Některé potraviny z léků udělají „časovanou bombu“, jiné jim vezmou sílu: A většina lidí netuší, které to jsou

Jedním z nejznámějších příkladů potravinové interakce je grapefruit. Ovoce, které vypadá naprosto nevinně, přitom obsahuje furanokumariny, látky blokující enzym CYP3A4. Ten patří mezi klíčové jaterní mechanismy zodpovědné za odbourávání mnoha běžně předepisovaných léků. Pokud přestane pracovat naplno, léčivo se v těle drží déle a jeho účinek se znásobí. Americká FDA na tento jev upozorňuje už roky: i jedna sklenice grapefruitové šťávy může zvýšit hladinu některých statinů či antihypertenziv natolik, že se dostaví závratě nebo bolesti svalů. Člověk to přičítá viróze – a přitom by stačilo vědět, co udělala snídaně.

Vitamin K, antibiotika, tyramin i třezalka jako narušitelé léčby

Podobně komplikovaně se chová zelenina bohatá na vitamin K u pacientů užívajících warfarin. Ten je na výkyvy vitaminu K extrémně citlivý. Nejde o zákaz špenátu nebo kapusty – problém je nepravidelnost. Jeden den velká miska salátu, další den nic. Hladina se rozkmitá a léčba, která má udržovat krev „v bezpečných mezích“, přestane být stabilní. Hematologové to označují za nejčastější dietní chybu pacientů na warfarinu, přitom jde o chybu snadno odstranitelnou.

Mléčné výrobky zase dokážou zcela znehodnotit některá antibiotika. Vápník v jogurtu nebo sýru váže účinné látky typu tetracyklinů nebo fluorochinolonů do komplexů, které tělo jednoduše nevstřebá. Pacient léky poctivě bere, ale k účinku nedojde. Dvouhodinový odstup od mléčných výrobků je banální pravidlo – přesto ho překvapivě málo lidí zná.

U potravin bohatých na tyramin, tedy zejména u zrajících sýrů, uzenin nebo fermentovaných potravin, může být problém výrazně závažnější. Pacienti užívající inhibitory MAO nemají dostatečnou enzymatickou ochranu, která tyramin běžně odbourává. Výsledkem může být prudký vzestup krevního tlaku, který odborná literatura popisuje bez obalu jako hypertenzní krizi. Tento typ antidepresiv se sice používá méně než dřív, ale pro některé pacienty zůstává nenahraditelný – a riziko interakce tudíž přetrvává.

Podceňovanou kapitolou je i kofein. Sám o sobě je neškodný, ale v kombinaci s některými léky – například s teofylinem – dokáže vyvolat třes, palpitace nebo výrazný neklid.

Bez rizik nejsou ani bylinky, například třezalka tečkovaná. Má pověst „přírodního antidepresiva“, je zároveň silným modifikátorem jaterních enzymů. Výrazně zrychluje odbourávání řady léků, včetně antikoncepce, antidepresiv či imunosupresiv. Evropská léková agentura proto už léta doporučuje jasná varování na přípravcích s třezalkou – a důvod je jednoduchý: klinické studie opakovaně ukazují, že hladiny těchto léků mohou po užívání třezalky klesnout natolik, že léčba přestane fungovat.

Když se na všechny tyto příklady podíváme společně, ukazuje se jedno – jídlo není pasivní kulisa ani detail, který si člověk řeší bokem. Je to aktivní součást léčby. A to natolik, že někdy rozhoduje o tom, zda terapie zabere. Proto odborníci opakovaně doporučují, aby pacient při změně jídelníčku, doplňků nebo „zdravého mlsání“ informoval lékaře nebo lékárníka. Je to maličkost, která ale často rozhodne o výsledku celé léčby.