Sdílet
Nejviditelnější číslo přichází z oficiální statistiky spotřeby. Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) ve své sektorové zprávě uvádí, že v roce 2024 činila globální spotřeba vína 214,2 milionu hektolitrů, což představuje meziroční pokles o 3,3 procenta oproti již tak nízké úrovni roku 2023 (OIV, State of the World Vine and Wine Sector 2024).
U investičních lahví je klíčová vzácnost, reputace producenta, kvalita ročníku, doložitelný původ a archivace – tedy faktory, které se v masovém propadu spotřeby nerozpustí automaticky. OIV zároveň ve stejné zprávě konstatuje, že světová produkce vína klesla na 225,8 milionu hektolitrů, což je podle organizace nejnižší úroveň za více než 60 let. Kombinace nižší produkce a důrazu na kvalitu vytváří prostředí, v němž může být špičkové víno ještě vzácnější komoditou než dříve.
Premiumizace jako motor růstu
Právě tady se otevírá prostor pro trend označovaný jako premiumizace, tedy posun části poptávky od kvantity ke kvalitě. Společnost Moore ve své analýze trhu uvádí, že globální spotřeba vína v roce 2024 klesla na 214 milionů hektolitrů, což je nejnižší úroveň za šest desetiletí, a jako příčiny zmiňuje inflaci a změny životního stylu. Zároveň však dokument konstatuje zřetelný posun směrem k prémiovým a super-prémiovým vínům. To je pro investory podstatné. Hodnota trhu s vínem má podle téže studie v příštích letech růst, přestože objemy stagnují nebo klesají. Ekonomická logika je zřejmá: pokud část zákazníků kupuje méně, ale dražší vína, zvyšuje se význam marže, značky a omezené nabídky.
Tvrdá data proti marketingovým mýtům
Často citovaná teze o dlouhodobém zhodnocení investičních vín v rozmezí 8–10 procent ročně si zaslouží konfrontaci s nezávislými daty. Akademické studie pracující s indexy Liv-ex a aukčními databázemi skutečně poukazují na nízkou korelaci s akciovými trhy. Pracovní studie Ostfalia University uvádí, že korelace s akciemi nebyla statisticky významná, což podle autorů znamená, že investice do vína může přinést smysluplnou diverzifikaci portfolia. Zároveň však upozorňuje, že výsledky závisí na sledovaném období, měně i nákladech a že výdaje na skladování, pojištění a transakční poplatky mohou část výnosu výrazně snížit.
To je zásadní korekce přehnaných očekávání. Investiční víno je hmotné aktivum, ale negeneruje průběžný výnos jako akcie formou dividendy nebo dluhopis formou úroku. Zisk vzniká až při prodeji – a jen tehdy, pokud se podaří najít kupce za vyšší cenu.
Benchmarky v praxi: Co říkají indexy
Konkrétní historická čísla nabízí analýzy trhu vycházející z indexů Liv-ex. Společnost Kult Wines uvádí, že k červenci 2024 vzrostl index Liv-ex 100 od ledna 2004 o 272,5 procenta a index Liv-ex 1000 o 288,3 procenta (Kult Wines, Evaluating the Investment Performance of Fine Wine).
Při přepočtu na průměrné roční tempo růstu za období od ledna 2004 do července 2024 vychází přibližně 6,6 procenta ročně u indexu Liv-ex 100 a zhruba 6,8 procenta ročně u indexu Liv-ex 1000. To je solidní výsledek, ale zároveň připomínka, že výnos závisí na konkrétním období i metodice výpočtu. Stejný zdroj zároveň upozorňuje, že v posledních 12 až 18 měsících index Liv-ex 1000 zaznamenal pokles o 17,7 procenta (tamtéž). Víno tedy není imunní vůči tržním výkyvům a prochází cykly stejně jako jiná aktiva.
Klimatické riziko: vzácnost s příchutí nejistoty
Oficiální statistiky zároveň zdůrazňují rostoucí klimatický tlak na produkci. OIV ve zprávě za rok 2024 konstatuje, že produkce vína dosáhla 225,8 milionu hektolitrů, což je nejnižší hodnota za více než šest desetiletí (OIV, 2024). Agentura Reuters následně informovala, že i přes mírné oživení produkce v roce 2025 zůstává globální výstup pod dlouhodobým průměrem a OIV to spojuje s extrémními a nepravidelnými projevy počasí.
Pro investora to znamená dvojsečný efekt. Nedostatek a reputace obtížných ročníků mohou posílit cenu některých ikonických vín, zároveň však roste význam pečlivého výběru producenta a ročníku, protože klimatická nestabilita může negativně ovlivnit kvalitu.
Technologie jako strážci důvěry
Investiční víno dlouhodobě naráží na problém padělků, nejasného původu a rizik spojených se skladováním. Petr Kymlička z Moore Czech Republic v této souvislosti uvádí: „Pomáhají tomu i technologie, například blockchain pro omezení padělků, nebo precizní zemědělství. To posiluje důvěru a dlouhodobý potenciál zhodnocení sektoru.“
Zároveň dodává: „Investiční víno je dlouhodobé aktivum s nižší likviditou. Nejde o nástroj pro rychlé spekulace, ale o strategickou diverzifikaci portfolia. Klíčový je správný výběr producenta, kvalita ročníku a způsob skladování. Stejně jako u jiných investic zde nelze výnos garantovat.“
V praxi to znamená, že hodnota nevzniká samotným držením lahve, ale kombinací kvality, reputace, archivace a aktuální poptávky na sekundárním trhu.
Digitální éra a trh sběratelských aktiv
Sekundární trh je pro investiční víno zásadní. Likvidita je nižší než u akcií, protože prodej obvykle probíhá prostřednictvím aukcí nebo specializovaných obchodníků. CFA Institute označuje víno za takzvané „vášnivé aktivum“, tedy investici, která kombinuje finanční motivaci se sběratelskou či osobní hodnotou. Instituce upozorňuje, že investování do vína se zásadně změnilo s nástupem internetových databází a tržišť, která přinesla větší transparentnost cen.
Transparentnost však zároveň znamená rychlejší šíření informací i spekulativních vln. Investor tak musí rozlišovat mezi dlouhodobou reputací producenta a krátkodobým mediálním nadšením.
Data OIV o spotřebě a produkci, analýzy Moore i akademické studie o korelacích se shodují v jednom: investiční víno dává ekonomický smysl pouze jako úzce vymezená část trhu s přísnými kritérii výběru. Není to univerzální investice „do vína jako takového“, ale do konkrétních producentů, ročníků a lahví s doložitelnou historií.
