Následná zpráva, kterou zveřejnil britský Úřad pro bezpečnost potravin, jasně dokázala, že hladina aflatoxinů byla v 95 % zkoumaných výrobků nižší než normou stanovené limity nebo zcela nedetektovatelná. Výzkum se zaměřil na 197 vzorků ořechů a ořechových výrobků dostupných v běžné tržní síti. Šlo o para ořechy, arašídy, pistácie, pekanové ořechy, mandle, vlašské ořechy, a dokonce i o arašídové máslo. U majoritního procenta případů byla hladina nedetektovatelná, u čtvrtiny se pohybovala v relacích 4 µg/kg pro celkové aflatoxiny. Vyšší hodnoty se týkaly jen 10 vzorků, podle FSA ale ani z konzumace těch nehrozilo žádné riziko vzniku onemocnění.

Kontrolní činnost dnes

Výskyt aflatoxinů v potravinách je i přesto dodnes upraven předpisy a při výkonu státního dozoru nad bezpečností potravin i přísně sledován. Ořechy jsou do tržní sítě vpuštěny až poté, co je prokázána jejich nezávadnost. Orgány Státní zemědělské a potravinářské inspekce uvádějí, že je standardně „odebíráno je z jedné šarže až 30 kg oříšků a toto množství může pocházet až z jednoho sta míst příslušné šarže. Tak je zabezpečeno, že odebraný vzorek skutečně charakterizuje kontrolovanou šarži a dochází tak k eliminaci předpokládaného nerovnoměrného rozmístění aflatoxinů v šarži. Odběr menších vzorků by totiž nemusel postihnout kontaminované části šarže. Tato kontrola dokáže odhalit relativně značné množství kontaminovaných oříšků, které se tak vůbec nedostanou na vnitřní trh v České republice.“

Případy, kdy byla naposledy detekována výše zmíněná toxická látka, jsou ojedinělé.  V roce 2014 laboratorní analýza SZPI prokázala nadlimitní množství u 450 kg lískových jader. Ta obsahovala aflatoxiny skupiny B1 v množství 10,49 mikrogramu na kilogram (µg/kg) přičemž limit je stanoven na 5 µg/kg a dále analýza stanovila hodnotu sumy aflatoxinů B1, B2, G1, G2 na 48,75 µg/kg, přičemž maximální přípustné množství je 10 µg/kg. Díky systému dosledovatelnosti se závadná jádra podařilo stáhnout před tím, než se dostala ke spotřebitelům. O 4 toky později, v roce 2018, Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila stáhnout z trhu fíky, ve kterých se potvrdila přítomnost aflatoxinů v koncentraci 36,4 μg/kg. Inspektoři SZPI nařídili neprodlené stažení z tržní sítě.