Sdílet
Obava, že se léky podané nemocné krávě dostanou až do mléka v obchodě, se vrací s železnou pravidelností. Dojnice skutečně někdy onemocní a bez antibiotik se neobejdou. Častým důvodem léčby bývá například mastitida, tedy zánět mléčné žlázy, který může zvířeti způsobovat bolest, horečku i pokles dojivosti. Neléčit nemocnou krávu jen proto, aby se antibiotika vůbec nepoužila, by nebylo řešením ani z hlediska zdraví zvířete, ani z hlediska podmínek chovu.
Podstatné je, co se děje s mlékem během léčby a po ní. V takové chvíli se odděluje a po stanovenou dobu se nesmí dále zpracovávat. Tomuto mýtu se Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského, věnuje v publikaci Mýty o mléce a mléčných výrobcích, která je dostupná na webu projektu Mléko vás zdraví. K antibiotikům v mléce se vyjádřil také v samostatném rozhovoru pro server Vitalia.
Léčená kráva ano, její mléko v obchodě ne
Když veterinář nasadí dojnici antibiotika, její mléko se po určitou dobu nesmí dál zpracovávat. Jde o takzvanou ochrannou lhůtu, která se liší podle použitého léku, dávkování i způsobu léčby. Po celou tuto dobu musí být mléko od ostatní produkce oddělené. Teprve po jejím uplynutí se může znovu vrátit do běžného provozu.
Ochranná lhůta přitom není doporučením, které může chovatel podle okolností zkrátit. Je součástí podmínek použití konkrétního veterinárního léčiva. V praxi proto musí být léčené zvíře v chovu jasně označené a jeho mléko oddělené od produkce ostatních dojnic. První kontrolní bariéra tak vzniká už na farmě, ještě dříve, než přijede cisterna.
Stejný postup popisuje také Státní veterinární správa. Mléko od krav léčených antibiotiky se nesmí použít pro lidskou spotřebu. Mlékárny navíc dodávky před přijetím prověřují, aby odhalily případné zbytky látek, které by mohly brzdit růst mlékařských kultur. Patří mezi ně právě rezidua antibiotik.
Neznamená to, že mléko nadojené během léčby nemůže zbytky léku obsahovat. Může, a právě proto se vyřazuje. Mýtus začíná až ve chvíli, kdy se z léčby nemocné krávy vyvozuje, že takové mléko bez překážek skončí ve společné cisterně a následně na pultech obchodů.
Jedna chyba může znehodnotit celou cisternu
Jiří Kopáček v publikaci Mýty o mléce a mléčných výrobcích připomíná, že mlékárny mají k důsledným kontrolám také velmi praktický důvod:
„Mlékárny důkladně testují všechno svezené mléko na přítomnost cizorodých látek včetně antibiotik, a to i jednotlivě od každého farmáře. Důvod je jednoduchý. Kromě toho, že přítomnost antibiotik v mléce zakazuje zákon, by mlékárnám vznikly velké škody, kdyby přijaté mléko antibiotika obsahovalo.“
Pokud by se nevyhovující mléko smísilo s další surovinou, problém by se nemusel týkat jen jednoho dodavatele. Znehodnotit by se mohl obsah celé cisterny nebo skladovacího tanku. Jediná chyba by tak neznamenala několik litrů k likvidaci, ale podstatně větší ztrátu. Mlékárna proto nemá žádný důvod nad podezřelou dodávkou přimhouřit oči.
Antibiotika zastaví bakterie potřebné k výrobě
Jogurty, tvarohy a sýry vznikají za pomoci vybraných mlékařských kultur. Jde o mikroorganismy, které rozkládají mléčný cukr a podílejí se na chuti, vůni i výsledné konzistenci výrobku. Antibiotika však růst bakterií omezují nebo zastavují. Jejich přítomnost by proto nebyla pouze porušením pravidel, ale mohla by zcela překazit výrobu.
„Protože co dělají antibiotika? Zabíjejí bakterie. Všechny. Proto bychom z mléka, které by obsahovalo antibiotika, nebyli schopni vyrobit ani jogurty, tvarohy a sýry apod., protože k výrobě těchto výrobků potřebujeme v mléce růst ušlechtilých mléčných bakterií. Eventuelní přítomnost antibiotik v mléce od jednoho dodavatele by pak mohla znehodnotit tisíce litrů mléka,“ píše Kopáček.
„Pokud by jakékoliv minimální množství zůstalo v mléce, tak to mléko je pro mlékárenskou technologii naprosto nepoužitelné,“ dodává odborník. U každé dodávky se proto před jejím stočením kontrolují rezidua takzvaných inhibičních látek.
Kontroly mléko jako problém nepotvrdily
Podle Státní veterinární správy bylo v roce 2024 na rezidua antibiotik vyšetřeno 1744 vzorků potravin živočišného původu, včetně vzorků mléka. Překročení povoleného limitu se objevilo pouze jednou, a to v játrech prasnice, nikoli v mléce. Spotřeba veterinárních antibiotik v českých chovech navíc mezi lety 2008 a 2024 klesla téměř o 70 procent.
Přesná odpověď tedy nezní, že se antibiotika při chovu dojnic nepoužívají. Používají, protože nemocné zvíře má dostat potřebnou léčbu. Mléko se však po dobu léčby a ochranné lhůty vyřazuje a další pojistkou jsou kontroly při jeho přebírání.
Antibiotika v mléce by ostatně mlékárně nepřinesla žádnou výhodu. Neprodloužila by trvanlivost ani nevylepšila výsledný výrobek. Z takové suroviny by totiž nevznikl ani obyčejný jogurt.
